Krize na Blízkém východě: USA zahájily blokádu Hormuzského průlivu, Hizballáh vyzývá Libanon, aby odstoupil od jednání s Izraelem

14. 4. 2026

 
Agentura Reuters informovala, že USA a Írán se vrátí do Pákistánu k mírovým rozhovorům. S odvoláním na čtyři zdroje agentura uvedla, že vyjednávací týmy obou stran budou koncem tohoto týdne v Islámábádu na druhém kole rozhovorů.

Saúdská Arábie naléhá na USA, aby ukončily blokádu Hormuzského průlivu z obav, že by Írán mohl podniknout odvetné kroky a zaměřit se na jiné námořní trasy, uvádí Wall Street Journal s odvoláním na arabské úředníky.

Úředníci vyjádřili obavy, že Írán by mohl uzavřít Bab al-Mandab, významný globální úžinový bod mezi Jemenem a Africkým rohem, který je zranitelný vůči útokům Húsiů. Saúdská Arábie se při vývozu ropy spoléhá na svůj přístav v Yanbu u Rudého moře, ale pokud by se Bab el-Mandeb uzavřel, království by mohlo přijít o svou poslední zbývající vývozní trasu.

Blokáda lodí využívajících íránské přístavy v Perském zálivu ze strany USA začala v pondělí a proměnila šest týdnů trvající konflikt mezi americko-izraelskou koalicí a Íránem v zkoušku ekonomické výdrže.

    
Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že „nás kontaktovala druhá strana“, která by „velmi ráda uzavřela dohodu“. Trval na tom, že USA nesouhlasí s žádnou dohodou, která by Íránu umožnila mít jadernou zbraň, a řekl:
 
„Nemůžeme dovolit, aby nějaká země vydírala nebo vydíral svět.“ Zprávy naznačovaly, že američtí představitelé pokračují v jednáních s Teheránem.

    Ceny ropy v úterý klesly a akcie vzrostly díky naději na dohodu, která by ukončila válku.

    Írán v pondělí kritizoval americkou blokádu kolem svých přístavů jako „závažné porušení“ své suverenity uprostřed křehkého příměří. „Nezákonná“ blokáda také „představuje závažné porušení základních principů mezinárodního mořského práva“, napsal íránský velvyslanec při OSN Amir Saeid Iravani v dopise generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi.

Ve Washingtonu se očekávají rozhovory mezi libanonským a izraelským velvyslancem v USA. Bude to poprvé za desítky let, co se vyslanci z Libanonu a Izraele, které nemají diplomatické vztahy, setkají tváří v tvář při přímých rozhovorech. Libanonští představitelé se snaží zprostředkovat příměří s Izraelem.
    
Hizballáh by se neřídil žádnými dohodami, které by mohly vzejít z libanonsko-izraelských rozhovorů – jednání, proti nimž se tato libanonská militantní skupina rozhodně staví, uvedl vysoký představitel Hizballáhu Wafiq Safa. Vůdce Hizballáhu Naim Qassem vyzval Libanon, aby se z těchto rozhovorů stáhl.

Izraelská armáda uvedla, že jeden z jejích vojáků byl zabit v boji v jižním Libanonu a další tři byli zraněni.
    
Írán navrhl pozastavit obohacování uranu na dobu až pěti let poté, co USA při jednáních v Pákistánu požadovaly 20 let, informoval deník New York Times s tím, že Trumpova administrativa tuto pětiletou nabídku odmítla.

Tanker, na který USA uvalily sankce, v úterý proplul Hormuzským průlivem, jak ukazují údaje o lodní dopravě na LSEG, čímž otestoval námořní blokádu USA. Tanker Rich Starry je v čínském vlastnictví a má na palubě čínskou posádku, jak uvádí údaje citované agenturou Reuters.

Íránský zástupce při OSN požaduje odškodnění od zemí, které se podle něj podílely na válečném úsilí USA a Izraele proti Íránu.

Íránská státní média uvádějí, že mezi tyto země patří Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty a Jordánsko.

Íránská oficiální tisková agentura Irna – citovaná agenturou AP – uvedla, že zástupce země při OSN Amir-Saeid Iravani tvrdil, že tyto země porušily mezinárodní právo a musí „plně nahradit škody způsobené Islámské republice Írán, včetně zaplacení odškodného za veškeré materiální a morální škody vyplývající z jejich mezinárodních porušení“.

