„Jejich lidské zdroje jsou neomezené." Ruská ofenzíva je pro Ukrajince signálem chmurného jara

16. 1. 2025

čas čtení 7 minut
 

Pokud se moskevským silám podaří dobýt celou Doněckou oblast, bude to pro Putina - a Kyjev - symbolický okamžik

V podzemním velitelském stanovišti na východě Ukrajiny se ukrajinský voják dívá na mapu. Ruské pozice jsou vyznačeny červeně. Před rokem se nepřátelské jednotky nacházely nejméně  60 km od administrativní hranice mezi Doněckou oblastí a sousedním Dněpropetrovskem. Nyní jsou na prahu: pouhých 8 km od nich.

„Situace je dost špatná,“ přiznal Valerij - volací znak ‚Oves‘ - sedící před bankou obrazovek, na nichž se promítajíživé záběry z bojiště. Průzkumné drony přibližují ruské pozice pod zasněženým stromořadím. „Když se pohne i jen myš, vidíme ji,“ řekl. Jeho 110. brigáda strávila rok a půl obranou východního města Avdijivka. To padlo v únoru 2024 po dlouhém a brutálním obléhání.

 
Ruská vojska v létě poté pohltila další pozice brigády ve městě Očeretnyje západně od Avdijivky. Pozemní síly Vladimira Putina se v následujících měsících pohybovaly nejrychleji od roku 2022 a postupovaly mrazivou krajinou plnou struskových hald, hornických měst a vesnic. Jejich taktika je známá: zničit a obsadit.

„Viděli jsme tuto velkou ruskou vlnu. Ještě nikdy nepostupovali tak rychle,“ řekl Valerij. „Mají strašné ztráty. Ale jejich lidské zdroje jsou neomezené.“ Jeho mechanizované jednotky - vybavené 152mm houfnicemi ze sovětské éry - brání jižní město Velyka Novosilka, které se Rusové snaží obklíčit.

V minulých dnech pronikly ruské průzkumné oddíly do nedalekých osad Neskučne a Nový Komár. Zuří zde prudké boje. „Přes den na ně útočíme dělostřelectvem. V noci jejich zbytky žerou lišky a psi,“ říká velitel Andrij Hrebenjuk, rotmistr, a dodává: „U ruských zajatců jsme našli psychotropní látky. Dávají jim je, aby snížili strach před misemi kamikadze.“

Putinovým strategickým cílem je získat plnou kontrolu nad Doněckou oblastí, kterou „anektoval“ v roce 2022. Nárokuje si také ukrajinské Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Ruská vojska se poprvé za více než deset let války, která začala anexí Krymu Moskvou v roce 2014 a skrytým polopřevzetím východního Donbasu, blíží k Dněpropetrovské oblasti.

Ruské síly se prozatím nepokoušejí o útok na strategické město Pokrovsk. Místo toho ho obcházejí a valí se přes malé vesnice na jih s cílem odříznout Ukrajině logistické zásobovací trasy. Rusové mají pod palebnou kontrolou silnici vedoucí do Kosťantynivky a klíčová posádková města Kramatorsk a Slovjansk na severu. V opačném směru odřízli také silnici T0406 spojující Pokrovsk s městem Mežova.

Mežova se nachází v Dněpropetrovské oblasti, hned za správní hranicí s Doněckem. U barevného hraničního znaku u silnice se ukrajinští vojáci zastavují, aby se vyfotografovali vedle modrožlutých vlajek, plukovních odznaků a bílé sošky Panny Marie v armádním rouně. „Věříme v naše ozbrojené síly. Nepřítel sem nepřijde,“ prohlásila optimisticky jedna z vojákyň, Natalja, když pózovala pro selfie.

Ve skutečnosti se zdá nepravděpodobné, že by se ruské tanky zastavily na hranici mezi oběma oblastmi. „Nezastaví se. Pokud budou úspěšné, rozšíří svůj útok. Na mém místě bych pokračoval,“ předpověděl Hrebenjuk. Ukrajina podle něj naléhavě potřebuje další západní vojenskou pomoc: obrněná vozidla, dělostřelecké granáty, letectvo. Varoval, že pokud ji země nedostane, Rusové nakonec ohrozí Dněpr, čtvrté největší město v zemi a hlavní centrum obranného průmyslu.

