O ukrajinském vojenském ústupu

4. 9. 2014

čas čtení 2 minuty

Celý den jsem sledovala, jak ukrajinská vojska ustupují z východní Ukrajiny směrem na západ, referuje reportérka Channel Four News Linsey Hilsum. Tanky rozdíraly povrch hlavní silnice a zanechávaly v asfaltu brázdy. Desítky ozbrojených transportérů, nákladních vozidel s vojáky a cisternové vozy s palivem s modrožlutými národními ukrajinskými vlajkami směřovaly na západ od ruské hranice.

"Naši velitelé jsou špatní," řekl Oleg, člen kyjevského praporu, který pracoval v Kyjevě jako právník, než v březnu začala válka. "Dal jsem se na vojnu, protože miluju svou zemi, ale dnes nám bylo řečeno, abychom ustoupili." Oleg jako mnozí jiní je dobrovolník v soukromě financovaném praporu, který podporuje profesionální vojáky.

Nadšení však není k ničemu tváří v tvář tomu, o čem nám Vladimír Putin připomněl, že je to "jedna z nejvýznamnějších světových jaderných mocností".

Rusko má také jednu z nejmocnějších konvenčních armád, jak zjistili ve čtvrtek brzo ráno vojáci utáboření v Dmitrivce, asi 25 kilometrů od ruské hranice, když na ně zaútočily čtyři rakety Smerch, jedna zasáhla jejich ubytovnu a další jejich sklad munice. Obě budovy stále ještě hořely, když jsme na místo dorazili o několik hodin později. Vojáci balili, co zbylo a odjížděli. Smerch je mnohonásobný ruský raketomet s dosahem 70 kilometrů. Když jsem se zeptala, jestli to náhodou nebyli vzbouřenci, kteří zaútočili, ukrajinští vojáci se smáli. Vzbouřenci nemají takové vojenské zařízení.

Odjeli jsme na sever na taktickou základnu v Orichove, hledali jsme k rozhovoru velitele, ale základna byla likvidována. Přišla k nám skupina vojáků - nechtěli mluvit na kameru, ale všichni svědčili, že jsou rozhněvaní na svou vlastní vládu i na NATO.

"Měli bychom zůstat a bojovat," řekl jeden. "Rusové na nás posílají Su-24 a my jsme se je snažili sestřelit, ale nepodařilo se nám to. Potřebujeme pomoc."

"Vzbouřence bychom bývali zničili dávno, kdyby naše vláda neváhala," řekl jiný voják.

Byli přesvědčeni, že ruský "humanitární konvoj" vyslaný minulý týden do Luhansku, který je ve vzdálenosti 35 kilometrů, byl plný vojenských zásob.

"Před tím konvojem stříleli vzbouřenci z děl vždycky jen dvakrát a my jsme reagovali čtyřikrát. Ale po příjezdu konvoje měli nekonečné zásoby munice a my jsme ani nemohli zvednout hlavu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
11824

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2014