Jak již bylo dříve oznámeno, Iravani v pondělí odsoudil blokádu amerických přístavů jako „závažné porušení“ suverenity Íránu.


Ceny ropy v úterý prudce klesly a akcie vzrostly díky naději na dohodu o ukončení války, přičemž Donald Trump uvedl, že Teherán volal s cílem dosáhnout dohody, a to i přesto, že americká blokáda íránských přístavů vstoupila v platnost.

Zatímco víkendová mírová jednání v Pákistánu skončila bez průlomu, investory povzbudilo, že obě strany našly některé oblasti shody, přičemž Islámská republika uvedla, že v jednom okamžiku byly „jen pár centimetrů od dohody“, informuje AFP.

Mezitím by se duben mohl pro energetické trhy a ekonomiku jevit jako těžší měsíc než březen, uvedl šéf Mezinárodní energetické agentury.

Fatih Birol uvedl, že v březnu se uskutečnily dodávky nákladu naloženého před krizí na Blízkém východě, ale „během měsíce dubna nebylo naloženo nic“.

„Čím déle bude přerušení trvat, tím závažnější bude problém,“ řekl novinářům po pondělním zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přistál v Pekingu a doufá, že posílí spolupráci v otázkách včetně války na Blízkém východě.

Čína v úterý přivítala řadu představitelů zemí, které byly zasaženy válkou a jejími ekonomickými dopady, včetně vietnamského To Lama a korunního prince Abú Dhabí Mohameda bin Zayeda Al Nahyana.

Lavrov bude jednat s čínským šéfem diplomacie Wangem Yi, přičemž ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že budou diskutovat o válce na Ukrajině a situaci na Blízkém východě.

Wang hovořil s Lavrovem po telefonu 5. dubna, kdy se oba shodli, že Peking a Moskva budou spolupracovat na zmírnění napětí na Blízkém východě, informuje agentura AFP.

Čínský premiér Li Qiang mezitím sdělil představiteli Spojených arabských emirátů, že Peking je připraven pomoci obnovit „mír a klid v oblasti Perského zálivu“.

V rámci snahy zvýšit tlak na USA, aby v konfliktu s jeho zemí učinily kompromisy, informoval íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí evropské metropole o povaze nabídky, kterou byl Írán ochoten učinit ohledně svých zásob vysoce obohaceného uranu a budoucího správcovství Hormuzského průlivu během víkendových jednání v Islámábádu.

Po neúspěšných jednáních Araghčí telefonicky informoval francouzského a německého ministra zahraničí, Jeana-Noëla Barrota a Johanna Wadephula, stejně jako ministry zahraničí Saúdské Arábie, Ománu a Kataru.

Zdá se, že zdůraznil, že Írán nepovažuje proces vedený Pákistánem za vyčerpaný, a to ani po 21 hodinách intenzivních jednání.

Evropa je v otázce Íránu Donaldem Trumpem již více než rok odsunuta na vedlejší kolej, protože americký prezident se soustředil na spolupráci s Izraelem, zatímco Teherán evropské vlády z velké části ignoroval a považoval je za zapřisáhlé stoupence Ameriky. Známky prohlubujícího se transatlantického rozkolu a intenzivní tlak vyvíjený na evropské ekonomiky však vedly Írán k přehodnocení svého postoje k Evropě jako k potenciální páce na Trumpa.

Izraelská armáda oznámila, že jeden z jejích vojáků byl zabit v boji v jižním Libanonu a další tři byli zraněni.

„Při incidentu, při kterém padl seržant major (v záloze) Ayal Uriel Bianco, byl jeden záložník středně těžce zraněn a další dva záložníci utrpěli lehká zranění,“ uvedla IDF na X.

Doplnila, že vojáci byli evakuováni k lékařskému ošetření do nemocnice a že jejich rodiny byly informovány.

Izraelské údery na Bejrút a jeho jižní předměstí údajně od minulé středy ustaly, ale v jižním Libanonu, kam vtrhly pozemní jednotky a kde Izrael podle svých slov vytváří bezpečnostní nárazníkovou zónu, pokračují intenzivní boje.

