Bez práva urážet ztrácí svoboda projevu význam

10. 4. 2012

Když Izrael zakázal Günteru Grassovi cestovat do této země, uplatnil vůči němu státní cenzuru, argumentuje v deníku Guardian Robert Sharp, činitel anglického PEN klubu. Státní cenzura byla proti němu zavedena čistě za to, co tento spisovatel napsal. To je nesprávné a je to potlačením svobody slova.

Cenzura může být legitimní, když autor vyvolává násilí nebo válku, ale Grassova báseň to nečiní. Jeho přestupkem bylo, že napsal něco, co mnoho lidí považuje za urážlivé (a v důsledku jeho osobní historie jako příslušníka Waffen SS) za hluboce necitlivé. Avšak to není důvod k cenzuře: svoboda projevu ztrácí význam bez práva urážet. A to neplatí pouze o kritice izraelské zahraniční politiky, ale o kritice a satiře i jiných států, náboženství i jednotlivců. Proto se my v anglickém PEN klubu stavíme proti zákonům kriminalizujícím pomluvu a rouhání na celém světě a také argumentujeme proti zákonům zakazujícím popírání holocaustu. V této věci souhlasíme s filozofem Pierrem Vidalem-Naquetem (jehož rodiče oba zahynuli v holocaustu). Naquet argumentuje, že "proti papírovému Eichmannovi musí člověk reagovat také papírem" a indický muslimský vědec Maulama Wahiduddin Khan zdůrazňuje, že "proti knize je nutno argumentovat knihou, proti prohlášení prohlášením". Jestliže Grass napsal polemickou báseň, izraelská literární komunita by měla reagovat vlastní poezií, měla by zparodovat a roztrhat Grassův text. Literární dialog, na rozdíl od rozhořčených prohlášení oficiálních mluvčích, je daleko inteligentnější způsob jak debatovat o těchto palčivých otázkách.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4144

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2012