Ruská agrese na Ukrajině: Kreml popírá, že by Rusové utíkali, aby se vyhnuli službě v armádě, ale lety z Ruska jsou vyprodané a na hranicích se tvoří fronty

22. 9. 2022

čas čtení 7 minut

 
- Kreml popírá, že by ruští muži utíkali, aby se vyhnuli boji ve válce

Kreml odmítl zprávy o exodu ruských mužů v bojovém věku poté, co Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, jako "přehnané".

Údaje o prodeji letenek však ukazují,  že lety z Moskvy do hlavních měst Gruzie, Turecka a Arménie, tedy do všech destinací, které umožňují Rusům vstup bez víz, byly vyprodány během několika minut po Putinově středečním oznámení.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na pravidelném brífinku s novináři odmítl popřít zprávy ruských médií, že někteří demonstranti proti mobilizaci zadržení v noci na středu dostali povolávací rozkazy. Řekl: "To není v rozporu se zákonem."

- Rusům prchajícím před   mobilizací nařízenou Vladimirem Putinem nebude Česká republika vydávat humanitární víza, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Lipavský řekl: "Chápu, že Rusové utíkají před stále zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří utíkají ze své země, protože nechtějí splnit povinnost uloženou vlastním státem, nesplňují kritéria pro udělení humanitárních víz.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová však ve čtvrtek naznačila, že ruští dezertéři mohou v Německu získat ochranu.

- Protesty proti povolávacím rozkazům v Dagestánu:




Rozhovor Britských listů 530. Jan Čulík: Asi jsem Nečech, protože jsem nikdy nebyl na ČR existenčně závislý

22. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



První z tří rozhovorů, v nichž zjišťuje historička Muriel Blaive - v češtině - zkušenosti, postoje a názory Jana Čulíka, novináře a univerzitního pracovníka, který žije a pracuje více než čtyřicet let mezi Británií a Českou republikou. Je to součást jejího zkoumání éry komunismu a postkomunismu v České republice a postavení ČR v dnešním světě. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Regionální televize od pátku 23. září 2022.

Ruská agrese na Ukrajině: Zelenskij promluvil v OSN

22. 9. 2022

čas čtení 14 minut

Syn mluvčího Kremlu Peskova se stal terčem fingovaného telefonátu, který ho povolával do armády: :))) "Já jsem Peskov, já přece nemůžu být povolán na frontu. Budu to řešit na jiné úrovni."


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij se ohradil proti ruským krokům směřujícím k eskalaci války a prohlásil, že síly jeho země budou pokračovat v protiofenzívě a nedají Rusku prostor k mobilizaci a zakopání se na ukrajinském území.

"Můžeme vrátit ukrajinskou vlajku na celé naše území. Můžeme to udělat silou zbraní, ale potřebujeme čas," řekl Zelenskij ve středečním záznamu vysílaném na Valném shromáždění OSN, které se Rusko pokusilo blokovat,  ale členské státy to drtivou většinou hlasováním schválily.

"Rusko chce strávit zimu na okupovaném území Ukrajiny... Chce vybudovat svá opevnění na okupovaném území a provést vojenskou mobilizaci doma. Nemůžeme souhlasit s odloženou válkou, protože ta bude ještě žhavější než ta současná."

Zelenskij stanovil pět podle něj neoddiskutovatelných podmínek pro mír. Patří mezi ně potrestání ruské agrese, obnovení bezpečnosti a územní celistvosti Ukrajiny a bezpečnostní záruky.

Proti Ukrajině byl spáchán zločin a my požadujeme spravedlivý trest," řekl Zelenskij orgánu OSN.

"Měl by být vytvořen zvláštní tribunál, který by potrestal Rusko za zločin agrese proti našemu státu..." dodal. Rusko by mělo za tuto válku zaplatit svým majetkem," uvedl ukrajinský prezident a vyzval OSN, aby Rusku jako členu Rady bezpečnosti "odebrala právo veta".

Zelenskij v době, kdy seVvalné shromáždění sešlo, připomněl světovým poitikům masové hroby exhumované v nedávno osvobozeném městě Izjum a uvedl, že mezi mrtvolami je muž uškrcený provazem a další, který byl před vraždou vykastrován. Ukrajinský prezident uvedl, že to nebyla první taková zvěrstva.

Řekl to celosvětovému shromáždění: "Zeptejte se, prosím, představitelů Ruska, proč jsou ruští vojáci tak posedlí kastrací. Co jim bylo provedeno, že to chtějí dělat i jiným?".

 19248

Výborný postřeh Michala Skořepy o českém systému sociálních dávek

22. 9. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty


Ekonomický analytik Michal Skořepa to ve středu na Českém rozhlase Plus v pořadu Souvislosti vystihl dokonale (a musím říci, že jsem se styděl, že mne to nenapadlo dříve): tak dlouho jsme v Česku líčili (k tomu dodám, že to byla pravicová agenda, kde se prolínaly zejména krajní pravice s ODS) sociální dávky jako podezřelé a dehonestující, až se lidé stydí si pro ně jít. Je pak pikantní vidět, jak premiér Fiala z ODS vyzývá občany, aby se nestyděli jít si pro dávky. A i přesto naprostá většina z těch, kteří na ně mají nárok, je nebere.

 19265

Čeho se Putin bojí? Mrtvých synků z Petrohradu a Moskvy

22. 9. 2022

čas čtení 7 minut

Vladimir Putin ve středu ráno ohlásil částečnou mobilizaci a anexi obsazených částí Ukrajiny. Je teď úplně lhostejné že v případě mobilizace "vyhověl naléhání ministerstva obrany" a v případě anexe bude formálně přikryta zfalšovanými referendy, píše na sociální síti Petr Jan Vinš.

