V ČR došlo k dramatickému poklesu náboženského cítění

17. 8. 2012

Vycházíme z údajů, zveřejněných ze sčítání lidu koncem roku 2011. Už vzhledem k těmto údajům by se česká vláda měla ve věci církevních restitucí chovat taktněji.

Rok

Obyvatelstvo

katolíci protestanti ateisté

1921

10 005 734

8 210 771

396 852

716 515

1950

8 896 133

6 792 046

401 729

519 962

1991

10 302 215

4 021 385

425 737

4 112 864

2001

10 230 060

2 740 780

266 683

1

2011

10 562 214

1 083 999

65 307


Pozn. 1:

6 milionů Čechů, tedy asi šedesát procent obyvatelstva, se r. 2001 prohlásilo ateisty, náboženské přesvědčení asi milionu lidí zůstalo neurčeno (nezaškrtli žádnou kolonku). R. 2011 uvedlo 3 612 804 Čechů, že "nemají žádnou náboženskou víru", 707 649 nedeklarovalo členství v žádné náboženské organizaci a and 4 774 323 občanů nevyplnilo žádné informace o žádném náboženství. Tyto kategorie se překrývají, protože celkový počet občanů (přičteme-li k němu i počet katolíků) je větší než je celkový počet občanů České republiky.

Zdroj: ZDE ZDE

Religionista Ivan Štampach proti této tabulce ostře protestuje: Jednak prý jsou údaje nesrovnatelné, protože každé sčítání lidu mělo zcela odlišnou metodiku. Zadruhé nejde o pokles náboženského "cítění", ale o "sebeidentifikaci ve vztahu k náboženství". (Tabulku sestavil Jan Čulík, jeho jméno z textu omylem vypadlo.) Štampach píše:

Je zvláštní, že inženýr nebo sociolog se nežene operovat slepé střevo, ale o náboženství a jeho přítomnosti v české populaci si troufá psát kdekdo, jak se to projevilo i v článku ze 17. 8. "V ČR došlo k dramatickému poklesu náboženského cítění". Autor možná tuší, že religionistické problematice ani za mák nerozumí a proto zůstal anonymní.

Sčítání lidu nic nevypovídají o cítění. Cítění lze těžko zařazovat do statistik. Náboženské či jakékoli jiné cítění je soukromou záležitostí jednotlivce. Ve sčítání se projevuje sebeidentifikace ve vztahu k náboženství.

Tabulka obsažená v článku je klamná a nevystihuje sčítání lidu v uvedených letech. Tabulky zveřejňované po každém sčítání se liší metodikou. Žádná z nich kromě té z r. 2011 nevypovídá o ateistech. V roce 2011 se ovšem setina procenta českých obyvatel (málo přes 1000) přihlásila k ateismu, ovšem překvapivě jako k druhu náboženské příslušnosti. Je to jiný údaj, než ti, kteří deklarovali, že jsou bez náboženské víry. Nznámý autor článku uvádí 7 % obyvatel, že se nehlásí k žádné příslušnosti, ale zapomněl uvést, že se deklarují jako věřící.

Původce textu má potíže se sčítáním a porovnáváním čísel. Součet tří položek, které uvádí pro poslední sčítání, nepřevyšuje počet obyvatel a položky se nepřekrývají. (Pozn. red.: Převyšuje, když do něho začleníte i počet katolíků.)

To, co se autor rozhodl označit jako ateisty, jsou v létech 1991 a 2001 lidé, kteří se přihlásili k položce "bez vyznání" a to rozhodně není ateismus. Vedle ateistů se k ní hlásili věřící bez náboženské příslušnosti, náboženští individualisté a hledači a lidé indiferentní k náboženství i ateismu. Ateisté mohli být jednou z položek uvnitř velkého pytle "bez vyznání". Statistici přišli na to, že výraz "bez vyznání" poskytuje minimum smysluplných informací a proto pro rok 2011 rozlišili věřící bez náboženské příslušnosti a nevěřící.

Rozdělit veškeré obyvatelstvo na katolíky, protestanty a ateisty je hrubé a nepřesné. Není tak snadno rozhodnout, je-li Církev československá husitská protestantská, někdy to sama tvrdí, jindy najdeme tvrzení, že je to typ národní katolické církve. Do těchto tří položek nespadají pravoslavní, svědkové Jehovovi, starokatolíci, nemluvě o Židech, muslimech, hinduistech a buddhistech.

Jediné s čím je možné z článku po upřesnění formulací souhlasit je to, že počty lidí hlásících se k církvím a náboženským společnostem klesají a že při úvahách o takřečených "restitucích" církevního majetku by bylo radno k tomu přihlížet.

0
Vytisknout
6838

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2012