Azyl pro Juliana Assangeho:

Ekvádor jednal správně, když se postavil proti Spojeným státům

16. 8. 2012

Assange má důvodnou obavu z politického pronásledování, pokud by byl deportován do Švédska, argumentuje Mark Weissbrot, jeden z ředitelů Centra pro výzkum hospodářství a politiky ve Washingtonu. Všichni uznávají, že by tam byl okamžitě uvržen do vězení. Vzhledem k tomu, že Assange nebyl obžalován z žádného trestného činu a švédská vláda nemá žádný legitimní důvod, proč by ho měla nechat deportovat do Švédska, už toto samo o sobě je určitou formou perzekuce.

Lze dovodit, že Švédsko nemá žádný legitimní důvod pro deportaci Assangeho, protože mu bylo opakovaně nabídnuto, aby podrobilo Assange výslechu v Británii, avšak tuto možnost Švédsko odmítlo a odmítlo i uvést důvody, proč to odmítá. Před několika týdny nabídla Švédsku ekvádorská vláda možnost provést výslech s Assangem na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, avšak švédská vláda to odmítla - opět bez udání důvodu.

Bývalý hlavní stockholmský prokurátor Sven-Erik Alhem také argumentuje, že švédská vláda nemá žádný legitimní důvod proč žádat o Assangeho vydání. Alhem u soudu svědčil, že rozhodnutí švédské vlády požádat o Assangeho deportaci je "iracionální a neprofesionální, neférové a nepřiměřené", protože výslech Assangeho lze bez problémů uskutečnit v Británii.

Nejdůležitější ale je, že ekvádorská vláda souhlasila s Assangeho argumentem, že má důvodné obavy, že bude dál deportován do USA a bude tam pronásledován za svou novinářskou činnost. Důkazy pro to jsou přesvědčivé. Ve Spojených státech dál pokračuje vyšetřování proti Assangemu a WikiLeaks. Existují důkazy, že se už připravuje žaloba. Významní američtí veřejní činitelé jako demokratická senátorka Diane Feisteinová se vyjádřili, že by měl být Assange stíhán za špionáž, za což je trest smrti nebo doživotí.

Proč je tento případ tak významný? Je tomu zřejmě poprvé v historii, kdy osoba, která se snaží uniknout před politickým pronásledováním v USA dostala politický azyl od demokratické vlády, která se snaží dodržovat konvence o mezinárodních lidských právech. Jde o hodně, protože po dobu delší než 60 let se Spojené státy samy vykreslovaly jako obhájci lidských práv, především v době studené války. A mnoho lidí žádalo o azyl v USA a dostali ho.

Avšak Spojené státy ignorovaly lidská práva obětí amerických válek a americké zahraniční politiky. Například 3 milionů Vietnamců a více než milionu Iráčanů, kteří byli usmrceni, a milionů dalších osob, které přišly o domovy, byly zraněny nebo jinak pronásledovány v důsledku americké politiky.

Spojené státy ztrácejí v multipolárním světě svůj vliv a stále menší počet lidí považuje jeich války, invaze a okupace za legitimní.

Zároveň se za posledních deset let situace v oblasti lidských práv na samotném území USA zhoršila. Samozřejmě, před zavedením zákonů o občanských právech v USA v šedesátých letech neměly miliony Afroameričanů v jižních státech právo hlasovat ve volbách a neměly ani další občanská práva. Vyvolávalo to mezinárodní pozdvižení, a proto v šedesátých letech skončilo americké hnutí za občanská práva úspěchem.

Dnes ale si Spojené státy nárokují právo věznit své občany na dobu neurčitou, americké prezident může nařídit zavraždění občana, aniž by se konalo jakékoliv slyšení, vláda smí špehovat občany bez soudního příkazu a vládní činitelé mají imunitu a nemohou tak být stíháni za válečné zločiny. V Americe žije méně než 5 procent světového obyvatelstva, ale je tam vězněna více než čtvrtina všech vězňů z celého světa.

Je velmi důležité, že existují demokratické vlády, které jsou nezávislé na USA a - na rozdíl od Švédska a Británie - nebudou spolupracovat na pronásledování novináře jen proto, že se to odkudsi žádá. Doufejme, že i jiné vlády dají Británii najevo, že hrozby provést razii na velvyslanectví jiné země znamenají, že se tím Británie vyčleňuje ze skupiny zemí, které respektují mezinárodní právo.

Ekvádorský premiér Correa si tuto šlamastyku nepřál a pro jeho vládu je to od samého začátku situace, která, ať skončí jakkoliv, je pro ni nevýhodná. Došlo k napětí ve vztazích jeho země se státy, které jsou pro Ekvador důležité - s USA, s Británií i se Švédskem. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Ekvádoru a několikrát už pohrozily, že Ekvádoru odeberou obchodní výhody, které by vedly k likvidaci tisíců ekvádorských pracovních míst. Mezinárodní média obviňují Ekvádor, že potlačuje domácí sdělovací prostředky. To je hrubé přehánění a zkreslování situace. Ekvádor má necenzurovaná média, která většinou stojí v opozici proti vládě.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2750

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2012