Tomuhle nemůže věřit snad ani Severokorejec na houbičkách. Nicméně několik poznámek si k tomu dovolím.

Přijde mi až komické, že ten fíkový list referenda ještě drží. Ano, už se hovoří o tom, že to bude možná online referendum, aby nehrozilo, že ruské jednotky budou utíkat rychleji, než kompars odehraje komedii s lístkem a urnou. Je to ale každopádné jednoznačný výkladový rámec, jak nahlížet zmanipulované referendum na Krymu v roce 2014, u kterého někteří naši demokraté lavírovali, zda je nebo není autentickým výrazem vůle lidu.

Tady je odpověď: referendum (nebo volby) už pro diktátora Putina nejsou ničím jiným, než prostředkem, kterým volně disponuje a kterým zarámuje cokoli, co předem rozhodl.

Pozn. k ilustraci: Putinova mobilizace okamžitě vyhnala ceny letenek do Dubaje na neuvěřitelných 17 800 dolarů.

 18409

Máme sakra těch 300 tisíc přileb nebo nemáme?!

22. 9. 2022 / Vít Kučík

čas čtení 2 minuty

"Šojgu, říkáte, že to v součtu hodí 300 tisíc hlav, co tam pak můžeme poslat, aniž by z toho byla druhá Velká říjnová revoluce, chápu to dobře...?"
"Naprosto přesně, Vladimíre Vladimíroviči."
"Hele, Šojgu, před půl rokem jsi mi taky tvrdil, že u hranic nemáme žadný odvedence, a pak hned první den na mně začaly vřeštět ze všech stran matky, že jsme jim tam do ostré palby poslali děcka v základní službě, co jim navíc napovídali, že jsou jen v Bělorusku na spřátelených manévrech..."
"To bylo jen pár ojedinělých nedorozumění, které jsme vyšetřili, přijali nápravná opatření, a už se nebudou opakovat. Moji podřízení to kontrolovali."

 19266

Kyjev vyzývá Západ, aby upřesnil, jak by reagoval na ruský jaderný úder

22. 9. 2022

čas čtení 5 minut

 
Foto: Mychajlo Podoljak, politický poradce ukrajinského prezidenta

Ukrajina žádá světové politiky, aby "velmi důrazně" řekli, že jaderný úder by měl pro Rusko katastrofální následky


Ukrajinští představitelé vyzvali světové politiky, aby vydali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi důrazné varování, v němž by jasně uvedli, že jakýkoli pokus o použití jaderných zbraní na Ukrajině by měl pro Rusko katastrofální následky.

"Ostatní jaderné státy musí velmi důrazně říci, že jakmile Rusko jen pomyslí na provedení jaderného úderu na cizím území - v tomto případě na území Ukrajiny - budou následovat rychlé odvetné jaderné údery s cílem zničit odpalovací zařízení jaderných zbraní v Rusku," řekl Mychajlo Podoljak, vysoký poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v rozhovoru v prezidentské administrativě v Kyjevě.

 18577

Putin přiznává, že jeho předchozí hrozby byly plané, a říká, že "tohle není bluf"

22. 9. 2022

čas čtení 6 minut

 
Fantastický projev ruského vůdce ukazuje, že uznává, že jeho země válku na Ukrajině prohrává, píše Keir Giles z britského výzkumného institutu Chatham House.

Ranní projev ruského prezidenta Vladimira Putina, který oznámil částečnou mobilizaci a varoval před možnou odvetou za západní akce proti Rusku, obnoví obavy z bezohledného jaderného vydírání. Celkově by však měl být vnímán spíše jako uklidňující než znepokojující.

Dobrou zprávou je, že Putinovo vyhlášení mimořádných opatření ukazuje, že si Putin uvědomuje, že Rusko ve své válce o imperiální expanzi prohrává. Tou méně dobrou zprávou je, že pokud věří byť jen malému zlomku lží a fantazií, které během projevu vybájil, je jeho vliv na realitu ještě vratší, než jsme dosud předpokládali.

30898

Kolik z 300 000 povolaných se dostaví?

Berme to tak, že Rusko jede dle tradiční kágébácké doktríny "ani slovo pravdy"

22. 9. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

Pár rychlých poznámek k Putinovu vyhlášení mobilizace a referend:

1) I za druhé světové války jsme viděli, že čím více v koncích diktátor je, tím je zběsilejší ve vyjádřeních a činech. Ale on vlastně nemůže jinak, protože jeho možnosti jsou a) zabalit to, b) pokračovat. Zabalit - to neudělá. Takže pokračovat. A když jste ve vážných problémech, které se valí ze všech stran, tak nemůžete pokračovat "jenom tak", protože ty problémy všichni vidí a vedlo by to jen k rychlejšímu úpadku a vzdávání se, ale musíte se o něco pokusit, i když je to čistá blufovačka (která v důsledku k rychlejšímu konci může vést též - viz např. německé protiofenzívy na sklonku války, které konec v důsledku jen uspíšily).

6177

Vládní "boj" s energiemi

22. 9. 2022 / Filip Pertold

čas čtení 2 minuty

Co se podle mého soudu povedlo a co méně

1. Určitě je pokrok s příspěvkem na bydlení a jeho rozšíření pro širší spektrum lidí. Podařilo se zavést on-line žádosti, od října se zvýší normativy zásadním způsobem. Navíc se zvýšily víc pro menší domácnosti. Též se podařilo zjednodušit reportování výdajů na služby. Nicméně stále není jasné, zda se i zvýší prostupnost úřadů práce. Velká otázka do podzimu. V komunikaci vzali za své tuto dávku nejen ministr práce a sociálních věcí, ale i ministr financí a premiér. V Česku nevídaná věc. Pevně doufám, že se časem podaří i nastavit podlahy, tedy minimální výši příspěvku.

