Protlačovat do veřejného prostoru otázky zpochybňující zaběhaná klišé

20. 12. 2011 / Vladislav Černík

V krátké úvaze "Pokrytectví a kýč" hned v úvodu měl autor jasno:

Češi volili v červnu roku 1946 z více než 43 procent KSČ. Tím jí otevřeli cestu k moci. Žádná Jalta, žádný Zorin v únoru 1948, ale dospělí, svéprávní lidé si dobrovolně vybrali svůj osud.

Pokud jste ještě nevyhodili příležitostně vydaná čísla obrázkových časopisů z pohřbů Jana Masaryka a Edvarda Beneše z oné doby, tak se na ně podívejte! Uvidíte totéž, co dnes vysílá Česká televize. Tenkrát svoboda umírala, dnes ji máme?

Nemyslím si, že věci jsou takové jednoduché. A také nejsem přítelem konspiračních teorií, ale věci jsou prostě složitější...

Když jsem studoval na VŠ, tak někteří učitelé na seminářích (byl r. 1960 ) se nás pokoušeli povzbudit k pochybnostem. Zkusme si nějaké takové pochybnosti naformulovat.

Prvou otázkou, kterou by si měl Fr. Řezáč klást, je proč lidé tak volili?

Kvůli nejlepšímu programu? Ale to snad ne. Fr. Řezáč, díky svému věku, by mohl a měl znát a vzpomenout si na lidi ze svého okolí, kteří by mu více a neformálně přiblížili onu prvou republiku,

Prvou republiku takovou, jakou o ní zpívali Voskovec a Werich:


Hledám ve dvou, hledám sám,
někde kleju, někde žebrám,
ale večer zas o hladu ulehám
a nic víc...

Či onu demokracii jakýchsi stranických hastrošů, jak ji popisovali v Babičce Mary.

Přesto byla prvá republika -- podle svých propagandistů - formálně rozvinutou středoevropskou demokracií.

Ale také místem mnohdy i krvavých střetů a demonstrací. Viz např. Frývaldov 1931.

O těch událostech se za oné totality učilo zploštěle, málem tak, že prezident -- tatíček Masaryk málem osobně střílel do dělníků. Zkusit se na něco víc zeptat, včetně onoho "katechismu" na tehdejších vysokých školách znamenalo nejen říkat si o své vyloučení, ale zadělat na problém i svému učiteli.

Jaká je situace dnes?

Je možné např. k uvedené události dát dotaz na Masarykův ústav:

Jaký byl postoj TGM k Frývaldovským událostem, jak byl o nich informován?

Po delším mlčení a několika urgencích se člověk ústně dozví, že ...ústav nemá k této záležitosti žádné materiály, ani co říci.

Je také možné se třeba podívat do stenozáznamů tehdejší poslanecké sněmovny na jejím dnešním webu -- člověk se dostane k cenzurovaným projevům. Cenzurovaným v době prvé republiky. Nikdo se nijak nesnažil tyto děravé historické prameny doplnit.

Fr. Řezáče snad napadla otázka:

Oni voliči z r. 1946 si plně pamatovali partitokracii prvé republiky, velkou hospodářskou krizi, Mnichov a osvobození ČR. Nebyl internet, kolik Čechů a Slováků mohlo vědět o situaci někde na Kolymě v Rusku za polárním kruhem?

A návazně jaký by byl asi další vývoj, kdyby v r. 1946 nedostala tehdejší KSČ oněch 43%?

Nebyly by ony milionové demonstrace z r. 1948 o několik měsíců dříve a poněkud drsnější jako třeba v Řecku či v poválečné Itálii?

A ty nekomunistické politické strany si ti voliči z r. 1949 dost dobře pamatovali z prvorepublikových vlád.

A navíc se domnívám, že řada z těch voličů z r. 1946 měla ještě někde na půdě schovaný obrázek TGM, dokonce do r. 89.

Apropó, napadlo Fr. Řezáče si položit otázku kolik britských činitelů a deníků v r. 1949 protestovalo proti trestu smrti pro gen. H. Píku, údajně špiona pro vládu Jejího Veličenstva?

Ale přeskočme do současné doby. V r. 2010 jsem byl ve volební komisi pro parlamentní volby. Po skončení práce jsme doma zasedli k televizorům a začli jsme si volat.

Jak je možné, že ty volby dopadly, jak dopadly?

Do volebních místností totiž přicházeli lidé, kteří měli doslova napsané v očích cokoliv jiné než sympatie pro nějakou topolánkovskou vládu č. 2. Jó, kdyby ten Paroubek nebyl takovej tlustej a zpocenej, říkali po čase někteří z oněch voličů trojkolky.

A to je již internet, to již byly vlády, které do české kotliny přinesly pojmy jako tunelování, korupce atd.

Ale přišel někdo, kdo začal strašit řeckou složenkou. A lidé se nechali strhnout bojem proti dinosaurům. A někteří občané-voliči pořád kývají na "utažení šroubů" jakýmsi Cikánům, kteří nědělaj, tu něco čournou, tu si udělaj děti a pak dělaj bordel na sociálce.

Nedochází jim, tedy některým, že kývají škrcení své vlastní (!), nikoliv cizí životní úrovně.

A přesto, že je celodenní ČT24, přesto že je internet. Ba přesto, že jsou třeba i www.blisty.cz.

A finalizujme, jak nám v této době, po smrti exprezidenta Havla, Česká televize přibližuje s ním spjaté období po r. 89. Stovky minut se z několika kanálů na konzumenta valí záplava stejných jednoduchých slov: ...svoboda, demokracie, konec totality...

Když tato gramodeska, běhající dokola jen po jedné kružnici dokola začne drhnout, a na Facebooku, kde se ještě v r. 2010 přemlouvala bába s dědkem, aby nevolila nějaké oranžové, či bůh nedej dokonce červené, se začne u diskutérů dávat najevo únava, či roztrpčení ba dokonce se vyskytnou názory, že u těch apoteóz se mohou vyvolávat asociace někam až do r. 1953,

tak ČT24 (19. 12. v 20hod) uspořádá (virtuální) Hydepark, kde nikdo nesedí, kdo by odpovídal, a jen tak běží nějaké dotazy.

A tak se objeví konstatování, myslím, že vysokoškoláka, právě Václav Havel (pro něhož zůstala ona prázdná židle v onom Hydeparku), využil svůj obrovský potenciál a on sám jeden porazil obrovské sovětské impérium, lehce podpořené podobně hutným názorem, že jeho drobná pochybení byly zapříčiněny tím, že neměl odpovídající podporu od nás občanů.

A tak občané mají onu Svobodu a Demokracii a nemají takové přízemnosti jako odpovídající životní úroveň.

Prvým krokem ke zlepšení tohoto stavu je právě protlačovat do veřejného prostoru otázky, zpochybňující zaběhaná klišé. Krok sice pracný, ale nyní realizovatelný, na rozdíl od onoho r. 1946.

0
Vytisknout
5017

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2011