Český helsinský výbor - monitoring pracovní inzerce

Každý osmý inzerát je diskriminační

16. 8. 2012

zpráva Českého helsinského výboru

Český helsinský výbor provedl malý průzkum pracovních inzercí, který po roce od provedení průzkumu ochránce přivedl podobné výsledky - přes 12% z celkového počtu analyzovaných inzercí jsme shledali závadných (diskriminační). K nejčastějším důvodům stále patří věk a pohlaví. Inzeráty jsou formulovány tak, že např. starší/mladší uchazeče či ženy/muže mohou odradit od toho, aby se na avizovanou pozici hlásili. Zaměstnavatel má plné právo vybrat si do svého týmu osoby podle svého uvážení, nesmí s nimi však zacházet diskriminačně. Zajímavé je zjištění, že u pracovních míst manuálního charakteru převažovala diskriminace na základě pohlaví, zatímco u pracovních pozic vedoucích či tvůrčích pracovníků se častěji objevovala diskriminace na základě věku.

Výzkum pracovní inzerce probíhal v časovém intervalu od března do června 2012 na webovém portálu www.prace.cz, přičemž většina inzerátů se ve stejném znění objevuje i na ostatních webových stránkách obsahující nabídku pracovních míst. Náhodně bylo zmapováno 500 inzerátů napříč profesním spektrem i napříč kraji ČR. K provedení monitoringu nás vedly především zkušenosti z našeho Poradenského centra. Dále jsme chtěli zjistit, zda se obsah inzerce (kvalitativně i kvantitativně) změnil od výzkumu uskutečněného kanceláří veřejného ochránce práv v červnu 2011.

Veřejný ochránce práv, červen 2011: doporučení – inzerce ZDE

Náš výzkum se opírá o malý vzorek (ve srovnání s výzkumem provedeným ochráncem – přes 12 tis. inzercí). Výzkumem pracovních inzercí se již v roce 2007 zabývala Poradna pro občanství, občanská a lidská práva.

Před podrobnou analýzou zkoumaného vzorku inzerátů je vhodné poukázat na samotné nastavení systému nabídky pracovních míst na zmiňovaném webovém portále. Ten obsahuje katalog oborů a profesí, který člení pracovní nabídky způsobem, který je již sám o sobě zavádějící, a jehož kategorie neodpovídají zásadám rovného přístupu k zaměstnání. Některé kategorie jsou pojmenovány tak, že omezují dané pracovní nabídky pouze na ženy (použitím tzv. generického feminina), aniž by k tomu existoval legitimní důvod.

Např.

Administrativa: asistentka, fakturantka
Cestovní ruch a ubytování: hosteska, pokojská
Finance a ekonomika: mzdová účetní
Řemeslné a manuální práce: hospodyně, uklízečka
Služby: kadeřnice, kosmetička/vizážistka, manikérka/pedikérka

Takové třídění se může stát vodítkem, dle kterého jsou inzeráty zadávány nevhodným způsobem. Domníváme se, že správné strukturování pracovních nabídek poskytovateli inzerčních ploch by výrazně podpořilo úbytek diskriminačních a zavádějících inzerátů.

Inzeráty byly zkoumány z hlediska, zda jsou požadavky zaměstnavatele legitimní a zda popis nabízené pracovní pozice není proveden zavádějícím způsobem, který nepřímo zvýhodňuje určitou skupinu.

Z celkového počtu zkoumaných inzerátů bylo 12,4 % shledáno závadným, nevhodným či zavádějícím způsobem.

Závadné inzeráty jsme zkoumali z pohledu několika aspektů. Prvním bylo rozlišení typu diskriminace: na základě pohlaví, na základě věku, na základě rodinného stavu, na základě rasy, národnosti nebo státní příslušnosti, a dále jedná-li se o diskriminaci přímou a nepřímou. U závadných inzerátů se jednalo o:

50 % diskriminace nepřímá na základě věku
44 % diskriminace přímá na základě pohlaví
3 % diskriminace přímá na základě věku
3 % diskriminace nepřímá na základě státní příslušnosti

DISKRIMINACE NA ZÁKLADĚ VĚKU

V inzerátech se nejčastěji objevují skryté „výhody“, jako je práce v mladém kolektivu (v této souvislosti se objevuje též pojem „dynamický kolektiv“), označení pozice jako vhodné pro absolventy, stanovení podmínky „ochota učit se novým věcem“ (většinou doplňuje již zmíněné projevy diskriminace na základě věku). V případech přímé diskriminace je výslovně uvedena věková hranice, která je jedním z rozhodovacích kritérií (např. „vhodné pro věkovou hranici nad 45 let“, „my jsme usměvaví, ve věku 20-30 let, a Vy?“).

DISKRIMINACE NA ZÁKLADĚ POHLAVÍ

Diskriminace na základě pohlaví je druhou nejčastější kategorií v pracovní inzerci. Při rozhodování o přítomnosti diskriminace na základě tohoto důvodu jsme vycházeli z výroku zprávy výše uvedeného výzkumu veřejného ochránce práv – a to tak, že „samotné použití generického maskulina (podstatného jména mužského rodu užívaného pro souhrnné označení mužů i žen, např. zaměstnanec, pracovníci atd.) není samo o sobě diskriminační.“ Pokud se tedy dále v textu neobjevila teze, která by dále přímo či skrytě znevýhodňovala ženy, byl inzerát po této stránce označen za bezvadný.

