Oxfam: "Rozbitý" kapitalistický potravinový systém je příčinou rostoucího hladu ve světě

7. 7. 2022

čas čtení 3 minuty

Zpráva, kterou ve středu zveřejnily agentury OSN, odhalila, že v loňském roce hladověl přibližně každý desátý člověk ve světě, což vyvolalo ostré odsouzení ze strany přední charitativní organizace Oxfam.

"Dlouhodobé politické selhání při řešení toho, jak nakrmit všechny lidi na světě, způsobilo, že náš potravinový systém je náchylný ke křehkosti a selhání."

Podle nejnovější zprávy o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě (SOFI) zažilo v roce 2021 hlad až 828 milionů lidí, což je o 150 milionů více než o pouhé dva roky dříve, informuje Brett Wilkins.

Společná publikace Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD), Dětského fondu OSN (UNICEF), Světového potravinového programu OSN (WFP) a Světové zdravotnické organizace (WHO) - uvádí jako hlavní příčiny hladu konflikty, extrémní projevy počasí způsobené klimatem a ekonomické šoky.

Zpráva také zjistila, že téměř každý třetí člověk na světě v loňském roce neměl spolehlivý přístup k dostatečnému množství cenově dostupných a výživných potravin.

"Je hluboce znepokojující, že globální hlad od roku 2019 spirálovitě roste a nyní dosahuje tak devastující úrovně po celém světě," uvedla v reakci na zprávu Hanna Saarinen, vedoucí pracovnice Oxfam International pro potravinovou politiku.

"K tomu nedochází kvůli nedostatku potravin," pokračovala Saarinen, "ale spíše v důsledku nefunkčního potravinového systému, který je dále podkopáván konflikty, následky pandemie a zhoršující se změnou klimatu."

"Přestože se jedná o celosvětovou potravinovou krizi, kdy dnes hladoví miliony lidí, bohatství potravinových miliardářů dosáhlo stratosférické úrovně a jen za poslední dva roky vzrostlo o 382 miliard dolarů," dodala. "Náš potravinový systém po léta udržoval nerovnost, zbídačoval drobné zemědělce a uvrhl miliony zranitelných lidí do hladovění a zároveň pustošil klima."

Saarinen uvedla, že ačkoli "je snadné svalovat vinu za dnešní potravinovou krizi" na probíhající ruskou invazi na Ukrajině, která začala v únoru, "dlouhodobé politické selhání při řešení toho, jak nakrmit všechny lidi na světě, způsobilo, že náš potravinový systém byl náchylný ke křehkosti a selhání již mnohem dříve".

Zpráva OSN předpokládá, že na konci tohoto desetiletí bude hladovět ještě téměř 670 milionů lidí, tedy přibližně 8 % světové populace.

"To jsou pro lidstvo deprimující čísla. Stále se vzdalujeme od našeho cíle skoncovat s hladem do roku 2030," uvedl prezident IFAD Gilbert F. Houngbo s odkazem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou před sedmi lety přijaly všechny členské státy OSN.

"Vlnový efekt globální potravinové krize s největší pravděpodobností výsledek příští rok opět zhorší," dodal.

Saarinen varuje, že "začarovaný kruh hladu a potravinové inflace neprolomíme, pokud nebudeme řešit hluboké nerovnosti, které je podněcují".

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5860

Diskuse

Obsah vydání | 12. 7. 2022