31153

Váhavost vládní koalice způsobila posílení preferencí populistů

22. 9. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta

Tohle ovšem vypadá příšerně: pokud použiju stejný přepočet jako u předchozího průzkumu, je poměr populistického dua vůči současné pětikoalici 44,3 % versus 38 %, tedy velký, šestiprocentní rozdíl. Současná koalice by tedy vůbec nemohla sestavit většinu, a dokonce i kdyby si přibrala do party ČSSD, tak je to 44,3 versus 42.

Jsem přesvědčený že tohle je důsledek váhavosti a odtažitosti vládní koalice v uplynulých několika měsících vůči dopadům inflace a eskalujících cen elektřiny na populaci. A to jak v komunikaci vůči veřejnosti, tak v silných opatřeních (data se sbírala před oznámení o zastropování cen). Lidé mají strach, docela oprávněně, ze strachu se rodí hněv a naštvanost, též oprávněně. Tahle škoda se bude zacelovat dlouho a pracně.

Přesto jsem mírně optimistický do budoucna. Zastropování znamená aspoň jakousi jistotu, finanční podpora k tomu alespoň trochu pomůže, a jeví se, že se též uklidňují trhy (spotové ceny letí prudce dolů). Strach i naštvanost postupně přejde, zejména pokud se vláda zaměří na nejzranitelnější části populace a pomůže jim adresně a cíleně.

Hospodaření OSBL za srpen 2022: zůstatek 31.8. 2022 - 6 383,01 Kč

2. 9. 2022

čas čtení 2 minuty

Aktualizace: V srpnu 2022 se poprvé v historii Britských listů zatím vybralo tak málo finančních příspěvků na provoz, že nebude možné uhradit skromný honorář našim třem redaktorům. Prosíme, přispějte, pokud máte zájem zachovat existenci Britských listů.

Dalším problémem je, že pražské firmě Dempsey and Clark Jana Panocha, která Britským listů léta ZADARMO poskytuje technickou podporu a provozuje jejich server, zdražili - jak se dalo čekat - elektřinu a budeme bohužel potřebovat finanční příspěvky od sponzorů i na to.  (JČ)

V srpnu 2022 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 45 454.02  výdaje byly  53 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže rychle směřujeme k nule. Zůstatek ke konci srpna byl 6 383,01  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci srpnu 2022.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Ruská agrese na Ukrajině: Počet zatčených na protiválečné demonstraci v Moskvě přesáhl 1000

21. 9. 2022

čas čtení 11 minut

 

Na protimobilizačních demonstracích, která se konají po celém Rusku, bylo zatčeno více než 1 000 protestujících.

Podle OVD-Info bylo v 38 městech po celém Rusku zadrženo více než 1 178 osob, přičemž nejvíce zadržených je v Moskvě a Petrohradě.

Protesty se konají v souvislosti se středečním příkazem ruského prezidenta Vladimira Putina k částečné mobilizaci, protože ruské síly čelí řadě neúspěchů při své invazi na Ukrajinu.




- Finsko ve středu uvedlo, že pracuje na federální strategii, která má "omezit nebo zcela zamezit" turistickému ruchu z Ruska po invazi na Ukrajinu.

    "Toto národní řešení může zahrnovat novou legislativu, která by byla přijata velmi rychle," řekl ministr zahraničí Pekka Haavisto na tiskové konferenci, informuje agentura France-Presse.

Od července, kdy skončila platnost ruských omezení proti covidu, došlo k rozmachu ruských cestovatelů a v Evropě se zvyšuje odpor proti vpuštění ruských turistů, zatímco válka pokračuje.

Finsko v září výrazně omezilo turistická víza pro Rusy, ale turisté do země nadále vstupují prostřednictvím víz vydávaných jinými zeměmi EU v schengenském prostoru cestování bez hranic.

"Ani Finsko nechce být zemí, která je tranzitní zemí pro schengenská víza vydávaná jinými zeměmi," řekl Haavisto.

Podle průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnil finský deník Ilta-Sanomat, si přibližně 70 % Finů přeje, aby jejich země přestala vydávat turistická víza Rusům.

Finsko volá po rozhodnutí EU o omezení víz pro Rusy, ale Haavisto poznamenal: "Nelze zaručit, že by k tomuto kroku došlo velmi rychle."

-  Pět britských občanů zadržovaných proruskými silami na východě Ukrajiny bylo bezpečně vráceno,
uvedla britská premiérka Liz Trussová. Mezi propuštěnými byl i Aiden Aslin, bývalý britsko-ukrajinský pečovatel z Nottinghamshire, který bojoval v ukrajinských jednotkách a byl zajat   v Mariupolu, potvrdil Aslinův poslanec Robert Jenrick.

 19265

Ruská agrese na Ukrajině: Putin "velmi nebezpečně hazarduje s jadernými výhrůžkami", varuje EU

21. 9. 2022

čas čtení 10 minut

Foto: Cena letenky Moskva/Dubaj stoupla po Putinově projevu na 17 800 dolarů, upozorňuje Bohumil Kartous. 


- Ve středu večer se shromáždil na moskevském Arbatu dav demonstrantů. "Pošlete Putina do zákopů!" skandoval:


- Vladimir Putin "velmi nebezpečně hazarduje s jadernými výhrůžkami" a musí "přestat s takovým bezohledným chováním", varoval výkonný orgán EU.

Mluvčí Evropské komise Peter Stano dodal, že "falešná a nezákonná referenda" plánovaná na tento víkend v Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporoží nebudou uznána.

Stano  řekl novinářům: "Putin hraje jaderný hazard. Používá jaderný prvek jako součást svého arzenálu teroru, to je nepřijatelné."

