Vrchní velitel britské armády připomněl Hitlera a vyzval, abychom se připravili na válku s Putinem

13. 12. 2023

čas čtení 4 minuty
Vojenské rozpočty NATO klesly ze 3 % HDP během studené války na 1,3 % v roce 2014. Za posledních deset let vzrostly výdaje na obranu o 20 %, uvádí Evropský parlament. V Rusku a Číně vzrostly ve stejném období o téměř 300 %, respektive 600 %.

Ruské vojenské výdaje vzrostou z letošních 3,9 procenta HDP 6 procent, vyplývá z rozpočtových pokynů ministerstva financí. Z 31 členských států NATO však bude mít letos pouze 11 výdaje v hodnotě 2 % HDP, jak to vyžadují pravidla aliance.

Generál Patrick Sanders, vrchní velitel britské armády, přirovnává současnou situaci k roku 1937, kdy Británie a její spojenci debatovali o tom, zda budou muset bojovat s Hitlerem. Neochota tak učinit vedla o rok později k mnichovskému spiknutí. Britsko-francouzská politika appeasementu, která vyústila v to, že Československo bylo ponecháno Německu, umožnila odložit velkou válku – ale ne na dlouho, na méně než rok. Sanders řekl deníku The Wall Street Journal:

"Poučení z třicátých let je, že když se vytvoří strategický kontext a hrozby začnou narůstat – a myslím, že to je to, co nyní vidíme – musíte se na to (válku) začít připravovat."

Šéf Bundeswehru, generálmajor Carsten Breuer, se také domnívá, že je nutné se na válku připravit. "Musíme si zvyknout na myšlenku, že možná budeme muset vést obrannou válku," řekl velitel německých ozbrojených sil deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Království pokoje, na které si společnost zvykla, "již neexistuje". Ale Německo není připraveno ani na obrannou válku, musí se znovu vyzbrojit ve světle agresivního vojenského posilování Ruska, varoval Breuer.

O tom, jak nepřipravené Německo je, svědčí zpráva Evy Höglové, která je zodpovědná za styky s Bundeswehrem v parlamentu. "Ozbrojeným silám chybí všechno," řekla letos. Na vojenských základnách jsou problémy nejen se zbraněmi a municí (ta vydrží jen dva dny intenzivních bojů), ale i s toaletami a internetem. Jedna posádka bojového vrtulníku čekala 10 let, než jim byly dodány přilby.

Podobná situace se od studené války vyvinula v mnoha evropských zemích. Nizozemsko rozpustilo svou poslední tankovou jednotku v roce 2011 a většina zemí zrušila brannou povinnost. Velká Británie měla tak málo salvových raketometů, že loni armáda dokonce zvažovala, zda na Ukrajinu dodat muzejní exponáty (po úpravě), píše WSJ. Francie má méně než 90 těžkých děl, což je množství, které Rusko na Ukrajině ztratí zhruba za měsíc. Dánsko takové zbraně vůbec nemá, stejně jako ponorky a systémy protivzdušné obrany.

Země východní Evropy, především Polsko a pobaltské státy, stejně jako Finsko, jsou lépe připraveny. Varšava hodlá v roce 2024 vynaložit na obranu více než 4 % HDP. Za dva až tři roky může mít Polsko nejsilnější armádu v Evropě, tvrdí Bence Nemeth, programový ředitel pokročilých výcvikových kurzů pro velitelský sbor Britské obranné akademie.

Polsko nakupuje významnou část svých moderních zbraní z Jižní Koreje, kde na rozdíl od evropských zemí, které využily "mírové dividendy", po dobu téměř 70 let studená válka neskončila. Velikost korejské armády (asi půl milionu mužů) je nyní přibližně stejná jako velikost armád Velké Británie, Francie a Německa dohromady.

Ostražitost zachovávají i pobaltské státy. Pokud by válka na Ukrajině nyní skončila, Rusko by podle estonské vojenské rozvědky potřebovalo 3-5 let, aby obnovilo svou vojenskou sílu a bylo připraveno zaútočit na jinou zemi. Malcolm Chalmers, zástupce ředitele Royal United Services Institute, souhlasí:

Je těžké si představit scénář, ve kterém by se Rusko do konce 20. let 21. století neobnovilo, nepoučilo se z mnoha vlastních lekcí a nenasadilo impozantní armádu, která by představovala hrozbu pro Evropu.

O hrozbě, kterou Putinova politika představuje pro Evropu, pokud se nepodaří odstrašit ruské jednotky na Ukrajině, se hovoří i na druhé straně Atlantiku. Demokratický senátor Christopher Murphy s odkazem na republikány v Kongresu, kteří kladou přísnější imigrační politiku jako podmínku pro přidělení nových finančních prostředků Ukrajině, minulý týden řekl: "Až Vladimir Putin vstoupí do země NATO, budou proklínat den, kdy se rozhodli dělat politiku s budoucností ukrajinské bezpečnosti."

A v neděli Murphy dodal: "Toto je krizový okamžik pro Ukrajinu. Dochází jí munice. Pokud tento problém v nadcházejících týdnech nevyřešíme, Vladimir Putin bude mít příležitost projít ukrajinskými obrannými liniemi a zamířit ke Kyjevu, ohrožovat celou Evropu."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2151

Diskuse

Obsah vydání | 14. 12. 2023