Evropa uzavřela dohodu, že spáchá sebevraždu

1. 11. 2012

V "normálních dobách" by fiskální konsolidace (škrty) vedla k poklesu poměru zadluženosti vůči HDP, ale za nynějších okolností to bude pro celou Evropskou unii kolektivně kontraproduktivní. V důsledku nyní prováděných škrtů bude zadluženost v celé Evropské unii v roce 2013 vyšší než dosud. Zadluženost bude také vyšší ve všech jednotlivých státech EU, s výjimkou Irska.

Koordinované škrty v době hospodářské krize jsou kontraproduktivní. Taková strategie situaci jen zhoršuje.

Proč? Existuje několik důvodů, proč lze očekávat, že dopad škrtů na růst bude od nynějška větší než dosud. Normálně totiž liberalizace měnové politiky neutralizuje dopad škrtů. Jenže úrokové míry jsou už na výjimečně minimální úrovni a vůbec není jisté, zda mimořádná opatření, jako je tištění peněz, mají na ekonomiku vůbec nějaký pozitivní vliv.

Zadruhé, během hospodářské krize, když je vysoká nezaměstnanost a nízká jistota trvalého zaměstnání je většímu procentu rodin a domácností odpírán úvěr. A zatřetí, když všechny země začnou najednou provádět škrty, ekonomický výkon v každé z nich se snižuje nejen v důsledku škrtů její vlády, ale prostřednictvím obchodních styků i v důsledku škrtů vlád v jiných zemích. V Evropské unii budou takovéto přeshraniční dopady velké.

Škrty začaly mít přesně opačný dopad od toho, co bylo zamýšleno, v roce 2011, když byly hluboké škrty zavedeny v Portugalsku, v Irsku a v Řecku, ve třech zemích, závislých na záchranných programech. Celkem dosahují škrty v Řecku a v Portugalsku 10 procent HDP a 8 procent HDP v Irsku. Škrty ve výši 5 a 6 procent HDP jsou plánovány ve Francii, v Itálii, ve Španělsku a v Británii, v Německu a v Rakousku se předpokládá jen malá adjustace.

Podle našich odhadů by v normálních časech finanční škrty sice omezily hospodářský růst, ale jen v zemích provádějících škrty, v jiných zemích by byl dopad minimální. Jenže v současnosti mají koordinované škrty v EU drastický záporný dopad: pokles hospodářského růstu v Německu je 2 procenta, v Británii 5 procent a v Řecku 13 procent.

Škrty také vedly k zvýšení procenta zadluženosti vůči HDP po celé EU, a to o 5 procentních bodů. Znamená to, že v případě Británie dosáhne r. 2013 zadluženost 75 procent, kdežto bez škrtů by byla jen 70 procent.

Politika, kterou provádějí země Evropské unie v poslední době, má perverzní a škodlivé důsledky. Samozřejmě, evropské země se musejí dostat zpět na cestu finanční udržitelnosti a to znamená snižovat výdaje a zvyšovat daně. Jenže nesmírně důležité je, kdy se to dělá, a z našeho výzkumu vyplývá, že r. 2011 byl naprosto nesprávnou dobou. Rozumné by bývalo se škrty počkat, až dojde k výraznějšímu hospodářskému oživení.

Podrobnosti v angličtině ZDE