Členské státy EU jednaly o tom, jak reagovat na nejnovější vývoj ruské války na Ukrajině, pokračoval a varoval Moskvu, že to bude mít "z naší strany důsledky".

- Protesty v Rusku proti mobilizaci:

- Keir Giles, který spolupracuje s programem Rusko a Eurasie v Chatham House, ve středu  pro Guardian píše, že Putin svým projevem přiznal, že jeho předchozí hrozby byly plané:

"Pro dlouhodobé pozorovatele Ruska bylo nejpozoruhodnějším aspektem Putinova projevu to, jak málo se jeho tvrzení o Ukrajině a světě posunula od jeho posledního velkého projevu při zahájení invaze v únoru. Ústřední mýtus o tom, že Západ chce Rusko zničit, byl nyní přikrášlen představou, že zemi hrozí západní zbraně hromadného ničení. Jinak to ale vypadalo, jako by srážka s realitou, kterou ruská armáda zažila v uplynulém půlroce, neměla na Putinův pohled vůbec žádný vliv.

Projev byl určen především domácímu publiku, které je předurčeno k tomu, aby přijalo nebo alespoň tolerovalo Putinem předkládanou zrcadlovou verzi světa. Obsahoval však také známé  poloviční jaderné hrozby, jejichž cílem bylo poskytnout západním lídrům záminku, kterou možná hledají, aby oslabili podporu Ukrajině. I zde však bylo cítit zoufalství. "Není to bluf," řekl Putin - což bylo uznání, že všechny jeho předchozí hrozby vůči Západu, jaderné i nejaderné, se ukázaly jako prázdné, protože postupné ruské "červené linie" se tváří v tvář západnímu odhodlání vypařily.

Tento projev je dalším uznáním toho, že Rusko dosud nebylo schopno zvítězit na bitevním poli - takže aby porazilo Ukrajinu, musí zvítězit jinde. Putin doufá, že toto vítězství bude dosaženo podkopáním mezinárodní podpory Ukrajiny. Je to výzva Západu a hra pro ustrašené západní lídry - zejména ty, kteří ruské jaderné záměry čtou spíše z propagandy Moskvy než z její doktríny."

Rozhovor Britských listů 529. O kostlivcích ve skříni vlády Petra Fialy

19. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



V neděli večer 18.9. vysílala česká média předtočený rozhovor premiéra Petra Fialy o energetické krizi. Hovořil o zastropování cen energií, o "deštníku proti chudobě" a apeloval na občany, aby energiemi šetřili. Ač velmi civilizovaný, Fialův projev byl velmi nekonkrétní a vynechal celou řadu závažných okolností. Dokáže přesvědčit občany, aby ho podpořili a zastaví to rostoucí podporu voličů pro populisty v ČR? O tom mluví Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionalnitelevizi.cz od úterý 20.9. 2022.

Britské listy Interview. Jan Čulík: "I am not a communist!" Memories of communism and postcommunism

12. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



In this three-part, extended interview special, historian Muriel Blaive talks (in English) to Jan Čulík, Czech academic and journalist, about his experiences of life in communism and post-communism in Czechoslovakia/Czech Republic and about his relationship to that country, since he has been living between the United Kingdom and the Czech Republic for the past forty years.

 19252

O jadernickém vlastenčení, aneb Co vše dokáže vplynout do labilní národní identity

21. 9. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Ve "zlatých devadesátkách" bylo trendy tvrdit, že čeští kritici jaderné energetiky jsou placeni z Německa (lokální bulvár zveřejňoval "zaručené" částky v markách). Ještě nedávno proruské vlivové struktury v ČR tvrdě bojovaly za vpuštění Rosatomu do tendru na dostavbu Dukovan. Mezitím se ovšem "argumentační" postupy zcela otočily: Dnes se už běžně setkáte s nepodloženým obviněním, že prý kritici jádra jsou "placeni z Ruska". 

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

 19264

Lilian Landová se vrací do svého domovského Gymnasia v Arabské…..

21. 9. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty

Co by dnes asi říkala na společensko/ politickou situaci? A koho by v pátek a sobotu volila?

"Netoužím po smrti
žádný sebevrah po ní netouží
dívejte se jak mizím
dívejte se na mě

jak mizím
dívejte se na mě
dívejte se na mě
dívejte se

(Sarah Kane, Psychóza ve 4.48)


Destička za slečnu Lilian Landovou již je na Gymnasiu Arabská.... Úkol, který jsem v BL slíbil ( viz článek o knize věnované této statečné dívce, která byla vlastně "zavražděna" vyšetřovatelem StB Václavem Duchačem) se podařil i přes odpor stále žijících tehdejších udavačů a pasivních spolužáků, kteří mají stále velký vliv v této společnosti..

Pochopitelně mne nebo spolužačku a obrovskou kamarádku paní Platkevičovou na slavnostní odhalení nikdo nepozval, stejně bych nešel...

Tak mám radost a děkuji všem, kteří tomu pomohli ❤️ PV

K tomu:

Jaroslav Hutka, Poprava květinky

Pavel Veleman, Lilian Landová, věčná kamarádka, která nikdy nezestárne...

* * *

Ta několik desítek let dlouhá a místy velmi těžká cesta přes "černé svědomí" mnohých dnes vlivných spolužáků se konečně uskute4nila… Jako vše v této zemí - realizovat připomínku této naprosto mravně jasné,  statečné ženy, trvalo více než třicet let.

 18169

"Pak by bylo možné ruské použití jaderných zbraní"

21. 9. 2022

čas čtení 10 minut

Taktické chyby, demotivovaní vojáci a vážné potíže se zásobováním. Ruská armáda na Ukrajině se potýká s obrovskými problémy. Půjde proto Kreml v blízké budoucnosti do extrémů? Vojenský analytik Gustav Gressel vidí dva scénáře, ve kterých by Putin mohl použít jaderné zbraně. Ptal se Ibrahim Naber.

