Pozor na umělé vytváření kauzálních příčin. Neexistují přesvědčivé důkazy, že oxfordská vakcína způsobuje krevní chuchvalce

15. 3. 2021



Česká média ohrožují životy neodpovědným a bezpodstatným vyvoláváním strachu opakovaným poukazem na úmrtí jedné osoby na Slovensku. Vyvoláváním nesmyslných pochyb o vakcínách však zemře daleko více lidí. Česká média mají krev na rukou.

Lidé mají přirozenou tendenci vyhledávat v datech přičinné vzorce. Avšak měli bychom si dávat pozor, abychom příčinné vazby nevytvářeli tam, kde neexistují, píše britský statistik profesor David Spiegelhalter, předseda Wintonova střediska pro komunikaci rizika a důkazů v Cambridgi.


Určité pochybnosti o nových vakcínách jsou pochopitelné a podezřelé reakce se musejí vyšetřit. Avšak v nynější situaci musíme uvažovat pomalu, stejně jako rychle, a odmítnout vytváření příčinných vazeb mezi událostmi, které zřejmě příčinně nijak spojené nejsou.

Jak zdůraznil náměstek hlavního irského vládního zdravotníka Ronan Glynn poté, co Irsko suspendovalo používání oxfordské vakcíny, neexistují žádné důkazy, že ta vakcína vyvolává srážlivost krve. Je běžným lidským zvykem vytvářet příčinné vazby mezi různými událostmi, i když neexistují: umyjeme si auto a hned druhý den ho pokálí pták. Typické. Nebo vážněji: někdo je diagnostikován na autismus poté, co byl očkován vakcínou MMR, a tak lidé předpokládají příčinnou vazbu, i když taková vazba neexistuje. A nyní, když trpí lidé krevními chuchvalci po očkování proti koronaviru, vede to k znepokojení, že ta vakcína ty krevní chuchvalce způsobuje.
 
Takže když Evropský lékový úřad konstatuje, že došlo k 30 "tromboembolickým případům" po asi 5 milionech očkování v EU, klíčovou otázkou je, kolik takových tromboembolických případů by se normálně očekávalo?

K trombóze hlubokých žil (DVT) dochází každoročně u jedné osoby na tisíc lidí, a pravděpodobně u více lidí ve starší, nyní očkované populaci. Na základě této informace bychom u očkovaných pěti milionů lidí předpokládali daleko více než 5000 tromboembolických událostí ročně, tedy nejměně 100 takových událostí týdně. Takže není překvapující, že bylo zaznamenáno 30 takových případů.

Bylo by daleko lehčí, kdybychom měli skupinu lidí, přesně takových, jako jsou ti, kteří byli očkováni, ale kteří nebyli očkováni. Z toho bychom se dověděli, kolik vážných případů máme očekávat jako čistě důsledek smůly. Naštěstí takovou skupinu skutečně máme. Při testech, které vedly k schválení vakcín v Británii, dostávali dobrovolníci náhodně buď aktivní vakcínu, nebo prázdnou injekci. Všichni pak informovali, jakým způsobem je to poškodilo, ale nikdo z dobrovolníků nevěděl, kdo dostal skutečnou vakcínu. Srovnáním informací od obou skupin dobrovolníků vidíme, kolik "reakcí" skutečně vzniklo na vakcínu a ke kolika došlo bez vakcíny.

38 procent dobrovolníků očkovaných skutečnou vakcínou informovalo o určitých záporných dopadech na své zdraví, ale, poněkud pozoruhodně, i 28 procent lidí, kteří vakcínou očkováni nebyli, informovalo o záporných vedlejších účincích. To dokazuje, že jen samotný proces očkování vyvolává asi dvě třetiny veškerých zaznamenaných záporných dopadů. 

Testy vakcín jsou krátké a relativně nerozsáhlé a většinou se jich účastní zdraví lidé, takže musíme shromažďovat z širokého užívání vakcín data z reálného světa. V Británii očkovaní občané informují o vedlejších účincích prostřednictvím tzv. "systému žlutých karet". Do 28. února bylo od lidí očkovaných vakcínou Oxford/AstraZeneca odesláno asi 54 000 žlutých karet - v Británii bylo přitom touto vakcínou do té doby očkováno asi 10 milionů lidí. Vakcína Pfizer měla trochu menší počet žlutých karet.

Takže pro obě vakcíny očkovaní informovali o třech až šesti vedlejších účincích na 1000 očkovaných osob. To znamená, že při testech vakcín byl zaznamenán daleko větší počet vedlejších účinků než prostřednictvím systému žlutých karet.

Drtivá většina vedlejších účinků, o nichž očkovaní informovali, zahrnuje bolavou paži, nebo následné chřipkovité příznaky bolesti hlavy, únavy, horečky, a tak dále, které mizí po několika dnech. Nejvážnějším problémem jsou anafylaktické reakce a doporučuje se neočkovat nikoho, kdo měl předchozí historii alergických reakcí buď na předchozí dávku této vakcíny nebo na její součásti.

Dosud se ukázalo, že jsou vakcíny proti koronaviru pozoruhodně bezpečné. Je možná překvapující, že jsme nezaznamenali více příběhů záporných dopadů. Je možné, že existuje nějaký velmi vzácný případ, kdy je záporná reakce vyvolávána vakcínou proti covidu-19, ale dosud jsme ho nezaznamenali. Můžeme jen doufat, že tyto informace se dostanou k těm lidem, kteří v  důsledku dezinformací stále ještě nad vakcínou váhají.

Budeme někdy vůbec schopni odolat nutkání vytvářet příčiné vazby mezi různými událostmi? Jedním způsobem jak to dělat by bylo šíření vědecké metody a zajištění, aby všichni tomuto základnímu principu porozuměli. Otestovat hypotézu nám pomáhá zjistit, které předpoklady jsou správné a které ne.

Tímto způsobem prokázaly randomizované testy efektivitu některých léčebných metod na covid a zachránily obrovské množství životů a také nám dokázaly, že přehnaná tvrzení o některých lécích na covid-19, jako hydrochlorochin a plasma od rekonvalescentů byla nesprávná.

Asi se však nikdy neosvobodíme od často tvůrčí touhy nalézat vzorce i v tom, kde žádné neexistují. Možná bychom mohli doufat v určitou základní pokoru, než začneme tvrdit, že víme, proč se něco stalo.

Kompletní článek v angličtině ZDE
0
Vytisknout
4826

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2021