Politická krize přivedla Burundi na práh ekonomické katastrofy

22. 7. 2015

Od chvíle kdy prezident Nkurunziza 25. dubna oznámil záměr usilovat o třetí funkční období - což podle kritiků odporuje ústavě i Arušské dohodě o míru a usmíření - dochází v hlavním městě Bujumbuře prakticky každý den k násilným protestům. Ekonomické aktivity jsou paralyzovány jak v hlavním městě, tak v dalších částech země.

Téměř 80 % obchodů je trvale uzavřeno a ekonomika se pomalu zastavuje. Opakované útoky granátem vystrašily majitele.

Město se fakticky zastaví v 18:00. Každý všeho nechá a jde domů. To se týká jak prodejců, tak kdysi plných barů a restaurací. V 19:00 je centrum Bujumbury prakticky mrtvé. Ve 20:00 jsou téměř prázdná i přilehlá předměstí.

V důsledku toho řada firem musela propouštět nebo poslat zaměstnance do výluky. Někde je takových až 50 - 60 %.

Hlavní město Bujumbura je politickým, správním, politickým a ekonomickým centrem malé východoafrické země, které zajišťuje více než 70 % peněžního oběhu a ekonomických aktivit a tedy i rozhodující podíl daní. Podle vládních statistik země ztratila v dubnu 10 miliard burundských franků a v květnu 16 miliard. Proti očekávaným údajům v květnu to znamená propad o 32,07 %.

Ani před krizí si země ekonomicky nevedla dobře. Země byla těžce postižena občanskou válkou, které skončila v roce 2006. Je jednou z nejchudších na světě a hrubý národní příjem na hlavu činí 260 dolarů, přičemž 58 % obyvatel je postiženo chronickou podvýživou.

Export takřka neexistuje, zemědělci produkují příliš málo i pro vlastní potřebu a země je promořena korupcí. Podle údajů Světové banky 80 % Burunďanů žije za 2 dolary denně nebo méně.

Pokud se nic nestane, probíhající ekonomická krize bude kvůli trvající krizi politické dál eskalovat.

Zemi zatím pustilo na 150 000 osob a odvezlo sebou masivní objem hotovosti, což výrazně poškodilo bankovní sektor. Kromě toho se lidé bojí investovat a raději drží peníze volně k dispozici, protože nevědí, co přinese zítřek.

Dalším výrazným handicapem je nedostatek cizích měn. Pouze prominentní zákazníci mají přístup k valutám v komerčních bankách, ostatní obchodníci je musejí nakupovat na černém trhu.

Léonard Ndayizeye vyučující na katedře ekonomických a správních věd Burundské univerzity upozorňuje, že neexistuje dostatečná produkce zboží a služeb na export. Import je desetkrát vyšší než export. Ndayizeye je pesimista. Nevěří, že by se situace mohla brzy změnit k lepšímu.

Někteří političtí analytici tvrdí, že konec násilí by automaticky nevedl k ukončení ekonomické krize, zejména pokud by byl prezident znovuzvolen.

Polovinu státního rozpočtu tvoří zahraniční pomoc a hlavní donor, Belgie, už pohrozil, že pokud Nkurunziza zůstane u moci, přestane přispívat. Podobně se již vyjádřilo také Nizozemsko a USA oznámily, že Nkurunzizu kvůli porušení ústavy neuznají za prezidenta.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1766

Diskuse

Obsah vydání | 24. 7. 2015