Otazníky liberála nad smlouvou TTIP

25. 7. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Připravovaná smlouva mezi USA a EU o volném obchodu (TTIP) by mne jako přesvědčeného liberála měla spíše těšit, kdyby to ovšem v dnešní deregulované době měli liberálové tak snadné. Často se stává, že naplnění ideových požadavků v reálném životě podkopává samotné původní ideje. Mezi deregulací a svobodou není automatické rovnítko.

Deregulace může vést k tomu, že moc nad svobodou slabých získá někdo silný. Jak by se mohli např. zaměstnanci, spotřebitelé, pacienti, obyčejní občané bránit proti ekonomicky a politicky mocným, kdyby se jich nezastal právní stát, který omezuje moc silných? Svoboda není žádný přirozený stav, přirozený stav je džungle. Svoboda je myslitelná pouze v právním státě.

Časopis Nature ve svém úvodníku z 26. května „Trading places“ varuje právě před možností, že TTIP, jejíž vyjednávání je podle Nature vedeno netransparentně, povede k tomu, že zájmy soukromých firem budou postaveny nad veřejný zájem, nad právní stát.

Nature nezpochybňuje, že TTIP může přinést „nezměrný užitek“, nicméně varuje před nebezpečím, že převáží-li ekonomický pohled na globalizaci, může TTIP vést k „cestě, jak firemní zájmy uchvátí právo suverénních států jednat v nejlepším zájmu svých obyvatel.“ Debata o TTIP musí být podle Nature mnohem otevřenější a musí se zabývat nebezpečím zvýšené deregulace a také tím, že různé společnosti mohou mít zcela legitimně různé standardy ochrany svých obyvatel, pokud tyto standardy vycházejí ze svobodné občanské společnosti a právního pojetí státu.

Staré liberální pravidlo říká, že veřejnou moc je třeba rozdělit a kontrolovat. To se má dít proto, aby tato moc nezotročila své občany, ale aby jim sloužila. K čemu ale veřejnou moc občané vůbec potřebují, v jakém smyslu jim má sloužit? Právě k tomu, aby soukromé zájmy silných neovládli zájmy slabých, aby se ze společnosti nestala džungle.

Editorial časopisu Nature z 26.5.2015 ZDE

0
14180

Diskuse

Obsah vydání | 28. 7. 2015