Objevil-li se však popis pracovní pozice s použitím ženského rodu (nejčastěji asistentka, mzdová účetní, hosteska, pokladní ...), aniž by existoval legitimní důvod, proč by tuto práci nemohl vykonávat muž, jedná se o přímou diskriminaci. Rozlišovali jsme také, zda byl nesprávným způsobem použit rod pouze v nadpisu inzerátu, pouze v textu inzerátu, nebo v inzerátu celém:

41 % nadpis inzerátu v mužském rodě, text inzerátu také v mužském rodě
6 % nadpis inzerátu v mužském rodě, text inzerátu také v mužském rodě, ale v textu připojen výrok, který znevýhodňuje ženy
30 % nadpis inzerátu v ženském rodě, text inzerátu také v ženském rodě
11 % nadpis inzerátu v ženském rodě, text inzerátu obsahuje ženský i mužský rod
4 % v nadpisu ženský i mužský rod, text inzerátu pouze v ženském rodu
8 % v nadpisu ženský i mužský rod, text inzerátu také ženský i mužský rod

Ačkoliv by se mohlo zdát, že ženský rod v názvu „neutralizuje“ použití obou rodů v textu inzerátu, máme za to, že i v tomto případě se jedná o přímou diskriminaci na základě pohlaví, jelikož již samotný název pracovní pozice v ženském rodě může odradit adresáty inzerce od zjišťování podrobných informací o danou pracovní pozici. Stejně tak považujeme za diskriminační text inzerátu, který je uveden pouze v ženském rodu, ačkoliv je v nadpise uveden název pozice s použitím generického masculina.

Dalšími projevy diskriminace v této kategorii je zdůraznění nutné fyzické zdatnosti, pozice vhodná pro muže, práce nevhodná pro ženy, přímá apelace „jste muž?“, „jste spolehlivý?“, apod.

DISKRIMINACE NA ZÁKLADĚ ETNICITY ČI STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI

Diskriminace na základě státní příslušnosti se objevila ve zkoumaných inzerátech pouze ve formě diskriminace nepřímé. Může na ni ukazovat požadavek zaměstnavatele zaslat spolu s životopisem také fotografii (což může rovněž představovat nepřímou diskriminaci z důvodu věku). Požadavek plynulé češtiny jazykem i písmem či 100 % ovládání jazyka bez chyb, samozřejmě s ohledem na konkrétní druh pracovní pozice, lze považovat za závadný, zejména u pozice, jejíž náplní je většinou manuální práce.

NEVHODNÉ TERMÍNY

Nejčastější nevhodné termíny použité v inzerátech, které jsme označili za diskriminační, začínají slovem „vhodné“. Vhodné pro absolventy, důchodce, muže, ženy, osoby na mateřské dovolené, apod. Zaměstnavatel v těchto případech dává nepřímo najevo, že osoby, které toto kritérium nesplňují, budou z jeho výběrového řízení zřejmě automaticky vyloučeny. Zaměstnavatel popisuje svou velmi přesnou představu, jaké podmínky by měl jeho budoucí zaměstnanec splňovat, což je naprosto legitimní požadavek. Zaměstnavatel však nesmí uchazeče znevýhodňovat podle diskriminačních znaků – tedy takových, které neposkytují žádné informace o schopnostech, znalostech a zkušenostech konkrétní osoby – uchazeče. Lze očekávat, že osobám splňující tato kritéria, námi označovaná za nelegitimní, bude s největší pravděpodobností dána přednost.

Co se týče četnosti různých ustálených nevhodných výrazů:

49 % práce v mladém kolektivu, vhodné pro absolventy
34 % použití ženského rodu (mzdová účetní, asistentka, pracovnice, spolehlivá pokladní ...)
8 % vhodné pro muže, nutná fyzická zdatnost
5 % přímo uvedena věková hranice
2 % plynulá čeština, 100 % znalost českého jazyka bez chyb
2 % požadavek zaslat spolu se životopisem fotografii

Z hlediska nezbytné kvalifikace u závadných inzerátů:

55 % středoškolské vzdělání
27 % základní vzdělání
10 % výuční list
8 % vysokoškolské vzdělání

ZÁVĚR

Z celkového počtu 500 zkoumaných inzerátů bylo závadných shledáno 12,4 % (ve srovnání s výzkumem provedeným ochráncem, kdy se jednalo o téměř 17 % závadnost). Pořád se tedy jedná o více jak desetinu závadných inzercí, kterým musí uchazeči o zaměstnání čelit. Nejčastějšími diskriminačními prvky v pracovní inzerci je diskriminace na základě pohlaví a věku. Objevuje se jak ve formě diskriminace přímé (ust. § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona: jednání, včetně opomenutí, kdy je, bylo nebo by bylo s jednou osobou zacházeno ve srovnatelné situaci méně příznivým způsobem než s osobou jinou a to na základě vymezených důvodů – rasa, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra či světový názor), tak diskriminace nepřímé (ust. § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona: jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního rozhodnutí, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním).

Zajímavostí je, že u pracovních míst manuálního charakteru převažovala diskriminace na základě pohlaví, zatímco u pracovních pozic vedoucích či tvůrčích pracovníků převažovala diskriminace na základě věku.

Považujeme za důležité rovněž upozornit na skutečnost, že v některých inzercích jsme narazili na požadavek tzv. čistého trestního rejstříku uchazeče. Jednalo se většinou o pozice bez nutnosti dosažení konkrétní kvalifikace či o manuální práce. Např. u nabídky pracovní pozice asistent kontaktního centra (telefonní operátor/telefonní prodejce) považujeme tento požadavek nejen za nadbytečný, ale také za protiprávní postup zaměstnavatele. Požadavek bezúhonnosti uchazeče je až na výjimky stanové zákonem možné ve většině případů označit za neoprávněný. K požadavku výpisu z rejstříku trestů se vyjádřil také veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv: doporučení – rejstřík trestů ZDE

0
Vytisknout
3011

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2012