Konec nemocí se blíží

3. 4. 2012 / Miloš Kaláb

Je-li vám více než 50 roků, berte pravidelně statiny a dětský aspirin. Zahoďte vitaminy, jakoby to byla zapálená cigareta. Není-li v obchodě naprosto čerstvá zelenina, kupte si raději zmraženou. Noste pohodlné boty. Jezte každý den ve stejnou dobu a podobně choďte pravidelně spát. Neseďte bez přestávky 4 hodiny nebo déle, ale snažte se být neustále v pohybu (když nespíte). Dejte se očkovat proti chřipce. Ze všeho se nejvíce vyhýbejte zánětům, protože ty nám zkracují život.

Nová hvězda na lékařském nebi, Dr. David Agus, má mnoho dalších rad, které vás mají zbavit nemocí. Doporučuje, aby si lidé dali svoje lékařské údaje a zprávy, rodinnou historii i svůj genetický profil do digitální formy, nosili tyto údaje u sebe na paměťové tyčince a aby je anonymně poskytovali celému světu. Říká: "Představujte si, že jste systémem a že rakovina není něco, co tělo "postihuje" podobně jako není zdraví něco, co tělo "má". Obojí jsou "stavy" - dynamické pochody, jimiž vaše tělo prochází. Váš systém není tentýž jako systém vašeho známého nebo souseda. Sklenička červeného vína dělá u jednoho člověka divy zatímco poškozuje jiného".

"Všímejte si vlastního těla. Muži - je váš prsteník delší než ukazováček? Jste ohroženi rakovinou prostaty. Je-li tak tomu u žen, těm hrozí osteoartritida. Nikdo neví, proč tomu tak je, ale statistika to ukazuje. Jsou vaše nehty nažloutlé? Jděte se dát vyšetřit, zdali máte cukrovku. Podívejte se na své kotníky. Jsou nad nimi rýhy způsobené okrajem ponožek? Znamenají, že máte problém s krevním oběhem a můžete mít zvýšenou srážlivost krve. Dělejte všechno, abyste vyhověli dvěma zdravotním přikázáním: 1. Omezte na nejmenší míru zdroje zánětů a 2. aktivně se věnujte své vlastní zdravotní péči. Proč? Abyste se dožili doby, kdy dojde k zániku chorob".

Dr. Agus je 46-letý profesor lékařství a inženýrství na University of South California. Založil dvě společnosti nabízející personalizované lékařství a je člověkem, který hledí smrti do očí 2-3 krát každý týden. Jakým způsobem? Tím, že říká svým pacientům, že už jim předepsal všechny dostupné léky a nemá nic dalšího, co by jim nabídnul k záchraně života. Začíná mu to jít na nervy, že těm lidem nemůže pomoci a při tom si ničí své vlastní zdraví. Má za to, že je na čase oslavovat vítězství nad infekčními chorobami a zamyslet se nad tím, že chronické choroby jsou úplně jiné povahy. Rakovinu chápe jako sloveso a nikoliv podstatné jméno. Rakoviny je mnoho druhů a podle Dr. Aguse nevyhrajeme celou válku proti ní, představujeme-li si vítězství jako úplné uzdravení. Budeme-li ale chápat tělo jako systém, postačí nám několik jednoduchých změn ve způsobu života, několik technologických novinek, které se už začínají uskutečňovat, 3 základní léky a změna ve způsobu uskladňování a výměny lékařských informací, abychom dosáhli jiného druhu vítězství: předcházení chorobám, odkládání jejich nástupu a jejich kontroly. Tento lékař věří, že je na dohled konec rakoviny a všech jiných nemocí.

Pan Brian Bethune, autor článku o názorech Dr. Aguse v týdeníku Maclean's se domnívá, že všechny jeho moderní rady mají docela tradiční základy. Dr. Agus nemá rád pochybné a zavádějící testy, při nichž se měnilo několik proměnných současně, ale na druhé straně uznává výsledky seriózního výzkumu na velkém počtu lidí - například co se týká dlouhého vysedávání. Po 13 letech soustavného výzkumu se třeba zjistilo, že sedění po dobu 4 hodin v jednom kuse zvyšuje po čase na dvojnásobek riziko smrti (nebo náhlý odvoz do nemocnice) následkem srdeční choroby - i když takoví lidé kromě vysedávání pravidedlně cvičí. Současně se zvyšuje riziko výskytu rakoviny. Podle Dr. Aguse je sedění podobně nebezpečné jako kouření. Když sám zjistil, že toho nachodí mnohem méně než si myslel, nyní při telefonování nesedí nýbrž chodí.

