Odklánění

15. 11. 2011 / Michael Kroh

Odstoupivší ministr Martin Kocourek obohatil slovník české polistopadové ekonomie o další perlu, když ve snaze vysvětlit záhadný přesun milionů na účet své matky nazval tuto nestandardní transakci "odkloněním". Je to už druhý významný český příspěvek světovému ekonomickému myšlení, prvním byl výraz "tunel".

Možná, že si nešťastný koktající ministr ani neuvědomil, jak výrazně se zapsal do ekonomické teorie. Proto si dovolím jeho epochální objev nepatrně domyslet a aniž bych aspiroval na Nobelovu cenu za ekonomii vyslovím poučku o souvislosti mezi uvedenými dvěma pojmy: "Výsledkem opakovaného odklánění je tunel".

Důkazem pravdivosti uvedené poučky je nejen historie české transformace, ale i události žhavé současnosti. Právě odklánění se stalo klíčovou metodou privatizace bez vlastních zdrojů, za peníze privatizované firmy. V době tzv. "třetí vlny kuponové privatizace" došlo k masovému skupování balíků akcií od individuálních držitelů i fondů manažery podniků. Protože však kupující neměli vlastní peníze, museli si vzít bankovní úvěr, který byl kryt akciemi podniků či dokonce jejich aktivy.

Nabyvatelé akciových podílů ale stáli záhy před problémem povinnosti úvěr splácet. Vlastní peníze neměli, a tak s posvěcením bankéřů zainteresovaných na úspěchu transakce začali s "odkláněním" finančních zdrojů jimi kontrolovaných společností. Za nesmyslné "smluvní" ceny radili sami sobě, překupovali suroviny, materiál i výrobky a tak vytvářeli zdroje pro splátky jistiny i úroků. "Odkláněl" takto Stehlík z Poldi Kladno, Soudek ze Škody Plzeň, manažeři ČKD i mnozí další. Jmenovaným se "odklon" dařil jen zpočátku a o své lehce nabyté majetky brzy přišli. Jiní byli obratnější a své privatizační závazky uhradili, čímž si vytvořili podmínky pro následné zbohatnutí.

Mezi ně patřili i společníci firmy Appian Group, kteří úspěšně "odklonili" z fondů přidělených na rekultivace nějakou tu miliardu na zakoupení podílů v Mostecké uhelné a.s. Povzbuzeni tímto okamžitým úspěchem "odklonili" i další prostředky do švýcarské banky; to se jim však stalo osudným, protože se dostali do hledáčku tamní finanční policie a případ skončil u soudu.

Jenže k miliardám zablokovaným ve švýcarské bance se Česká republika, zastupovaná Ministerstvem financí pod vedením Miroslava Kalouska, nehlásí. Je to logické, protože "odklánění" bylo u nás odjakživa považováno za imanentní zákonitost kapitalismu a přidělené sumy úvěrů i veřejných zakázek už s ním předem počítaly.

Ostatně vždyť sám Miroslav Kalousek do poslední chvíle prosazoval obří ekotendr, kde se podle názoru odborníků prostor pro "odklonění" rovněž udržel i přes konkurenci několika dodavatelů a snížení nabízení ceny.

A podezřelých případů možného "odklánění" se v poslední době vůbec objevuje spousta. Jmenujme jen záhadná zbohatnutí Stanislava Grosse či Aleše Řebíčka, tunel (obrazně i doslova) Blanka či projekt Opencard v režii pražského magistrátu - a v neposlední řadě přímo učebnicovou ukázkou "odklonění" je i kauza Promopro.

Bylo-li "odklánění" skutečně základní tendencí české ekonomické transformace, tak dnes se setkáváme s jeho další, vyšší vývojovou fází, kterou lze nazvat "odklánění od odklánění". Ta je charakterizována tím, že se i mnozí dřívější protagonisté a propagátoři "odklánění" hlásí do první řady bojovníků proti němu, zakládají iniciativy a protikorupční nadace. Nemohu vyloučit, že to myslí upřímně, ale v každém případě bych doporučoval ve vztahu k jejich počínání krajní opatrnost.

0
Vytisknout
3773

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2011