- Vzhledem k možnosti, že útok dronů na Moskvu byl záměrně zdrženlivý, aby si neznepřátelil západní spojence, je obtížné vyvozovat z tvrzení, že všechny drony byly zachyceny, tvrdé závěry o ruské obraně. Ukrajinská protivzdušná obrana byla opakovaně testována, ale o ruském systému toho víme mnohem méně.

Pokud jsou však včerejší útoky součástí nového vzorce, není vyloučeno, že se to může změnit. Mohli bychom se přiblížit bodu, kdy elita obyvatelstva bude muset skutečně věnovat pozornost tomu, co se děje, a přijmout, že na tom má podíl.

Při ostřelování vesnice v Ruskem okupované Luhanské oblasti bylo zabito pět lidí a 19 jich bylo zraněno, informoval kanál Telegram tamních představitelů dosazených Ruskem.

Podle tohoto tvrzení byly z jednotky Himars ukrajinské armády vypáleny čtyři rakety, které zasáhly vesnici Karpaty.

Tvrzení nebylo nezávisle ověřeno.


- Útoky dronů namířené na Moskvu v úterý časně ráno, z nichž byl obviněn Kyjev, byly zdaleka největší vlnou, která byla proti Rusku zahájena od začátku jeho války proti Ukrajině.

Objevily se spekulace, že přinejmenším jeden z dotčených dronů byl UJ-22 vyrobený ukrajinskou společností Ukrjet, která se podle Ruska podílela na nejméně jednom předchozím útoku. Někteří jiní odborníci s tím nesouhlasí a domnívají se, že se jedná o jiný model dronu, přičemž se odvolávají na rozdíly ve vzhledu.

Jsou útoky ukrajinských dronů stále ambicióznější?

Od začátku letošního roku došlo k několika útokům ukrajinských dronů jak na ruském území, tak na Ruskem kontrolovaném území na Ukrajině. Většina takových útoků dronů se zaměřovala na oblasti relativně blízko hranic nebo na ruskou infrastrukturu a logistiku v okupovaných oblastech.

V poslední době je však patrná snaha Kyjeva zasáhnout pomocí dronů cíle hluboko uvnitř Ruska.

V únoru se letoun UJ-22 zřítil 100 km od Moskvy poté, co se mu podařilo proletět asi 460 km na ruské území, aniž by byl zničen protivzdušnou obranou. V květnu byla nad Kremlem sestřelena dvojice bezpilotních letounů.

Je jisté, že za útoky stojí Ukrajina?

Několik týdnů po úderech v Kremlu deník New York Times uvedl, že podle závěrů amerických zpravodajských služeb měly údery původ v ukrajinských zpravodajských službách, ačkoli si nebyly tak jisté, že rozkazy k úderům pocházely z nejvyšších míst ukrajinské vlády. To prý zase podnítilo znepokojení některých představitelů administrativy Joea Bidena, že hrozí eskalace války za hranicemi Ukrajiny.

Pokud je to Ukrajina, proč to dělá právě teď?

Zatímco některé útoky dronů spadají do kategorie takzvaných formovacích operací před ukrajinskou protiofenzívou - v neposlední řadě se jedná o útoky na infrastrukturu a logistiku - tyto útoky se zdají být zaměřeny spíše na psychologický dopad. Pro mnohé - v neposlední řadě pro bohatší ruské elity ve městech, jako je Moskva a Petrohrad - je válka poněkud vzdálená zkušenostem lidí, kteří většinu rekrutů a mobilizovaných osob získávají z odlehlých regionů.

Zdá se, že cílem útoků je přenést válku domů do hlavního města Ruska, což je základem skutečnosti, že Ukrajina je schopna opakovaně obcházet ruskou protivzdušnou obranu a že má schopnost zasáhnout hluboko uvnitř Ruska.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že je optimistický a že Švédsko bude v příštích měsících přijato do aliance

V loňském roce Švédsko a Finsko zvrátily desetiletí váhání a formálně požádaly o vstup do NATO poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Vstup je podmíněn jednomyslným souhlasem všech členů a Turecko zablokovalo vstup Švédska poté, co před několika měsíci povolilo vstup Finska.

Turecko obvinilo Švédsko, že umožňuje členům Kurdské strany pracujících (PKK) usadit se v jeho zemi. Tato skupina je v Turecku postavena mimo zákon.

Stoltenberg v úterý uvedl, že je "na dosah", aby se Švédsko připojilo včas před červencovým summitem NATO.

"Neexistují žádné záruky, ale je naprosto možné dosáhnout řešení a umožnit rozhodnutí o plném členství Švédska do té doby," řekl Stoltenberg novinářům v Oslu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který je na návštěvě Švédska, uvedl, že švédská vláda se již zabývala tureckými obavami.