Dlouhé sedění zvyšuje riziko zánětu a ten je vražedným rizikovým faktorem. Podobně je tomu s chůzí na vysokých podpatcích, které ženám ubírají několik roků života. Stress znamená zánět a chronický zánět zabíjí, pravděpodobně zpomalováním opravy desoxyribonukleových kyselin (DNA). Chronické záněty souvisí s rakovinou, infarktem myokardu, cukrovkou, Alzheimerovou chorobou a se zrychleným stárnutím.

Důležitější než samotná délka spánku je jeho pravidelnost. Dr. Agus ale varuje před podřimováním během dne. Je-li ale už dlouhodobým zvykem, je lepší při něm zůstat než jej náhle přerušit. Hlavně prý nevyspávat v neděli až do oběda!

Co se jídla týká, zdůrazňuje zdravou výživu - a vyhození vitaminových pilulek z domu. Prý by byly škodlivé, kdyby byly jen prostě neúčinné. Američané vydají za rok za vitaminy 25 miliard dolarů. Tyto peníze chybějí ve zdravotnickém systému a při tom lidé za své peníze nedostávají nic hodnotného. Nesouhlasí s názorem, že američtí občané trpí ve velkém měřítku nedostatkem vitaminu D. Křivice je přestala dávno ohrožovat a lidem se nelámou kosti o nic více než v minulosti. Za naprostý nesmysl považuje masti na nádory s obsahem vitaminu D. Vitamin C sice potlačuje volné radikály, které se vyskytují při zánětech, ale na druhé straně používá tělesný imunitní systém volné radikály při potlačování patogenních baktérií a dovede je udržovat pod kontrolou díky svým vlastním enzymům. Nádorové buňky ale dychtivě metabolizují vitamin C po vlastní růst, takže Dr. Agus radí nebrat jej - čímž se dostává do konfliktu s názory Dr. Linuse Paulinga, který tento vitamin doporučoval brát denně ve velkých několikagramových dávkách.

Podle některých novějších názorů jsou vitaminové doplňky bezcenné nebo dokonce škodlivé. Tak např. výzkum v r. 2003, provedený na 82 tisících pacientů, ukázal, že je vitamin E neúčinný, kdežto syntetický β-karoten (prekurzor vitaminu A) je dokonce nebezpečný tím, že může vyvolávat srdeční infarkt. Je běžně přítomný ve většině doplňků, které jsou volně k dostání bez předpisu, ale výzkumní pracovníci jeho účinky nehodlají nadále sledovat na pokusných osobách, aby neohrožovali jejich zdraví. Velká studie ve Finsku zjistila, že se u lidí, kteří brali β-karoten po dobu 5 až 8 roků, zvýšil výskyt plicní rakoviny o 18% po dalších 8 letech. Naštěstí nemají přírodní karotenoidy, které se nacházejí v rostlinách, tedy β-karoten, lykopen, zeaxantin ani lutein, takové škodlivé vlastnosti. – Je zajímavé, že se lék Vitalux pro předcházení zelenému očnímu zákalu (glaukomu), který obsahuje lutein a zeaxantin, prodává pro kuřáky bez β-karotenu údajně proto, aby nezvyšoval jejich riziko plicní rakoviny. Vitamin E neměl ve studiích žádný vliv na výskyt plicní rakoviny a naopak snížil výskyt rakoviny prostaty o 32% - jenže za cenu 50%ního zvýšení mozkové mrtvice následkem krvácení do mozku. Dr. Agus poznamenal cynicky, že je smrt vážným vedlejším účinkem těchto vitaminů. Proto radí pacietnům, kteří netrpí vyslovenou avitaminózou nebo se nejedná o těhotné ženy, aby se vitaminových doplňků vzdali.

