Co motivovalo ruského i ukrajinského prezidenta přijmout příměří?

6. 9. 2014

Vstup velkého počtu vojáků a těžkých zbraní, zjevně z Ruska, znamenalo, že ruští vzbouřenci byli schopni otevřít nové fronty a donutit ukrajinskou armádu k rychlému a ponižujícímu ústupu.

Reakcí Kyjeva byla špatně skrývaná panika. Jak řekl sám Porošenko, vypadalo to jako "přímá a otevřená ruská agrese". Porošenko dostal před čtrnácti dny při setkání s Putinem v Minsku zjevně od něho signál, že Ukrajině nebude dovoleno vyhrát válku na východě své země.

Ukrajinská vláda nesmí zapomínat, že Rusko bude mít vždycky možnost zahájit protiofenzívu, anebo prostě udržovat tento region v trvalé nestabilitě. Což ohrožuje Porošenkovy plány na parlamentní volby, které se mají konat příští měsíc.

Kromě toho, Porošenko zjevně už ztratil iluze, že by dostal ze západu vojenskou pomoc. Jak se ukázalo na tomto summitu NATO, Západ sice použil tvrdou protiruskou rétoriku, avšak zastává vůči Rusku opatrný a pragmatický postoj.

Ano, Západ je připraven podpořit Kyjev politicky a hospodářsky a pomoci mu poradenstvím, výcvikem a v nevojenských oblastech. Avšak Ukrajina není v NATO a Západ v žádném případě není ochoten zahájit kvůli Ukrajině válku s Ruskem.

Jak opakují za posledních několik týdnů znovu a znovu francouzský prezident a německá kancléřka, konflikt na Ukrajině skončí příměřím. Jinými slovy, je na vás, pane Porošenko, kdy to ukončíte.

Proč by se ale měl Vladimír Putin nyní rozhodnout zastavit svou ofenzívu? Mohl dál vést ofenzívu na základě své vojenské nadřazenosti na východní Ukrajině (jak doufali ruští konzervativní nacionalisté), mohl toto území anektovat, vyhlásit ho součástí Ruska, anebo vyhlásit republiku Novorusko pod ruskou ochranou a vytvořit užitečný pozemní koridor na Krym.

Faktem je, že Putin mohl klidně okupovat východní Ukrajinu, kdyby chtěl. Není ale jasné, k čemu by mu okupace východní Ukrajiny byla.

Ta oblast je chudá, tamější průmysl prodělává, místní obyvatelstvo je ztraumatizované a rozhádané. A k okupaci východní Ukrajiny by bylo zapotřebí velmi krvavých bojů, na nichž by se musely podílet velké počty ruských vojsk a kdo ví, kolik ruských vojáků by tam zahynulo.

Je to možná riziko, které Putin není ochoten přijmout.

Už nyní vyvolávají zprávy o ruských vojácích, usmrcených na Ukrajině a přivezených zpět do Ruska na tajné pohřby nespokojenost v ruské společnosti. Pokusy informovat o tajných pohřbech byly zpočátku potlačovány.

Ale v dnešním věku sociálních sítí je nemožné zabránit šíření informací. Vlivný Výbor matek vojáků apeloval na rodiče, aby si zkontrolovali, zda jejich synové nejsou posíláni na Ukrajinu.

Je zajímavé, že ruská státní televize nyní začíná přiznávat přítomnost ruských dobrovolnických vojáků na východní Ukrajině, někteří z nich jsou regulérní vojáci, někteří z nich jsou zvláštní jednotky. A někteří z nich přicházejí o život. Znamená to, že ruská státní televize uznala, jak citlivé je v Rusku toto téma.

Ofenzíva na východní Ukrajině, která by vedla k zabití mnoha mladých ruských vojáků, by mohla být pro ruského prezidenta katastrofou. Jeho obrovská popularita by mohla rychle zmizet, kdyby Rusové došli k názoru, že jejich synové bezdůvodně umírají.

Daleko výhodnější pro Putina se nyní zdá ukončit teď tento konflikt, požadovat mír z postavení, v němž mají vzbouřenci určité vojenské výhody a ukrajinská vláda vypadá zranitelná, a doufat v trvalou mírovou dohodu, která splní všechny požadavky Ruska.

Možná, že určitou roli hrají i západní sankce, protože ceny v Rusku údajně stoupají a chudší ruští občané to okamžitě budou pociťovat.

Nakonec přijali oba prezidenti toto příměří zřejmě v důsledku vnitropolitického nátlaku. Ten asi v první řadě určuje, jak budou jednat.

Podrobnosti v angličtině ZDE