 18794

Německo: Nebezpečí fatálního chybného rozhodnutí

21. 9. 2022

čas čtení 7 minut

Olaf Scholz je prvním kancléřem, který podstupuje vážné riziko, že bude muset rozhodnout o válce nebo míru pro Německo. Svůj obrat dokončuje ve zpomaleném záběru. Ale z německé perspektivy lze kancléře z tohoto otálení obvinit jen částečně, tvrdí Sascha Lehnartz.

Rozhovor Britských listů 527. Lze říct: "Tihle voliči jsou blbí, nemusíme se o ně starat?"

8. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



Kritik a komentátor Petr Fischer byl jedním z prvních, kdo se v sobotu 3. září vyjádřil k sedmdesátitisícové protestní demonstraci na pražském Václavském náměstí, která se možná stane zásadním politickým předělem ve vývoji České republiky za posledních 33 let. Vláda Petra Fialy se při řešení této krize zatím moc nevyznamenala a čas letí a společenská destabilizace hrozí. Jak se k celé věci postavit a co udělat, na to se Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů zeptal právě Petra Fischera. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi od pátku 9. září 2022.

 18966

Jak válka proti Ukrajině ohrožuje územní celistvost Ruska

21. 9. 2022

čas čtení 4 minuty

Vladimir Putin je posedlý představou, že Ukrajinci nejsou samostatným národem a že různé národy v hranicích Ruské federace tvoří jednotný celek. Ale v obou případech si situaci zhoršuje, protože sjednocuje Ukrajince proti Rusku a přiměje Nerusy i Rusy mimo Moskvu, aby se postavili proti centru, tvrdí Vjačeslav Jepurjanu.

 19085

Rusko je ve vleku iracionální protizápadní ideologie

21. 9. 2022

čas čtení 3 minuty

Alexandr Dugin nemá v Rusku takový vliv, jak si mnozí na Západě myslí. Avšak ideologický systém eurasianismu, který odmítá evropské hodnoty a oslavuje kult síly a destrukci jednotlivce, riskuje, že se stane hrozbou pro Rusko 20. století, stejně jako jí byl marxistický komunismus ve 20. století, říká Alexandr Cipko.

 19263

Jak Rusko získává zahraniční mikroelektroniku pro své zbraně

21. 9. 2022

čas čtení 8 minut

Rusko nevyrábí mikroelektroniku nezbytnou pro moderní vysoce přesné zbraně a munici. Zbývá ji koupit v zahraničí. Ruský vojensko-průmyslový komplex k tomu tváří v tvář přísným mezinárodním sankcím využívá složitá schémata se zprostředkovateli a fiktivními společnostmi.

 19260

Jak si ruské námořnictvo tajně obstarávalo německou techniku

21. 9. 2022

čas čtení 11 minut

Minimálně do roku 2021 si ruské námořnictvo zřejmě oklikou obstarávalo německou motorovou technologii. Němečtí dodavatelé uvedli, že si mysleli, že zboží půjde k civilním zákazníkům prostřednictvím společnosti v Lotyšsku. Ve skutečnosti byl materiál určen pro ruské válečné lodě, informuje Hans-Martin Tillack.

Rozhovor Britských listů 526. Británie: Zkorumpovaný bankéř a vesnická idiotka

6. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



Po letním odvolání Borise Johnsona z funkce šéfa britské Konzervativní strany a britského premiéra následovala zdlouhavá kampaň vyhledávání jeho nástupce. Posledními dvěma kandidáty byl bývalý ministr financí Rishi Sunak a Johnsonova ministryně zahraničí Liz Truss, která během své předchozí politické "kariéry" prokázala pozoruhodnou schopnost mnohokrát radikálně měnit své názory. Jeden komentátor je charakterizoval jako "zkorumpovaného bankéře a vesnickou idiotku". Tak v pondělí 5. září zvolili jihoangličtí důchodci, kteří tvoří členskou základnu Konzervativní strany, svou novou šéfkou právě Liz Trussovou. Není to osoba, která by zrovna rozuměla hlouběji mnoha věcem a určitě ne ekonomice.  Je to volba, kterou učinilo přesně 0,3 procenta britských voličů. Co to znamená, o tom mluví Bohumil Kartous s Janem Čulíkem v tomto Rozhovoru Britských listů.

 19113

Nové "mrtvé duše" v ruských statistikách

21. 9. 2022

čas čtení 2 minuty

I když nebyly zveřejněny konečné výsledky posledního ruského sčítání lidu, je nyní k dispozici dostatek údajů pro kontrolu některých čísel. A tento proces ukazuje, že populace jak mnoha jednotlivých federálních subjektů, tak země jako celku může být značně nadhodnocena, upozorňuje Alexej Rakša.

Rozhovor Britských listů 525. Bude ODS hrobařem demokracie v ČR?

6. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



Demonstrace sedmdesáti tisíc českých občanů v sobotu 3. září 2022 na pražském Václavském náměstí, kde účastníci naslouchali extremistům a populistům, možná navždy ohrozila stabilitu České republiky. Nebo ne? Lidi se přece obávají chudoby právem! A kdo za vzniklou situaci může a jak by se dala napravit? Nad tím uvažují redaktoři Britských listů Bohumil Kartous a Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů, který se vysílá na Regionální televizi od úterý 6. září 2022.