Jihokorejský prezident Lee Jae Myung uvedl, že vzhledem k rostoucímu napětí v oblasti Hormuzského průlivu je těžké být optimistický ohledně dopadů války s Íránem, a varoval, že vysoké ceny ropy a napětí v dodavatelských řetězcích pravděpodobně ještě nějakou dobu přetrvají.

Lee na úterním zasedání vlády řekl, že vláda by měla počítat s dlouhodobým narušením globálních trhů s energií a surovinami a posílit svůj systém reakce na mimořádné situace.
    „Prozatím budou potíže v globálních dodavatelských řetězcích s energií a surovinami a vysoké ceny ropy přetrvávat … Žádám, abychom se věnovali rozvoji alternativních dodavatelských řetězců, středně- až dlouhodobé průmyslové restrukturalizaci a přechodu k post-plastové ekonomice jakožto národním strategickým projektům s nejvyšší prioritou.“

Ministr průmyslu Kim Jung-kwan uvedl, že narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu stále ovlivňuje dodávky a že i kdyby se situace v průlivu normalizovala, mohlo by trvat asi 20 dní, než by se náklad ze Středního východu dostal do Jižní Koreje.

Libanon a Izrael spolu již desítky let přímo nejednají – íránská válka však převrátila naše chápání politiky na Blízkém východě.

Jednání přicházejí méně než týden po izraelských útocích v Libanonu, při nichž zahynulo 357 lidí – a které narušily právě oznámené příměří mezi USA a Íránem. Přesto se jednání ve Washingtonu nebude účastnit Hizballáh, který chce Izrael z Libanonu odstranit.

Libanon a Izrael jsou v nějaké formě ve válce od počátku 80. let. Do Libanonu nemáte povolen vstup, pokud máte v pasu izraelské razítko. Tyto dvě země nemají diplomatické vztahy. Skutečnost, že se tato jednání odehrávají přímo mezi oběma vládami, je tedy opravdu překvapivá.

Proč tedy, ptá se Nosheen Iqbal, se tato jednání konají? Protože USA vyvíjejí tlak na Izrael a Írán také chce příměří, takže Hizballáh jejich konání umožňuje.

Iqbal však slyšel, že pokud by jednání vedla ke spolupráci libanonské vlády a Izraele s cílem neutralizovat militantní skupinu podporovanou Íránem, bylo by to pro libanonský lid také důvodem k obavám, protože by to mohlo vést k občanským nepokojům. 

Tanker, na který USA uvalily sankce, v úterý proplul Hormuzským průlivem, jak ukazují údaje o lodní dopravě na LSEG, a otestoval tak námořní blokádu USA.

Tanker Rich Starry je v čínském vlastnictví a má na palubě čínskou posádku, jak uvádí údaje citované agenturou Reuters.

Agentura Bloomberg dříve v ten den informovala, že tento tanker střední velikosti – dříve známý jako Full Star – byl v roce 2023 zařazen Washingtonem na černou listinu za to, že pomáhal Teheránu obcházet energetické sankce. V tomto případě nebylo jasné, zda před průjezdem navštívil íránské přístavy nebo zda vezl náklad.

Globální námořní komunita a obchodníci s energií jsou v napětí od chvíle, kdy Trump oznámil námořní blokádu Íránu s platností od pondělí v 10:00 newyorského času, což je nutí snažit se pochopit podrobnosti. Většina osob, s nimiž se agentura Bloomberg spojila na Blízkém východě a v Asii, uvedla, že pozastaví své aktivity, dokud nebudou jasné podrobnosti americké blokády – jejímž cílem je omezit schopnost Íránu prodávat ropu.

V úterý ráno americký viceprezident JD Vance uvedl, že jednání s Íránem „dosáhla určitého pokroku“, konkrétně ohledně trvání USA na odstranění jaderného materiálu z Íránu, jakož i ohledně mechanismu, který zajistí, že v budoucnu nebude možné obohacovat uran.

„Posunuli se naším směrem,“ řekl Vance v rozhovoru pro Fox News. Uvedl, že si myslí, že íránští vyjednavači „nejsou schopni uzavřít dohodu“ a potřebují získat souhlas od dalších představitelů v Teheránu.

Vance také uvedl, že američtí vyjednavači jasně dali najevo, že Trump „by byl velmi rád, kdyby se s Íránem zacházelo jako s normální zemí, kdyby měl normální ekonomiku“, ale neupřesnil, co tím myslel.
    
