Medvědí služba poslance Štětiny

24. 7. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Europoslanec Jaromír Štětina se během návštěvy Ukrajiny setkal s bojovníky dobrovolnických praporů Azov, Donbas a Pravý sektor ZDE. Učinil tak v okamžiku, kdy se zejména Pravý sektor po přestřelce v Mukačevu stále více angažuje v protivládních aktivitách a otevřeně napadá legitimitu demokraticky zvolených představitelů ukrajinského státu.

Štětina zpochybňuje, že by dobrovolnické jednotky byly "extrémistické". Všechny jistě ne, ale minimálně dvě ze tří, které navštívil, Pravý sektor a Azov, nepochybně mají ve svých řadách extrémisty. V případě Pravého sektoru jsou jimi prakticky všichni příslušníci jednotky, u Azova přinejmenším část z nich. Politické tendence Pravého sektoru jsou dobře známé, v případě Azova existuje množství videozáběrů a fotografií individuálních příslušníků jednotky s dodatečnou extrémistickou symbolikou, včetně dobře doložené substituce symbolu celého praporu, tzv. Wolfsangelu, za nacistickou svastiku, k níž dochází rutinně mezi extrémisty po celém světě. 2., 4. a 34. divize SS plus další nacistické bojové jednotky a organizace standardně používaly tohoto symbolu. Renomovaný reportér Vice News Simon Ostrovsky při natáčení akcí Azova v Širokyne označil zálibu jeho příslušníků v extrémistické symbolice za "nezdravou" ("unhealthy"), což je skutečně to nejmenší, co lze o tak znepokojující věci říci. Avšak Jaromír Štětina neudělal ani to. Místo toho popírá, že by si všiml jakýchkoliv známek extrémismu. Nemyslím, že by tak špatně viděl, nebo byl tak zle informován, abych mu tento přístup mohl věřit.

Ruské tajné služby v posledních letech před majdanem rozložily ukrajinský bezpečnostní aparát a politici neprokázali žádnou rozhodnost při jeho zakceschopňování ani po otevřeném vojenském napadení Ruskem. Je mimořádně politováníhodné, že se Kyjev s rozloženou armádou musel v klíčových momentech v minulosti spoléhat doslova na jakékoliv bojeschopné jednotky, které existovaly, aby uhájil vlastní státnost. Ale Ukrajina jako každý jiný stát nemůže dlouhodobě koexistovat se systémem válečných podnikatelů sledujících vlastní politickou agendu, tím méně pravicově extrémistickou. Jaromír Štětina coby europoslanec by měl také obzvláště dbát na evropské směřování Ukrajiny a podporovat proevropské, nikoliv protievropské síly na tamní politické scéně. A je dobře známo, že Pravý sektor má k Evropské unii odporující jeho xenofobně nacionalistické vizi světa mírně řečeno nevlídný vztah. Občas jej projevuje například odstraňováním symbolů EU z veřejných budov.

Štětina tvrdí, že chce bojovat proti ruské propagandě. To by bylo skvělé, kdyby ovšem nedělal přesný opak - neposkytoval jí cennou munici, kterou může využít při rutinním označování celé Ukrajiny za "fašistickou". Proti propagandě nelze bojovat tak, že bude Evropa lhát stejně nebo ještě více než Kreml a jeho poslušná média. A pravda je, že extrémisté mezi ozbrojenci na Ukrajině prokazatelně existují, že se Štětina vydal na návštěvu extrémistů. V tuto chvíli dokonce tito lidé pracují na konfrontaci s legitimními kyjevskými úřady. Nikdo kromě Kremlu nemůže mít zájem na tom, aby uspěli.

Bratříčkováním se s ukrajinskými extrémisty Štětina nebojuje s ruskou propagandou, jak tvrdí, ale stal se v důsledku svého postupu jejím nejlepším spojencem. A dokud o ozbrojených extrémistech usilujících o svržení Petra Porošenka nezačne konečně říkat pravdu, tak to i zůstane.

0
Vytisknout
19990

Diskuse

Obsah vydání | 28. 7. 2015