 18508

Rusko má letos skvělou úrodu - a zaděláno na problémy pro zemědělce

21. 9. 2022

čas čtení 1 minuta

Letošní úroda v Rusku je "velkolepá" a letos na podzim a v zimě nedojde k hladomoru ani radikálnímu nárůstu cen základních potravin. Ale kombinace ruské vládní politiky a omezené schopnosti producentů vyvážet obilí bude znamenat, že nejprve utrpí zemědělci a pak i obyvatelstvo, říká Natalja Zubarevičová.

 16709

Zakavkazsko: Druhá fronta proti Rusku?

21. 9. 2022

čas čtení 1 minuta

Nová vlna násilí mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zvýšená aktivita v regionu ze strany USA a EU znamenají, že samoúčelné domněnky, které si Moskva dlouho dělala o svém postavení na jižním Kavkaze, již neplatí a že Rusko musí začít znovu od nuly, tvrdí Dmitrij Rodionov.

Neuvěřitelné demonstrace v Íránu

20. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta


Neuvěřitelné demonstrace v Íránu poté, co v policejní vazbě zemřela mladá dívka Mahsa Amini, zatčená morální policií za to, že neměla řádně nasazený hidžáb. Ženy v Íránu už delší dobu protestují proti vynucování nošení hidžábu. Po smrti mladé dívky se demonstrace už celou řadu dní rozšířily po celé zemi. Ženy pálí hidžáby.

Ruská agrese na Ukrajině: Jakékoli referendum o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku ukončí možnost rozhovorů, konstatuje Kyjev

20. 9. 2022

čas čtení 10 minut

- Mluvčí ukrajinského prezidenta prohlásil, že jakákoli šance na diplomatické řešení invaze skončí, pokud se na okupovaných územích uskuteční "referendum"

Jakákoli referenda o připojení k Rusku na Ruskem okupovaných ukrajinských územích zničí jakoukoli zbývající možnost rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou, citoval v úterý ukrajinský server Liga.net mluvčího kanceláře ukrajinského prezidenta.

"Bez referend stále existuje malá šance na diplomatické řešení. Po referendech - ne," citoval server Liga.net Serhije Nykyforova.

Vyjádřil se tak v reakci na to, že Ruskem dosazení úředníci ve čtyřech okupovaných ukrajinských regionech oznámili, že během příštího týdne plánují referenda o formálním připojení k Rusku.




 19255

Děsivá devastace Šumavy

20. 9. 2022

čas čtení 7 minut

Společná tisková zpráva občanských spolků Hnutí DUHA, Šumava domovem, České společnosti ornitologické a Okrašlovacího spolku Zdíkovska
 

DĚSIVÁ DEVASTACE LESŮ V NP ŠUMAVA.
SPRÁVA PARKU ZASTAVILA TĚŽBU A VYŠETŘUJE VINÍKY

úterý 20. září 2022

Hospodaření Kašperskohorských městských lesů, s. r. o. v lesích, které patří městu, po sobě v srpnu zanechalo zničený Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky – místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný či zaházený kládami – a to v bývalé první zóně Národního parku Šumava. Obrovské holiny,  erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké místy i více než jeden metr – v součtu v délce 3,7 km a na ploše 16 tisíc m2. Lesní půda rozježděná těžkou technikou. Z fotografické a videodokumentace je patrné, že vyvážecí soupravy naložené dřevem zapadaly až po podvozky, místy vyhrnovaly lesní půdu do svahů a následně došlo k masivnímu splachu lesní půdy. 

Vyvracení fám o dnešní energetické krizi

20. 9. 2022

čas čtení 2 minuty

O současné globální energetické krizi se šíří mnoho mystifikací. Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency (IEA)) Fatih Birol vyvrátil tři z těch nejškodlivějších fám v nedávném názorovém článku, který zveřejnil deník Financial Times, a zdůraznil, že v této nebezpečné době je důležité oddělovat fakta od fikce, píše František Marčík.


 19148

Ukrajinská protiofenziva aneb Předzvěst dlouhého zamrzlého konfliktu?

20. 9. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Úspěšná ukrajinská protiofenziva na severu země se těší pochopitelnému, ba nadstandardnímu zájmu světových médií. Ačkoli se ukvapeným jedincům může zdát, že od nynějška to s Rusy půjde jenom z kopce, mohou se šeredně mýlit. Zainteresovaní hráči se navzájem obviňují z podkopávání diplomatických jednání, manipulací a lží, zatímco výhled na ukončení války neexistuje. Jestliže sledujete dění v této nešťastné zemi se střízlivou hlavou, snadno zjistíte, že nebýt masivní vojenské pomoci západních zemí, Ukrajinci by jen stěží odolávali náporu intervenčních vojsk, natož vedli poměrně úspěšnou protiofenzivu. NATO a první řadě USA jsou přímým aktérem válečného dění na Ukrajině. Ukrajinská spanilá jízda je předzvěstí dlouhé války.

 19149

Ještě naposledy k truchlení a pohřbu anglické královny Alžběty

20. 9. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut

Tak v pondělí ve volném dni v Británii konečně skončila saturační mediální hysterie posledních deseti dnů, kdy se britská média celou dobu nevěnovala skoro ničemu jinému než úmrtí královny Alžběty. Už jsme tu referovali o tom, že hodně lidí v Británii bylo touto přehnaně intenzivní pozorností smrti královně značně otráveno a vyskytly se názory, že to může napomoci republikánským náladám v Británii.