Jevhen Chrypun, redaktor novin Meživskyi Merydian ve městě Mežova v Dněpropetrovské oblasti, které se nyní nachází v blízkosti fronty.

Dosažení hraniční linie by bylo pro Kyjev významnou ranou a pro Mežovu a další kdysi mírumilovné osady podél ní existenční hrozbou. Úřady ve dvacetitisícové obci - včetně pěti tisíc obyvatel vysídlených v důsledku bojů dále na východě - zatím nevydaly příkaz k evakuaci rodin s dětmi školního věku, ale někteří obyvatelé již odešli, protože Rusové se plíží blíž.

Jevhen Chrypun, redaktor místních novin Meživskyi Merydian, uvedl, že v posledních měsících odešli dva jeho kolegové, takže zůstal jen on a jeden reportér. Titul vychází každý týden od roku 1930. „Nikdy jsme nevynechali žádné vydání. Doufám, že v květnu oslavíme 95. výročí,“ řekl a dodal: „Nechceme být dalším Pokrovskem.“

Starosta Volodymyr Zraževskij řekl, že sváteční období strávil uklidňováním znepokojených obyvatel. Se svým čtyřletým vnukem Lvem navštívil městský vánoční strom: „Můj vnitřní hlas mi říká, že Rusové přestanou. Všechno bude v pořádku,“ řekl. „Bude tu nárazníková zóna. Možná se ocitneme v šedé zóně s mezinárodními mírovými silami. O jiných scénářích nechci přemýšlet.“

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu příští týden vyvolal naději, že by mohlo být na dohled vyjednané urovnání války. Putin však o dohodu v době, kdy jeho síly rychle postupují, neprojevil velký zájem. V evropských hlavních městech se diskutuje o mírových silách, ale pokud někdy dorazí, může být na záchranu Mežova příliš pozdě.

Město zatím nepotkal osud Bachmutu nebo jiných městských oblastí srovnaných se zemí ruskými kluzákovými bombami, ale už zažilo tragédii a ztráty. V sobotu se starosta a redaktor zúčastnili 54. vojenského pohřbu ve městě. Posledním místním vojákem, který padl v boji, byl třicetiletý Andrij Zachary. Zmizel v listopadu 2023 nedaleko Očeretyne, ale jeho ostatky byly identifikovány teprve nedávno.

Bílá tranzitní dodávka se Zacharyho rakví přijela k jeho domu v obci Novotroitske. Obyvatelé poklekli a házeli jí do cesty červené karafiáty. Zakharyho matka Svitlana vyšla na zablácenou ulici a vyjekla. Kněz se modlil, zatímco příbuzní podpírali potácející se Svitlanu. Truchlící následovali korzetu na vesnický hřbitov, kde mrholilo.

Starosta stojící před nově vykopaným hrobem oslavoval Zacharyho jako hrdinu, který obětoval život pro svou zemi. „Hrdinové žijí v naší paměti navždy,“ řekl. „Věřil v naše vítězství.“ Na jeho rakev byla položena zarámovaná fotografie s černou šerpou. Byl na ní sebevědomý mladý muž stojící pod zeleným baldachýnem. Tři vojáci vystřelili čestnou salvu. Rodina vhodila na pozemek hlínu. Psi štěkali. Přátelé položili modré a žluté věnce.

Chrypun připustil, že jde o ponurý okamžik dějin. Oblast podél řeky Vovčy kdysi obývali kočovní Skýtové. V polovině 16. století se v zimních vesnicích usadili záporožští kozáci - vojenští předchůdci moderní Ukrajiny. Zabývali se zemědělstvím, rybolovem a lovem. Rusko nyní hrozí, že město připojí ke své ponuré novověké říši.

„Ano, Západ nám dává zbraně. Ale stojíme sami proti obdobě Hitlera 21. století. Jsme několikanásobně menší než náš soused. Pokud Ukrajina padne, Putin sežere i něco jiného,“ řekl redaktor. V co doufá? Odpověděl: „Nad novým rokem jsme si připili. Naším nejhlubším přáním je, abychom příští nový rok oslavili živí a ve svých domovech.“

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1937

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2025