O čtrnáctileté dívce, kterou Instagram přivedl k sebevraždě

3. 1. 2022

čas čtení 9 minut
 
V novoročním pořadu rozhlasu BBC, Pick of the Year (Výběr roku),  který se vrátil k závažným tématům z minulého roku, se hovořilo o dezinformacích. Je zjevné, že šiřitelé nenávisti, šiřitelé lží o údajné nebezpečnosti očkování proti covidu a lží při přírodních katastrofách mají jednotný cíl: vyvolávat chaos a škodit. A sociální sítě jim v tom silně napomáhají. Zřejmě se blíží jejich regulace. Citujme pár ukázek z tohoto pořadu na toto téma. Reportéři Clive Myrie a Marianna Spring volnou debatou spojovali ukázky z nejzávažnějších pořadů roku:

 

Moderátoři: Myslím si, že problém je v tom, že lidé, kteří jsou velmi extrémní antivaxeři, záměrně využívají nedůvěru a oprávněné obavy a obavy, které mají určité skupiny, a využívají je jako zbraň a zaměřují se na ně.  

Existují  příklady opravdu hrozných věcí, které se komunitám staly. Ať už se podíváme na požáry, které se staly v Austrálii na začátku roku, nebo na záplavy, které se staly v Německu a dalších částech Evropy.

V poslední době se tito protiočkovací aktivisté obrátili k obětem přírodních katastrof a tvrdili jim,  ne, ne, tohle se vůbec neděje. Přestože to v postižených místech můžete vidět na vlastní oči. Jeden pořad zkoumal, co dělo  v Německu kolem nedávnch povodní a jak se tam soustředili šiřitelé konspiračních teorií:

"Jmenuji se Dan Stein, jsem z Berlína a týden jsem pomáhal při povodních. Vlastně jsem tam byl jedním z prvních respondentů. Slyšel jsem o tom ve zprávách a řekl jsem si, člověče, víš co, tihle lidé rozhodně potřebují pomoc. Oslovil mě tam člověk, která odmítá očkování a nevěří v klimatickou krizi. Začali mi říkat,  příspěvky proti vakcínám a je skeptický ke změně klimatu. Začal mi říkat,  že záchranářům bylo řečeno, aby do postižené oblasti nejezdili pomáhat.  Byl tam Červený kříž. Byli tam hasiči, ale ti prý museli čekat a nesměli do záplavové oblasti chodit. Prý to byl rozkaz shora.

Reportér: A odkud tu informaci dostal?

Prý ji najdete všude na Telegramu.

Reportér: Vůbec to není pravda. Všichni dobrovolníci byli v záplavové oblasti vítáni.  V chaosu a zmatku prvních dnů po povodni, kdy bylo těžké ověřovat informace, se tam aleonline dezinformace změnily v akci.

Dan Stein: Jel jsem ulicí a nějaký muž křičel, že  blíží nová vlna povodně. Zachraňte sebe i sousedy. Vyděšeně odjížděli, ale žádná povodeň už nepřišla.

Osoba v autě se snažila šířit paniku.

Lidé  jezdili do povodňové oblasti aktivně šířit zmatek ohledně povodní. Bylo zahájeno policejní vyšetřování, ale obyvatelé   nezjistili, kdo byl ten člověk a bylo toho víc. Podle záchranné služby antivaxerští aktivisté obtěžovali a zastrašovali dobrovolníky.

Do tábora, který byl zřízen pro záchranáře, se vplížili, dobrovolníky tam fotografovali a kopírovali dokumenty s jejich osobními údaji.

Existovala jasná souvislost mezi popíráním covidu a  šířením dezinformací v oblastech postižených povodněmi. Tihle lidé pořád hledají novou krizi, aby mohli dezinformovat, a další krizi využijí k další dezinformaci."



Moderátor: Měli by za to všechno nést odpovědnost firmy provozující sociální média?

Jsou to právě ony, na které se stále znovu a znovu naráží. Slyšeli jsme o Telegramu. Telegram je něco jako směs mezi WhatsApp a Facebookem.

Má velké kanály, kde lidé mohou diskutovat o různých tématech. V posledních několika měsících se stal jedním z hlavních míst, kde se scházejí  konspirační aktivisté. Telegram je plný dezinformací, násilných výhrůžek, návrhů, že by se měli věšet lékaři, politici, novináři. Ale neomezuje se to jen na okrajové části internetu. Vidíme, že tento druh konverzace se odehrává i na Facebooku. Vidíme, že se to děje na Instagramu. Vidíme, že se to děje na Twitteru. Vidíme videa na YouTube.

Sociální média jsou klíčem k růstu těchto hnutí pro aktivisty, kteří je vedou, ale také k nasávání dalších lidí a v mnoha ohledech jsou tito lidé sami oběťmi online dezinformací. A pak je šíří dál. I oni jsou ovlivněni a nejsou chráněni před tím, aby se dostali do této velmi nebezpečné mentality,  která pak vyvolává škody v reálném světě. Nejde jen o to, že sedíte ve svém pokoji a rozhodnete se, že si nemyslíte, že došlo k útokům z 11. září. Oni konkrétně jezdí po záplavové oblasti a pokřikují na lidi, jejichž domy a životy byly zničeny. Když říkají lidem, aby se nenechali očkovat,  znamená to, že ti lidé onemocní a zemřou. Tohle má tvrdé lidské následky a je to něco, kvůli čemu se sociální sítě dostávají pod stále větší tlak.