Téměř celodenní pohřeb královny Alžběty v pondělí 19.9. však vyvolal zřejmě i u kritických komentátorů velmi pozitivní reakce, mnoho lidí, zdá se, bylo akcí upřímně dojato. Zajímavě však shrnul po reportážích z celodenního pohřbu ve večerních zprávách smrt Alžběty, oficiální truchlení a postoj britských občanů vůči tomuto oficiálnímu truchlení a pohřbu v Channel 4 News jejich editor Gary Gibbon:

 19251

Rusko právě prohrálo válku: Alla Pugačevová zaútočila na Putina

20. 9. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 2 minuty


Když moderátor amerického zpravodajství CBS Walter Cronkite zakončil speciální vysílání o tehdy nedávné ofenzívě Tet vzácným, krátkým a silným úvodníkem, v němž navrhl, aby Amerika přestala bojovat ve vietnamské válce, prezident Lyndon Johnson, který to sledoval v přímém přenosu v Bílém domě, se obrátil k asistentům a řekl: "Jestli jsem ztratil Cronkita, ztratil jsem středostavovskou Ameriku."

26007

Zelená energie a český průmysl

20. 9. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

V nedělních Otázkách V. Moravce jsem poslouchal především zástupce průmyslu pana Radka Špicara. Tématem byla energetika. Zaujalo mne, že podle pana Špicara český průmysl výrazně investuje do obnovitelných zdrojů a naráží při tom na zbytečné překážky dané úřady a legislativou. Pan Špicar v tomhle apeloval na vládu, aby průmyslu pomohla. Je zvláštní a výmluvné slyšet, jak zástupce průmyslu volá po rozvoji obnovitelných zdrojů, ačkoli čeští „experti“ tak často a tak rádi říkají, že tudy cesta nevede.

Rusko už nemá Luhansk plně pod kontrolou, Ukrajina tam osvobodila jednu vesnici

20. 9. 2022

čas čtení 4 minuty



Malé, ale symbolické vítězství na předměstí Lysyčanska podkopává jeden z klíčových Putinových válečných cílů


Ukrajina znovu dobyla vesnici poblíž východního města Lysyčansk, což je malé, ale symbolické vítězství, které znamená, že Rusko již nemá plnou kontrolu nad Luhanskou oblastí, což je jeden z klíčových válečných cílů Vladimira Putina.

Luhanský gubernátor Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly mají Bilohorivku "plně pod kontrolou". "Je to předměstí Lysyčanska. Brzy odtamtud ty šmejdy vyženeme koštětem," řekl. "Krok za krokem, centimetr po centimetru, osvobodíme celou naši zemi od okupantů."



 19250

Bývalý majitel TV Nova se snažil Trumpa přesvědčit, aby koupil Grónsko

20. 9. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 6 minut



Syn kosmetické císařovny Estée Lauder Ronald je Čechům známý jako muž, který ČR přinesl první komerční televizní stanici. Představil národu Dallas, velmi staré díly M.A.S.H. a roztomilá zvířátka na konci povrchních zpráv. Díky němu se také Vladimír Železný stal jedním z nejvlivnějších hlasů 90. let. Ale kromě toho, že byl spoluzodpovědný za to, že se americký kulturní odpad dostal do zemí, které bývaly za železnou oponou, kde získal podobné stanice, byl Ronald Lauder důležitým hráčem v americké politice. A to toho nejhoršího druhu.

 18859

Dva roky od otravy Bečvy

20. 9. 2022

čas čtení 3 minuty

V úterý 20. září uplynuly dva roky od dosud nevyšetřené obrovské otravy řeky Bečvy. Chemikálie z dosud neznámého zdroje otrávily 40 km řeky a usmrtily nejméně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů ryb. Neuvěřitelně zpackané vyšetřování, kdy nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky, má za následek, že viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.


K tomu:


Arnošt Kult o tom, co se stalo v Bečvě

Rozhovor Britských listů 490. Ryby v Bečvě otrávil chlór

Lipavskému: Zrušte společné zasedání Asociační rady EU–Izrael

20. 9. 2022

čas čtení 4 minuty

tisková zpráva

Izraelské, palestinské, české a židovské iniciativy a organizace z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a z Izraele zaslaly ministru Janu Lipavskému otevřený dopis, ve kterém ho vyzvaly, aby upustil od konání společného zasedání Asociační rady EU–Izrael. To se má uskutečnit právě z iniciativy ministra Lipavského 6. října v Praze, nebo v Bruselu.

Svolání společného jednání po téměř desetileté pauze považují organizace za nežádoucí už vzhledem ke skutečnosti, že Izrael v posledních letech prohlubuje svou kolonizaci palestinského území, což je doprovázeno vyháněním místních Palestinců, bouráním jejich domovů a kriminalizací palestinských lidsko-právních organizací. Signatáři dopisu se obávají, aby se tak společné jednání nestalo legitimizací izraelského bezpráví, a navrhují proto pro jeho případné konání vyhlášení podmínek, za kterých by se mohlo uskutečnit. Konkrétně by podle signatářů měl Izrael nejprve zastavit demolice palestinských domů na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě, zastavit výstavbu nelegálních osad tamtéž, ukončit blokádu Gazy, přestat s kriminalizací palestinských lidsko-právních organizací, propustit politické vězně a podvolit se vyšetřování Mezinárodního trestního soudu. Všechny tyto podmínky vycházejí z mezinárodního práva, jehož je Izrael subjektem.  

 17282

Ruská agrese na Ukrajině: Ukrajina pokračuje v ofenzívě

19. 9. 2022

čas čtení 8 minut

- Americký prezident Joe Biden v neděli večer v rozhovoru pro pořad 60 minut televize CBS varoval Vladimira Putina, že použití jaderných nebo jiných nekonvenčních zbraní proti Ukrajině vyvolá "důslednou" reakci USA.

Na otázku, co by Putinovi řekl, kdyby ruský vůdce o takovém kroku uvažoval, odpověděl: "Nedělejte to. Nedělejte to. Nedělejte to."

Biden pochválil Ukrajince za jejich statečný boj proti obrovské ruské invazi a řekl, že "porážejí Rusko".

