Problém se zdravotními registry se s novým zákonem prohlubuje, stát chce stále více osobních dat pacientů

2. 4. 2012

tisková zpráva občanského sdružení Iuridicum Remedium, o.s.

Nový zákon nutí lékaře předávat státu citlivá osobní data mapující naše zdraví od narození až do smrti. Zdaleka přitom není jasné, podle jakých pravidel bude stát s daty nakládat. Dramaticky se tak prohlubuje problém se státními zdravotními registry, jejichž počet stále narůstá stejně jako objem dat v nich uložených. Ministerstvo zdravotnictví za ně již v minulosti získalo anticenu Big Brother Awards pro největšího úředního slídila. Řešit je bude i Ústavní soud.

Začátkem dubna nabyl účinnosti nový zákon o zdravotních službách. Vedle řady pozitivních změn, které dávají pacientovi větší možnost, aby o sobě a svém zdraví rozhodoval sám, obsahuje ale nový zákon i úpravu národních zdravotních registrů, které jdou zcela proti této zásadě. Obrovský objem citlivých osobních údajů pacientů budou muset lékaři pod hrozbou sankce předávat státu, který s nimi bude nakládat podle zcela nejasných pravidel. Stát bude disponovat obrovským objemem dat o každém z nás často doslova od narození až do okamžiku smrti. Tato data budou moci být dále propojována s údaji v dalších státních registrech.

"Zákon i prováděcí předpisy jsou velmi obecné. Není jasné jakým způsobem budou údaje využívány, kdo a proč k nim bude mít přístup, za jakými účely budou moci být propojovány s dalšími údaji. Obecné vymezení předávaných údajů v zákoně znamená, že lékař v určitých případech předá celou zdravotní dokumentaci pacienta. To vše povinně, bez možnosti aby mohl pacient toto předávání údajů odmítnout. Většina pacientů se o něm ani nedozví," vypočítává základní problémy nové právní úpravy právník občanského sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil. "Důvodem existence registrů přitom není nic jiného než výzkum, statistika a vyhodnocování diagnostické a léčebné péče. Tedy cíle k nimž opravdu není potřeba znát, jak se pacient jmenuje, kdy se přesně narodil a kde přesně bydlí," dodává.

"Kritizujeme zdravotní registry už několik let a tak jsme přivítali, že mimo jiné i proti národním zdravotním registrům směřovala počátkem ledna ústavní stížnost skupiny senátorů. V březnu jsme stížnost podpořili tím, že jsme Ústavnímu soudu poslali obsáhlé stanovisko, tzv. amicus curiae, s argumenty proč jsou zdravotní registry s citlivými osobními údaji občanů podle našeho názoru neústavní. Chceme tím rozšířit argumentační základnu oproti velmi stručnému popisu problému ve stížnosti senátorů. Podle našeho názoru je nová právní úprava v příkrém rozporu s ústavněprávními předpisy, jakož i českou a evropskou judikaturou zabývající se právem na soukromí a informační sebeurčení, " řekl Vobořil.

Nová úprava prohlubuje již řadu let trvající a stále se zhoršující problém existence těchto registrů, které stále přibývají, stejně jako množství údajů v nich uchovávaných. Nový zákon je dalším zhoršením stavu, tentokrát skokovým. Takto kompletní data o zdraví, která budou uchovávána v zdravotních registrech přitom nemusí mít k dispozici často ani ošetřující lékař, který je za léčbu pacienta zodpovědný.

Otázkou zrušení úpravy národních zdravotních registrů se Ústavní soud bude zřejmě zabývat v rámci posouzení jiné, téměř současně zaslané, ústavní stížnosti, tentokrát podané opozičními poslanci, která směřovala zejména proti proceduře přijímání některých reformních zákonů.

"Centralizované registry o zdraví občanů považujeme nejen za nesmírně nebezpečné, protože se v nich uchovává obrovský objem citlivých údajů a riziko zneužití je tak veliké, ale i proto, že jejich vedení a povinné předávání údajů může vážně narušit důvěru mezi lékařem a pacientem, což zase může mít negativní vliv na průběh léčby nebo i na ochotu pacienta se léčit. Výsledek existence registrů tak může být nakonec opačný, než je zamýšleno," uzavírá Vobořil.

0
Vytisknout
2261

Diskuse

Obsah vydání | 5. 4. 2012