Johnsonova Británie chce užít jaderných zbraní v případě útoku proti počítačovým sítím

17. 3. 2021

čas čtení 3 minuty
 
Británie Borise Johnsona je nyní připravena použít svých jaderných zbraní proti útočníkovi, který by provedl zvlášť ničivý útok proti britským počítačovým sítím či proti nově vznikajícím technologiím. Vyplývá to z Johnsonovy nové vojenské doktríny, zveřejněné v úterý.

Je to podstatnou změnou v dosavadní britské politice, podle níž mohly být jaderné střely Trident použity jen proti jiné jaderné mocnosti, anebo potenciálně proti extremní chemické či biologické hrozbě.

 

Podle nové strategie si Británie "vyhrazuje právo" použít jaderných zbraní v případě použití "zbraní hromadného ničení", včetně "vznikajících technologií, které by mohly mít srovnatelný dopad" jako chemické a biologické zbraně.

Johnsonova Británie se tak vydává jinou cestou než Spojené státy, kde Joe Biden během své předvolební kampaně hovořil o tom, že chce zajistit, aby "jediným účelem" jaderných zbraní byla odplata či odstrašení jaderného útoku.

Británie za Johnsona také likviduje dosavadní strategii mírného odzbrojování od ukončení studené války. Chce zvýšit počet britských jaderných raket "do poloviny dvacátých let" z nynějších 180 na 260, tedy o 40 procent. (Mark Urban, odborník BBC  na vojenské otázky, konstatoval v úterý v podvečer v britském rozhlase, že Británie "absolutně nemá kapacitu" zvýšit počet svých jaderných střel o 40 procent, a nebude ji mít nejméně dalších deset let. Urban uvedl, že netuší, proč je tento návrh vůbec zahrnut ve vládním dokumentu.)

Johnson také plánuje provést další výrazné škrty v armádní vybavenosti, co se týče tanků a další tradiční vojenské výzbroje. Chce tradiční výzbroj nahradit novými technologiemi, jenže podle Urbana bude nesmírně obtížné určovat, na co konkrétně byly státní finanční prostředky v oblasti nových technologií vydány, zda to nebude mlhavé plýtvání nebo jen kecy.

Součástí nového vládního strategického dokumentu britské vlády je také téměř naprosté opuštění zájmů v Evropě (snad Johnson zatím neodejde z NATO!) a snaha se zaměřit na tichomořskou oblast, posílit těsné styky se zeměmi jako Japonsko či Jižní Korea. Kritikové poukazují na to, že malá země jako Británie by to mohla dělat jen jako součást americké zahraniční politiky. Zatímco mnozí odborníci uznávají, že se ohnisko nejvýznamnějšího ekonomického a politického vývoje skutečně přesunuje do tichomořské oblasti, obchodovat na dálku mnoha tisíc kilometrů je obtížné a idiotské, má-li země obchodního partnera v Evropské unii, který je ve vzdálenosti jen několik málo desítek kilometrů.

Celé je to ale zřejmě jen další Johnsonův vzdušný zámek, jako jeho nerealizovaný návrh vytvořit v Londýně zahradní most či letiště v ústí řeky Temže nebo most či tunel mezi Skotskem a Severním Irskem (mořský příkop je tam nesmírně hluboký a po druhé světové válce do něho naházelo britské ministerstvo obrany miliony nevybuchlé munice).

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
5602

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2021