Na otázku, jak definovat vítězství Kyjeva, odpověděl, že "vyhrát válku na Ukrajině znamená dostat Rusko z Ukrajiny úplně pryč".

Ale vzhledem k rozsahu lidského utrpení a destrukce způsobené při odporu proti ruskému náporu "je strašně těžké to považovat za vítězství", dodal.

- Ruská vojska zasáhla jadernou elektrárnu Pivdennoukrainsk v jižní části Mykolajivské oblasti, její reaktory však nebyly poškozeny a pracují normálně, informuje agentura Reuters.

Podle ukrajinské státní jaderné společnosti Energoatom došlo v pondělí k výbuchu 300 metrů od reaktorů a k poškození budov elektrárny. Útok poškodil také nedalekou vodní elektrárnu a přenosové vedení.


- Rusko s velkou pravděpodobností ztratilo na Ukrajině za posledních 10 dní nejméně čtyři bojová letadla, čímž se jeho úbytek od začátku invaze zvýšil na přibližně 55, uvedla v pondělí britská armáda.

Existuje reálná možnost, že nárůst ztrát byl částečně důsledkem toho, že ruské letectvo přijalo větší riziko v rámci poskytování blízké letecké podpory ruským pozemním silám pod tlakem ukrajinského postupu, uvedlo britské ministerstvo obrany ve svém denním zpravodajství na Twitteru.

Situační povědomí ruských pilotů je podle něj často špatné. "Existuje reálná možnost, že některá letadla zabloudila nad nepřátelské území a do hustších zón protivzdušné obrany, protože se frontové linie rychle posunuly."  


- Ukrajinci prchají před ostřelováním Kupjanska,  ruské síly se snaží zpomalit postup Ukrajinců

V neděli ukrajinští civilisté prchali před těžkými boji, když se ruské ozbrojené síly snažily zadržet další dramatický postup ukrajinských jednotek na severovýchodě země.

Auta plná rodin proudila z města Kupjansk, které Ukrajina v rámci ohromující protiofenzívy dobyla zpět před více než týdnem. Kupjansk, strategický železniční uzel, leží na obou březích řeky. Nachází se na nové frontové linii poté, co ukrajinské síly v pátek přešly na pravý břeh. Nyní jsou připraveny postoupit dále do Luhanské provincie, kterou Kreml a jeho místní zmocněnci zcela ovládají od června a částečně od roku 2014.  

 18577

Klíčem k pádu Ruska budou zřejmě jeho nedostatečné vojenské schopnosti

19. 9. 2022

čas čtení 6 minut



Navzdory výjimečné palebné síle se ruským silám nepodařilo naplnit svůj potenciál a čelí skličující bitvě o znovuzískání převahy nad Ukrajinou


Viděno čistě z hlediska velikosti jejich formací a vybavení, ruské pozemní síly na Ukrajině stále představují vážnou hrozbu v několika směrech. V praxi je však velmi nepravděpodobné, že by se ruská armáda dokázala na bojišti vzpamatovat ze své stále více upadající trajektorie, ačkoli její porážka si vyžádá čas a urputné boje. Abychom pochopili proč, je nutné zkoumat síly nad rámec jejich vybavení a personálu, píše Jack Watling z britského výzkumného institutu RUSI.

 16578

Kam se to řítíme?

19. 9. 2022 / Jan Sláma

čas čtení 2 minuty

V době někde kolem devadesátých let, v době, kdy jsme mohli vyjet do světa, jsme byli pozváni na mezinárodní konferenci zemědělských škol ve Švýcarsku. Byli tam zástupci snad z celého světa. Po celodenních seminářích se večer diskutovalo. Vzpomínám si na vyprávění jistého profesora z Lomonosovovy univerzity, který se utěšoval, že zimu přežije díky svému políčku s bramborami.

 16578

O tom velkém mlčení…

19. 9. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 9 minut

A také o českém zvyku, vědět přesně, jak má kdo vystupovat…

"Věnováno básníku a dlouholetému knihovníkovi Národní knihovny v Praze- Jardovi Novotnému řečenému "Rumcajs", který toho tolik nestačil říci…"

 

"Promrzlými tvářemi padají k našim nohám
Jsou nám vydáni na milost, mohou však být i kočovnými nájezdníky
Když dokážeš si představit hořící kostel, mohou nás soudit a odsoudit
Naše šlépěj propadá vrstvami historie, otisk, naléhavá výzva
Smyk v některém z ustaraných záhybů chmýří mezi nás "

(Jaroslav "Rumcajs" Novotný, Sněží, Příbram)

Mám jednu celoživotní špatnou/strašnou vlastnost: Vlastně všechny soukromé a pracovní skupiny, sociální bubliny, občas i přátele, přítelkyně, rodinu… - dokáži vždy něčím naštvat a urazit. Být velmi kritický a mít největší nároky na ty, které mám nejraději, s tím jsem se narodil a s tím nejspíše i zemřu.

 19248

Není to státník, spletli jsme se

19. 9. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 5 minut

Dnem, kdy Putin vypálil první salvu na Ukrajinu, začala válka. V té třídenní operaci Rusko katastrofálně ukázalo, že není silné, že je slabé a že na Ukrajině páchá genocidu. Jenže onoho dne začala i válka jiná. Válka zvaná zvyšování cen kvůli válce na Ukrajině. Inflace se rozletěla a stále letí. V cenové válce strana napadených odběratelů nemá moc šancí se bránit fosilnímu útoku z cenových děl.

Firmy prodchnuté a naplněné ideálem komunistických nákladů ze společného a kapitalistických zisků pro jednoho se rozhodly, že jim ten sráč Putin zase jednou dobře poslouží.

Ruská rašistická armáda se zastavila, zastavila, obrátila a prchá s jekotem.

19972