"Není žádný důvod k dalšímu prodlužování. Švédsko je nyní připraveno," řekl Blinken.

"Naléhavě vyzýváme Turecko i Maďarsko, které také ještě neratifikovalo, aby přistoupení ratifikovaly co nejrychleji," dodal.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že Blinken v úterý v telefonickém rozhovoru s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem přímo prosazoval švédský případ.

- Emmanuel Macron po invazi na Ukrajinu vyzval k evropskému "strategickému probuzení

Emmanuel Macron se bude diplomaticky snažit ujistit země střední a východní Evropy, že Francie chápe, že bezpečnostní prostředí kontinentu se ruskou invazí na Ukrajinu trvale změnilo.

Ve středečním projevu na bezpečnostním fóru v Bratislavě Macron vyzve ke "strategickému probuzení" a zdůrazní práci, kterou Francie vykonala na ochranu východního křídla NATO, včetně vyslání 1 250 francouzských vojáků do Rumunska a 300 do Estonska. Zdůrazní také francouzskou roli při uvolnění dodávek bojových tanků na Ukrajinu.

Na schůzce, která se uskuteční následující den v Moldavsku a kterou z velké části připravil s ostatními evropskými lídry z EU i mimo ni - včetně britského Rishiho Sunaka -, zdůrazní závazek Francie k vítězství Ukrajiny a prohlásí, že nebude tolerovat zamrzlý konflikt.

Jeden z představitelů Elysejského paláce upozornil, že Macron již souhlasil s více než třetinovým navýšením plánovaných francouzských výdajů na obranu v letech 2024-30 ve srovnání s lety 2019-25. Macron považuje toto zvýšení za součást probíhajících zásadních změn ve výdajích na obranu bez vyhlídky na brzké ukončení nové studené války.

Prezident bude tvrdit, že Evropa, podporovaná z fondů EU, musí více podporovat vlastní kapacity zbrojní výroby a prozkoumat obranná partnerství mezi členskými státy.


- Ukrajina spolupracuje s britskou obrannou společností BAE Systems na zřízení ukrajinské základny pro výrobu a opravy zbraní od tanků po dělostřelectvo, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj.


- Omezení dovozu obilí z Ukrajiny do EU bude možná nutné prodloužit nejméně do konce října, uvedl ministr zemědělství bloku navzdory ostrému odporu Kyjeva.

Omezení byla zavedena po stížnostech východních zemí EU, že přebytek ukrajinského obilí snižuje místní ceny a ovlivňuje živobytí místních zemědělců.

EU nakonec uzavřela dohodu s pěti dotčenými státy - Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Bulharskem a Rumunskem -, která jim umožnila zablokovat dovoz obilí z Ukrajiny.

Invaze Ruska v loňském roce výrazně omezila tradiční vývozní kanál ukrajinského obilí přes Černé moře, což vedlo k nutnosti vyvážet po souši přes sousední země Ukrajiny. Zemědělci v některých zemích EU po propadu cen protestovali.

Evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski v úterý uvedl, že Evropská komise zatím nesouhlasila s prodloužením omezení, ale že doufá, že se mu "podařilo přesvědčit zbývající členské státy, že je to spravedlivé".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již prohlásil, že vývozní omezení pro jeho zemi jsou "zcela nepřijatelná".

- Gubernátor ruské Bělgorodské oblasti uvedl, že při ostřelování města byli zraněni čtyři lidé

Gubernátor ruské oblasti Bělgorod, která sousedí s Ukrajinou, prohlásil, že při ukrajinském ostřelování města v blízkosti hranic byli zraněni čtyři lidé.

Dva lidé byli hospitalizováni v důsledku dělostřeleckého útoku na Šebekino, uvedl Vjačeslav Gladkov a dodal, že město bylo zasaženo již potřetí během jednoho týdne.

V pondělí Gladkov uvedl, že údery zasáhly dva průmyslové objekty ve městě. V sobotu uvedl, že se dostal pod dělostřeleckou palbu, když se snažil vstoupit do města, které se nachází jen asi 7 km severně od hranic s Ukrajinou.

Ukrajina na poslední ostřelování bezprostředně nereagovala, ale Kyjev se k odpovědnosti za útoky v Rusku hlásí jen zřídka.

- Jak ruští, tak ukrajinští zástupci v OSN přestali plně podporovat plán jaderného dozoru OSN, který má zabránit katastrofě v ukrajinské jaderné elektrárně v Záporoží.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v úterý uvedl, že ho povzbudilo vyjádření podpory jeho "konkrétním zásadám" ze strany obou zemí.

Bezpečnost největšího evropského jaderného zařízení, které se nachází v jihovýchodním regionu Záporoží na Ukrajině, vyvolává obavy od doby, kdy se ho před více než rokem zmocnily ruské síly.