Autor článku Brian Bethune upozornil, že kniha Dr. Aguse vyvolá rozruch nejen mezi uživateli vitaminových doplňků a jejich výrobců ale i mezi jeho vlastními kolegy - lékaři. Už když pronesl na konferenci Americké asociace pro výzkum rakoviny větu "Udělali jsme chybu" v souvislosti s tématem "Konec nemocem", ozývalo se ze sálu ohlušující syčení posluchačů.

Dr. Agus ale neochvějně tvrdí, že je nutné, aby lidé změnili svůj životní styl, změnili pět věcí, které jim zkracují život a přenesli boj proti chronickým zánětům do lékařských ordinací. Všichni lidé středního věku by měli brát tři léky. Podobně jako neurobiolog Paul Patterson, který studoval souvislosti mezi vývojem v děloze a pozdějšími diagnózami autismu, schizofrenie a depresí, Dr. Agus se domnívá, že lidé berou chřipku na velice lehkou váhu. Ve své knize Infectious Behavior z r. 2011 uvedl Dr. Patterson konečné zdravotní výsledky velké chřipkové epidémie v r. 1918. Ta zabila více lidí než druhá světová válka. Lidé, kteří v té době byli ve formě zárodků v dělohách svých matek, prožívali potom svůj život za podstatně horších zdravotních podmínek (včetně cukrovky a srdečních chorob) než lidé, kteří se narodili před nimi nebo po nich. Vysvětloval to vlivem matčina imunitního systému, oslabeného tím, že vzdoroval chřipce, na vyvíjející se mozek zárodku. I Dr. Agus hlásá, že každé chřipkové onemocnění zanechává na pacientovi následky jako urychlené stárnutí cévního systému a zranitelnost vůči všem chorobám, které v pozdějších letech vzniknou vinou zánětů. Proto doporučuje, aby se všichni lidé dali očkovat proti chřipce (v Kanadě se očkuje každý podzim zdarma jak u lékařů tak i přímo na velkých pracovištích). Lidem, kteří se nedávají očkovat, doporučuje Dr. Agus, ať přísně dodržují hygienické návyky včetně opakovaného mytí rukou - a také ať se vyhýbají cestám letadlem. Riziko chřipky je tam prý větší, než si lidé dovedou představit.

Ještě důležitější než očkování je podle Dr. Aguse "dětský Aspirin" čili 80-mg tabletky, známé tím, že zabraňují vzniku krevních sraženin a tím pomáhají předcházet srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici. Loni zjistil britský výzkum prováděný na 25 tisících pacientů po dobu 8 roků, že denní dávka 75 mg Aspirinu snížila úmrtí na některý druh rakoviny o 10 až 60%. Čím to je? Protizánětlivým účinkem Aspirinu. Až dosud se uvažovaly dobré protisrážlivé vlastnosti Aspirinu proti jeho nepříznivým vlastnostem vedoucím ke krvácení, ale ty dobré se podle Dr. Anguse zdají stále více převažovat.

Dalším důležitým lékem jsou statiny jako Lipitor nebo Crestor. V posledních dvaceti letech značně snížily výskyt kardiovaskulárních chorob. Byly navrženy tak, aby tlumily jaterní enzym, který se účastní na tvorbě cholesterolu, o němž se věřilo, že ucpává tepny. Všechny studie ale ukazují, že snížení cholesterolu patrně není hlavním dobrodiním statinů, protože ty snižují výskyt infarktu i u lidí s vysokým cholesterolem. Statiny totiž také patří k protizánětlivým lékům. Snižují úmrtí na choroby dýchacího ústrojí a to i dlouho poté, co je pacient přestal brát. Jsou jedněmi z malého počtu léků, které pomohou pacientům přežít prasečí chřipku aniž by je bylo nutné napojit na ventilátor.

Nejvíce se Dr. Agus vzrušuje, když mluví o tom, že je na světě mnoho terabytů lékařských informací, které nejsou nijak významně využívány: "Pacient jde k lékaři, ten ho pošle k odborníkovi, při tom se udělají laboratorní testy - ale získané informace se nijak nevyměňují a nikomu neprospívají. Vždyť ani nemáme jednotnou nomenklaturu - co jeden lékař nazývá fakturou kostí, jiný nazývá zlomenou nohou a tedy údaje z takového případu ani neskončí ve stejné sbírce dat".