Obrovské globální mediální společnosti, které v podstatě diktují druh konverzace, kterou všichni vedeme po celém světě v globálním veřejném prostoru. Tady ve Velké Británii se hodně diskutuje o navrhovaných právních předpisech proti šíření nebezpečí na internetu. Je navrhován zákon o bezpečnosti online, který je pokusem o regulaci velkých technologických společností, ale otázkou zůstává, jak bude fungovat. Jde o velmi velké a velmi bohaté společnosti a hodně pozornosti, zejména v posledním roce, se soustředilo na algoritmy na věci, které dělají sociální sítě, které celou situaci zhoršují. Nejen, že umožňují propagovat nepravdy, ale směřují lidi ke špatným informacím, k nenávistnému obsahu.

Debata se nyní zaměřila na jednu ženu. Jmenuje se  Frances Haugenová. Pracovala ve Facebooku a rozhodla se zveřejnit, co ví, protože zjistila, že Facebook upřednostňuje zisk před bezpečností uživatelů, ačkoli tvrdí, že to   nedělají.

Mluvil jsem s mužem jménem Ian Russell, jehož dcera Molly zemřela, protože byla vystavena obsahu, který nabádal k sebepoškozování na Instagramu, Vedli o tom s Frances Haugen opravdu dojemný rozhovor.

Frances Haugen: Jedním z hlavních problémů, se kterými musíme jako společnost začít počítat, je myšlenka, že jsme vybudovali systémy, které jsou v současné době na samé hranici naší schopnosti je pochopit. A musíme přijmout odpovědnost za rozhodnutí, která způsobují, že tyto systémy fungují tak, jak fungují. v případě Facebooku.

Facebook dobře ví, že řazení materiálů založené na angažovanosti způsobuje zesílení zájmu uživatelů.  Facebook se snaží optimalizovat, abyste co nejvíce lajkovali, komentovali, protože ví, že když dáte někomu komentář. nebo lajk, nutí je to produkovat více obsahu.

Je to takový malý dopaminový šok. Bohužel. Facebook také ví, že to může vést k vzorcům, kdy se někdo zapojí s velmi mírným zájmem,  třeba o  zdravé recepty, a to zesílení zájmu prostřednictvím algoritmů ho velmi rychle přivede k věcem, jako je anorexie. Zjistil to interní výzkum facebooku.


Ian Russell: Molly nevykazovala žádné zjevné známky nějakého duševního onemocnění. V poznámkách, které po sobě zanechala a které se našly až po její smrti,    napsala: "Nechávám si toho hodně pro sebe a pořád se to ve mně hromadí." Člověk se na tom stane závislý. Ani si neuvědomíte, že se vám to vymklo z rukou. Žijete v pasti v kruhu.

Frances Haugen: Takže podle mě Molly popisuje tu algoritmickou past, kterou pravděpodobně zažívala, když se dívala na své účty na sociálních sítích, když se dívala na Instagram.

Ian Russell: Co je tak nebezpečného na tom, že děti mladší 16 let používají systémy, jako je Instagram? Ukazuje to vlastní výzkum Facebooku?

Frances Haugen:  Překvapivě vysoký podíl z nich vykazuje tzv. problematické používání, což znamená, že ty děti nedokážou regulovat vlastní používání toho produktu.

Je to v tomto ohledu něco jako cigarety. Facebook ví, že to škodí jejich fyzickému zdraví, školním úkolům nebo zaměstnání. A Facebook ví, že je nejvyšší hrozba je u čtrnáctiletých, že to  vrcholí ve 14 letech a pak se hrozba snižuje, jak stárnou.

Ny musíme změnit náš vztah k Facebooku jako veřejnost. Přestat přijímat, když říkají, že se snažíme víc, a musíme se k nim chovat jako k automobilce. Jako kdyby auta havarovala, neakceptovali bychom, že generální ředitel, jejich šéf bezpečnosti říká, "Víte, to je  těžké. Pracujeme na tom opravdu tvrdě. V budoucnu si povedeme lépe."

Ne, chceme vidět dokumentaci o tom, jak fungují vaše brzdy.  Chceme vidět váš pětibodový plán, jak poznáte, že jste se zlepšili. Tyto podrobnosti nám Facebook ale nikdy nesdělí.


Moderátorka: Zarazilo mě, když Ian Russell řekl: Nemůžu uvěřit, že vědí, že se to děje, a nic s tím nedělají, protože jako reportérka, která se tím zabývá, trávím spoustu času posíláním e-mailů jejich tiskovému oddělení. Strávila jsem spoustu času upozorňováním na reportáže, které jsem dělal. Žádná reakce.

 
Zdroj v angličtině ZDE (audio, registrace) 

1
Vytisknout
6680

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2022