Myslím si, že zde skutečně existuje možnost uzavřít velkou dohodu. Ale je na Íráncích, aby učinili další krok.“

Pákistán údajně navrhl, že v nadcházejících dnech, před koncem příměří, uspořádá v Islámábádu druhé kolo jednání mezi Spojenými státy a Íránem, informovala agentura Associated Press.

Úředníci, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, protože neměli oprávnění diskutovat o této záležitosti s tiskem, uvedli, že návrh bude záviset na tom, zda strany požádají o jiné místo.

Jeden z úředníků uvedl, že ačkoli první jednání skončila bez dohody, byla spíše součástí pokračujícího diplomatického procesu než jednorázového úsilí.

Bílý dům přímo neodpověděl na dotazy, zda se zvažují nové rozhovory.

„Prezident Trump, viceprezident Vance a vyjednávací tým jasně vymezili červené čáry USA. Zoufalství Íránců po dohodě se bude jen zvyšovat s vysoce účinnou námořní blokádou prezidenta Trumpa, která je nyní v platnosti,“ uvedla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.


Írán navrhuje pozastavení jaderných aktivit na dobu až pěti let 

Írán navrhl pozastavení obohacování uranu na dobu až pěti let poté, co USA při víkendových jednáních v Pákistánu požadovaly 20 let, informuje deník New York Times.

Uvádí, že Trumpova administrativa tento pětiletý návrh odmítla, přičemž se odvolává na íránské a americké úředníky.

The Times uvedl, že zatímco si USA a Írán během víkendových jednání vyměňovaly návrhy na pozastavení íránských jaderných aktivit, podle úředníků se obě země nadále výrazně lišily v názorech na délku případné dohody.

Uvedl však, že diskuse „naznačovaly, že by mohla existovat cesta k mírové dohodě“, a to i přesto, že USA začaly blokovat íránské přístavy.


Írán v pondělí kritizoval americkou blokádu svých přístavů jako „závažné porušení“ své suverenity uprostřed křehkého příměří.

„Uvalení námořní blokády představuje závažné porušení suverenity a územní celistvosti Íránské islámské republiky,“ napsal íránský velvyslanec při OSN Amir Saeid Iravani generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi.

„Nezákonná“ blokáda také „představuje závažné porušení základních principů mezinárodního mořského práva“, dodal Iravani v dopise, který viděla agentura Agence France-Presse.


Donald Trump nařídil blokádu lodí vplouvajících do íránských přístavů a pobřežních oblastí v Perském zálivu nebo z nich vyplouvajících, která vstoupila v platnost v pondělí ve 14:00 GMT, a to navzdory tomu, že se USA a Írán minulý týden dohodly na dvoutýdenním příměří.

Trump varoval, že jakékoli íránské útočné čluny, které by blokádu narušily, budou zničeny.

Guterres v pondělí vyzval „všechny strany“, aby respektovaly svobodu plavby v Hormuzském průlivu.

Zprostředkovatel Pákistán a stát v Perském zálivu Katar nadále vyzývají k dodržování příměří, zatímco diplomatické úsilí pokračuje.


Australský premiér bude během své první návštěvy Bruneje za více než deset let usilovat o další záruky ohledně dodávek paliva do země uprostřed války na Blízkém východě.

Anthony Albanese odletěl v úterý ze Sydney na čtyřdenní návštěvu Bruneje a Malajsie, kde bude jednat o zajištění dodávek benzínu a nafty.

Obě země hrají důležitou roli v australských dodavatelských řetězcích paliv a tato cesta naváže na nedávnou návštěvu Albaneze v Singapuru, dalším klíčovém vývozci.

Ve středu se setká s brunejským sultánem Hassanalem Bolkiah, přičemž palivo bude na pořadu jednání na předním místě, informuje agentura Australian Associated Press.

Profesor Hussein Dia, odborník na inženýrství ze Swinburne University, popsal tuto cestu jako součást regionálních snah v rámci „palivové diplomacie“, jejichž cílem je zajistit dlouhodobé dodávky.

Podle vlády Brunej dodává přibližně 9 % australské nafty, zatímco Malajsie je třetím největším dodavatelem.