Aby tuto situaci zlepšil, spojil se Dr. Agus s Dannym Hillisem, inženýrem od Disneyho, který vyvíjel tzv. paralelní superpočítače. Vyvíjejí přístroj, který by v jediné kapce krve určil a změřil 100 000 různých druhů bílkovin. Cílem je vyhodnocovat vnitřní vztahy mezi bílkovinami na rozdíl od vyšetřování desoxyribonukleových kyselin (DNA). DNA mohou naznačit pouze rizika ale nevysvětlují činnost jimi řízených bílkovin. Dr. Agus se domnívá, že do 10 roků budu moci lidé z takového přístroje stáhnout informace o svých bílkovinách na osobní biočip, který ty informace vyhodnotí a určí terapii třeba pro poškozenou rovnováhu krevního cukru (cukrovku) nebo pro nekontrolovaný buněčný růst (rakovinu).

Lékaři nebudou své pacienty vyšetřovat jednou ročně nýbrž průběžně. Budou to schopni dělat proto, že se budou data od pacientů neustále přidávat k univerzální databázi a budou se využívat při vyvíjení nových léčiv. Databáze třeba ukáže, že lidé s určitým genetickým profilem reagují na léčbu rakoviny jiným způsobem než lidé s jiným genetickým profilem. Jak bude údajů přibývat, z databáze se stane nástroj pro předcházení chorobám. Dnes čekáme na to, až se projeví symptomy choroby, potom se snažíme udělat diagnózu a podle ní chorobu léčit.

Jestli ale budou všichni pacienti vyžadovat soukromí a nedovolí využívání údajů pro celkové dobro, nemoci nikdy neskončí. Dr. Agus doufá - na základě toho, jak se lidé zbavují svého vlastního soukromí třeba na Facebooku - že se budou lidé chovat altruisticky, když se jim vysvětlí, že na základě znalostí z jejich vlastního utrpení bude možné toho utrpení ušetřit jejich děti a vnuky. Lidé mají právo na to, aby se skoncovalo s nemocemi.

Jakožto laik a to notně starý laik bych si přál, aby měl Dr. Agus pravdu. Některé jeho názory znějí velice přesvědčivě, zejména ty o zánětech, o statinech nebo o možné škodlivosti některých vitaminových doplňků. Podle jiných zdrojů není situace s dětským Aspirinem tak jednoznačná, jak ji Dr. Agus uvádí, zejména proto, jak sám říká, že sklenička červeného vína může u jednoho člověka dělat divy kdežto druhému může škodit. Snad tedy mají i jeho soudy podobně omezenou platnost. Zajímavý je projekt na konstrukci přístroje, který by v jediné kapce krve určoval koncentrace jednoho sta tisíce bílkovin. Bezpochyby by se jednalo o bílkoviny rozpustné, kolující v krevní plasmě. Naše tělo se ale také skládá z bílkovin nerozpustných. Kromě toho každý s nás nosí ve svém těle asi sto bilionů bakteriálních buněk, což je desekrát více než z kolika tělesných buněk se skládá naše vlastní tělo. Mikrobiologové upozorňují na to, že je naše zdraví do značné míry ovlivňováno složením této naší "komensální" mikroflóry. Dojde-li k porušení její rovnováhy, mění se zdravotní stav takového člověka a ze zdravého se stává nemocný.

V jednom případě opravdu není možné souhlasit s Dr. Agusem, nositelem několika vyznamenání, když vyzývá k oslavě toho, že "jsme zvítězili" nad infekčními chorobami. Naším protivníkem jsou živé organismy - viry, baktérie a houby (plísně), které se rychle přizpůsobují našim zbraním - antibiotikům a jiným lékům, takže boj s nimi nikdy neskončí. Vždyť jsme v dnešní době svědky toho, že k infekcím dochází právě v nemocnicích, kde žijí a množí se baktérie odolné vůči antibiotikům i jiným antibakteriálním prostředkům a jsou smrtelným nebezpečím pro pacienty s oslabenou imunitou.

0
Vytisknout
16608

Diskuse

Obsah vydání | 5. 4. 2012