CNN: Rozpory mezi Bidenem a Netanjahuem pronikly na veřejnost

12. 12. 2023

 

"Myslím, že se musí změnit, a s touto vládou, s touto vládou v Izraeli je pro něj velmi obtížné pohnout se z místa," řekl Biden a Netanjahuovu vládu označil za "nejkonzervativnější vládu v historii Izraele".

Varoval, že podpora vojenského tažení země v souvislosti s těžkým bombardováním Gazy slábne, a dodal, že izraelská vláda "nechce dvoustátní řešení".

V úterním projevu před Bidenovým komentářem na dobročinném večeru Netanjahu připustil, že se s americkým prezidentem neshodnou na tom, co by se mělo stát s Gazou po válce. V prohlášení izraelský vůdce uvedl: "Ano, existuje neshoda ohledně 'dne po Hamásu' a doufám, že i zde dosáhneme shody."

Tato dvojice výroků patří k  nejotevřenějším, pokud jde o přetrvávající rozpory mezi Izraelem a Spojenými státy, jeho hlavním mezinárodním spojencem.

Před vypuknutím války po útocích Hamásu 7. října Biden otevřeně kritizoval Netanjahuovu vládní koalici, jejíž součástí jsou krajně pravicové strany. Od začátku konfliktu však na veřejnosti většinou stojí po boku Netanjahua, a to i přes sílící mezinárodní kritiku izraelského tažení.

Netanjahu byl od 7. října v rozhovorech pro mezinárodní média opakovaně dotazován na svou vizi poválečné Gazy a minulý měsíc  řekl, že vidí roli "jakési civilní palestinské samosprávy", i když "rekonstruované".

Ve svém úterním prohlášení před Bidenovým vystoupením na demokratickém fundraisingu však Netanjahu uvedl: "Nedovolím, aby Izrael opakoval chybu z Osla."

Bidenovy úterní komentáře - zejména to, že současná izraelská vláda "nechce dvoustátní řešení" - naznačují zásadní rozdíly s jeho izraelským protějškem.

Tato myšlenka - palestinský stát existující vedle státu Izrael - se prosadila v 90. letech 20. století sérií dohod známých jako dohody z Osla, které mimo jiné vytvořily Palestinskou samosprávu (PA), jež převzala částečnou kontrolu nad Západním břehem Jordánu a pásmem Gazy.

Palestinská samospráva byla v roce 2007 fakticky vytlačena z Gazy hnutím Hamás, ale Bidenova administrativa dává stále zřetelněji najevo, že se domnívá, že po skončení války by měla Palestinská samospráva obnovit správu této enklávy.

"Po velkých obětech našich civilistů a našich vojáků nedovolím vstup do Gazy těm, kteří vychovávají k terorismu, podporují terorismus a financují terorismus," řekl Netanjahu.

"Gaza nebude ani Hamastánem, ani Fatahstánem," uzavřel Netanjahu své prohlášení, což je narážka nejen na Hamás, ale také na Fatah, největší palestinskou frakci, která se podílela na podpisu dohod z Osla a i po třech desetiletích nadále ovládá palestinskou samosprávu.

Izrael zahájil útok na Gazu krátce po útocích Hamásu, při nichž zahynulo více než 1 200 lidí. Biden prohlásil, že Izrael má právo a povinnost se bránit.

V telefonických rozhovorech však Biden vyzval Netanjahua, aby udělal více pro to, aby se zabránilo civilním obětem v Gaze, a vrcholní představitelé administrativy uvedli, že existuje "rozpor" mezi záměry Izraele a skutečností na místě.

V pondělí večer při projevu na chanukové recepci v Bílém domě Biden připustil, že Izrael se po útoku Hamásu 7. října a následné válce v Gaze ocitl v "těžké situaci". A narážel na neshody s Netanjahuem uprostřed současných bojů.

"Budeme Izraeli nadále poskytovat vojenskou pomoc, dokud se nezbaví Hamásu, ale musíme být opatrní - oni musí být opatrní," řekl Biden. "Veřejné mínění celého světa se může změnit přes noc, to nemůžeme dopustit."

Biden a Netanjahu mají desítky let trvající vztahy, které byly občas napjaté. Na pondělní večerní recepci Biden řekl, že kdysi Netanjahuovi daroval fotografii a na její horní stranu napsal: "Mám vás rád, ale nesouhlasím s ničím, co jste chtěl říct."

"Dnes je to zhruba stejné," řekl Biden a dodal, že "má neshody s některými izraelskými představiteli".

Představitelé Bidenovy administrativy v posledních týdnech naléhají na své izraelské protějšky, aby začali plánovat, co se stane v Gaze po skončení vojenské kampaně, včetně toho, že budou trvat na ponechání otevřených dveří pro případný palestinský stát.

USA zdůrazňují, že odmítnou jakýkoli návrh, který by zahrnoval izraelskou vládu nad Gazou, a varovaly před zmenšováním  palestinského území.

USA rovněž tlačí na Izrael, aby otevřel hraniční přechod Kerem Šalom a umožnil tak kamionům s humanitární pomocí nouzově vjíždět přímo do Gazy, uvedli američtí představitelé pro CNN.

Izraelská vláda v úterý poprvé od útoku Hamásu 7. října povolila kontrolu kamionů s humanitární pomocí na hraničním přechodu Kerem Šalom, ale tyto kamiony musí před vstupem do Gazy přes přechod Rafáh stále projíždět zpět přes Egypt. Tento krok sice zdvojnásobuje kapacitu Izraele pro kontrolu nákladních vozidel s humanitární pomocí, ale neřeší problém, který vzniká na přechodu Rafáh.

Podle amerických představitelů Biden tuto otázku nadnesl přímo Netanjahuovi během jejich posledního telefonátu minulý týden. Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan rovněž naléhal na své izraelské protějšky, aby otevřeli přechod Izrael-Gaza, než ve čtvrtek přijede do Izraele na jednání, uvedli úředníci.

"Rafáh nemůže pojmout dostatečné množství pomoci, aby uspokojil potřeby palestinského lidu, které se jen zvyšují, protože přibývá vysídlených osob," řekl Sullivan v úterním telefonickém rozhovoru pro CNN.

"Potřebujeme kapacitu, kterou Kerem Šalom poskytuje - na nouzové bázi -, abychom dostali více potravin, vody, léků a základních věcí, které budou distribuovány palestinským civilistům, a předkládáme to zcela naléhavě izraelské vládě, aby řekla: 'Žádáme vás, abyste to udělali co nejdříve vzhledem k povaze humanitární situace na místě,'" dodal.