Bylo předmětem častého ostřelování a před očekávanou ukrajinskou protiofenzívou vzrostly obavy, že by při zvýšené vojenské aktivitě mohlo dojít k jaderné katastrofě.

Mezi zásady MAAE patří, že by nemělo docházet k útokům na elektrárnu ani z ní a že by v ní neměly být umístěny žádné těžké zbraně.

Ruští a ukrajinští vyslanci v OSN vzájemně obvinili své země z krize v Záporoží, ačkoli zásady předložené MAAE přímo neodmítli.

- Bílý dům "nepodporuje útoky uvnitř Ruska"

Bílý dům uvedl, že stále shromažďuje informace o úterním útoku bezpilotního letounu na Moskvu, ale nemůže schvalovat útoky uvnitř Ruska.

"Útoky uvnitř Ruska nepodporujeme. To je vše. Tečka,"  řekla na brífinku tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová.

Washington je hlavním dodavatelem zbraní na Ukrajinu - pod podmínkou, že je země použije na svou obranu a na znovudobytí ukrajinského území obsazeného ruskými silami. Američtí představitelé opakovaně uvedli, že Ukrajina souhlasila s tím, že nepoužije žádné zbraně poskytnuté Američany k útokům na ruské území.

V úterý američtí představitelé sdělili tiskové agentuře AP, že tento týden má být oznámen nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který bude zahrnovat další munici pro bezpilotní letouny.

Nic nenasvědčuje tomu, že by při útocích na Moskvu byly použity bezpilotní letouny nebo munice vyrobené v USA. Objevily se spekulace, že přinejmenším jeden z dotčených dronů byl UJ-22 vyrobený ukrajinskou společností.

Kreml z úterního útoku obvinil Kyjev, ale ukrajinští představitelé účast na něm popřeli.


- Čtyřiadvacet hodin po prvním rozsáhlém útoku bezpilotních letounů na Moskvu obvinili ruští představitelé ve dvou různých jižních regionech Ukrajinu ze zahájení útoků 

Gubernátor ruského Krasnodarského kraje uvedl, že útok dronu byl pravděpodobně příčinou požáru, který vypukl v ropné rafinerii Afipsky. Gubernátor Belgorodské oblasti mezitím obvinil Ukrajinu z provedení dělostřeleckého útoku ve městě Šebekino, při kterém byl zraněn nejméně jeden člověk.

-  Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu, že se snaží "zastrašit" Rusy poté, co byla Moskva poprvé v patnáctiměsíční válce terčem rozsáhlého útoku dronů. Uvedl, že Ukrajina zvolila cestu pokusu "zastrašit Rusko, ruské občany [útoky] na obytné budovy", a dodal, že útoky dronů jsou "jasným projevem teroristické činnosti".

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak popřel, že by se na nich Ukrajina podílela. Předpověděl však, že "počet útoků se zvýší".

    Jedním z dronů použitých při úterním ranním náletu na Moskvu byl zřejmě ukrajinský dron UJ 22 vyrobený společností Ukrjet. Údajné záběry dronu, zachycené při letu během útoku, se zřejmě shodují se zveřejněnými snímky bezpilotního prostředku, o němž Rusko tvrdí, že byl použit při jiných pokusech o útoky.

. Britský ministr zahraničí James Cleverly novinářům řekl, že Ukrajina má "legitimní právo" na obranu a může "promítnout sílu" za své hranice. Na úterní tiskové konferenci v Estonsku Cleverly uvedl: "V Estonsku se koná konference, na které se účastníme jako hosté: "Ukrajina má právo vrhnout sílu za své hranice, aby podkopala schopnost Ruska vrhnout sílu na samotnou Ukrajinu."

- Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na Moskvu zaútočilo osm bezpilotních letounů, ale ruská média blízká bezpečnostním službám napsala, že jejich počet byl mnohonásobně vyšší a na útoku se podílelo více než 30 bezpilotních letounů.

-  Hlavní město Ukrajiny Kyjev čelilo v úterý ráno již třetímu náletu během 24 hodin. Kyjevský starosta Vitalij Kličko potvrdil, že z poškozené budovy bylo evakuováno 20 obyvatel. Při útoku zemřel jeden člověk a čtyři byli zraněni.

- Ukrajina chce již v letošním roce zahájit práce na prohloubení dunajského plavebního kanálu, aby rozšířila své alternativní trasy pro vývoz obilí, uvedl v úterý náměstek ministra pro obnovu a infrastrukturu Jurij Vaskov. Snaha o vybudování alternativních exportních tras nabyla na naléhavosti během války poté, co Rusko zablokovalo tradiční ukrajinské exportní trasy přes Černé moře.
 

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout