Proč Angličané hlasovali pro euroskeptickou stranu UKIP

26. 5. 2014

čas čtení 3 minuty

Pozoruhodné je, do jak velké míry politikové nechápou, proč tolik voličů hlasovalo pro UKIP, napsal v deníku Guardian Matthew Goodwin. Politikové podceňují intenzitu hněvu u finančně zápolících, manuálně pracujících voličů, které všichni hodili přes palubu a kteří tvoří jádro anglického voličstva. Tito voliči pociťují už dlouho intenzivní úzkost nad celou řadou toho, co vnímají jako hrozby své totožnosti, svým hodnotám a svému způsobu života: od přistěhovalců a nevolených eurokratů v Bruselu, až po vzdálené elity v britském parlamentě. Nikdy předtím nepociťovali tito dělničtí voliči tak intenzivní míru izolace od naší politiky a nikdy nebyli tak ochotni přijmout radikální alternativu. Tyto voliče dlouhá léta ignorovala kosmopolitní, vzdělaná a pokroková elita, a tak se tváří v tvář zesměšňování a pohrdání rozhodli kolektivně hlasovat jediným způsobem. Odmítli nyní celou britskou politickou elitu.

Pro nejúspěšnější stranu v eurovolbách hlasovaly v ČR 2,9 procenta voličů

26. 5. 2014 / Uwe Ladwig

čas čtení < 1 minuta

Že "Ano", strana s největší volební podporou v nynějších eurovolbách v ČR, dostala hlasy od 2,96 procenta voličů, to je opravdu úžasné, píše Uwe Ladwig. Z hlediska Čechů by na to možná mohl někdo poukázat, protože si nemyslím, že je tohle lidem opravdu jasné. A ani bych se nedivil, kdyby se někdo začal ptát, jestli je Čechům jasné, co z toho mají, že jsou v EU a v NATO, a to v době, kdy Karel Dolejší varuje, že už pozítří budou Rusové zase s tanky před Prahou.

Jak se rodí nevoliči

26. 5. 2014 / Marek Řezanka

čas čtení 6 minut

Co přinesly volby do Evropského parlamentu z pohledu České republiky?

1) Velmi nízkou, až alarmující, účast oprávněných voličů.

2) Vyrovnaný výsledek pro ANO, TOP09 a ČSSD, které jsou v podstatě jako chumel charakterizovány jako "proevropské" s tím, že v tomto ohledu mezi nimi není patrnější rozdíl.

3) Neúspěch Strany zelených, jenž vedl k rezignaci Ondřeje Lišky, jenž jediný neduh Unie spatřuje v osobě Václava Klause.

4) Úspěch Svobodných pod vedením Petra Macha (poprvé překročili pětiprocentní hranici).

5) ČSSD se stále propadá.

Je užitečné číst Lanchestera, ať víme, co se děje

26. 5. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 24 minut

Nakladatelství Odeon tento týden vydává nesmírně čtivý a informativní román anglického autora Johna Lanchestera Chceme to, co máte vy. Napínavým, ironickým příběhem několika postav z nejrůznějších společenských vrstev, žijících v dnešním Londýně, vytvořil John Lanchester mnohovrstevnatý, autentický obraz tohoto velkoměsta jako synekdochy dnešního anglosaského kapitalistického světa. Knihu stojí za to si přečíst, ať víme, co se děje. Se svolením nakladatelství dnes vydáváme doslov Jana Čulíka k této publikaci.

V eurovolbách posílily euroskeptické strany, avšak drtivou většinu v Evropském parlamentě budou stále mít proevropské strany

26. 5. 2014

čas čtení 6 minut

Tyto eurovolby byly důležitější než kdy předtím, neboť Evropský parlament ve Štrasburku získal větší pravomoci a bude podstatnou měrou v nadcházejících pěti letech rozhodovat o legislativě EU a také určí výsledek bitvy o nejvlivnější funkci v Bruselu, nového šéfa Evropské komise. Největším seskupením europoslanců se zřejmě stane evropský blok křesťanských demokratů, v jehož čele stojí CDU Angely Merkelové. Na druhém místě budou sociální demokraté. Avšak po pěti letech měnové a dluhové krize, recese a divošských škrtů odhalily výsledky letošních eurovoleb rozhádanou Evropu: nesmírně nestabilní, roztříštěnou, s voliči v deziluzi.

Evropská politika dostala šok, když francouzští extremní nacionalisté triumfovali ve volbách do evropského parlamentu, v nichž po celém kontinentě zvítězilo bezprecedentní množství poslanců nepřátelských nebo skeptických vůči Evropské unii. Bylo to silné vyjádření nedůvěry v politickou elitu Evropy, píše v deníku Guardian Ian Traynor.

Ve Francii získala Národní fronta podle předpovědí 25 procent hlasů, zatímco podpora vládnoucích socialistů prezidenta Françoise Hollandea podle průzkumů prováděných u východu z volebních místností poklesla na 14 procent.

V Británii povstání strany UKIP Nigela Faragea také porazilo všechny tři hlavní politické strany, i když s menší většinou, kterou předpovídaly v posledních týdnech některé předvolební průzkumy. Volební účast v Británii byla 36 procent, vyšší než v posledních eurovolbách r. 2009.

Úspěch protievropských stran je přeceňován

26. 5. 2014 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Když budu číst výsledek evropských voleb optikou klubů v EP a když pominu Británii, z níž ještě nejsou všechna data (aspoň podle zdroje, uvedeného níže), pak nějaká protievropská strana zvítězila pouze v Dánsku a Francii. V Dánsku jsou to 4 křesla pro EFD (Evropa svobody a demokracie), ale 9 křesel pro proevropské strany (socialisty, lidovce, liberály, zelené a radikální levici). Ale také ve Francii mají proevropské strany 50 křesel proti 24 nezařazených (lepenovci).

Hnědou nepodceňovat

26. 5. 2014 / Marek Řezanka

čas čtení 2 minuty

Boris Cvek ve svém článku poukazuje na skutečnost, že i když ve volbách do Evropského parlamentu v několika zemích uspěly proudy z hlediska evropské integrace destruktivní a xenofobií, zatím jsou v menšině. Zde bych ovšem zdůraznil slůvko zatím. Je tedy úspěch "protievropských stran" skutečně přeceňován?

Důležité je si vymezit, co chápeme pod pojmem "protievropský".

Posílí výsledky eurovoleb hnutí za samostatnost Skotska?

26. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

V pondělí v poledne byly konečně vyhlášeny výsledky eurovoleb ve Skotsku. Co do počtu hlasů je vyhrála Skotská nacionální strana, což je pozoruhodné, protože je ve Skotsku už sedm let u moci. Skotští nacionalisté však doufali, že se jim podaří získat tři ze šesti skotských europoslaneckých křesel, to se nezdařilo. Skotští nacionalisté získali jako při posledních volbách jen dvě křesla, labouristé také dvě křesla a konzervativci jedno křeslo. Euroskeptické straně UKIP se podařilo získat také jedno křeslo. To se považuje za neúspěch skotských nacionalistů, jejichž předseda Alex Salmond se zapřísahal, že se jim podaří zabránit xenofobnímu UKIPu, aby ve Skotsku získala základnu. Nicméně UKIP získal ve Skotsku pouhých 10 procent hlasů, na rozdíl od téměř 28 procent v Británii jako celku. Skotští nacionalisté proto argumentují, že politická kultura ve Skotsku je údajně "úplně jiná" než v xenofobní Anglii.

Podrobnosti:

Na to, aby získali skotští nacionalisté třetího europoslance, by bývali museli získat třetinu všech hlasů. Hlasovalo pro ně však jen 389,503 voličů, tedy 28,9 procent. Podpora labouristů ve Skotsku stoupla o pět percentuálních bodů na 25,9 procent, konzervativci získali 17,2 procenta, UKIP získal 10,4 procenta, zelení 8 procent a liberální demokraté propadli se 7,1 procenty.

"Drobné" poučení z českých eurovoleb: PR opravdu není vše

26. 5. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Kdybych měl věřit mediálním PR expertům, musel bych očekávat, že v evropských volbách zvítězí Strana zelených. Dotyční "odborníci" se mohli doslova přetrhnout ve chvále kvality kampaně této strany. Přitom - jako tradičně - se rozplývali nad způsoby symbolické komunikace, aniž by zmínili otázku možné odezvy toho, co je komunikováno, u publika.

Volby do Evropského parlamentu vyhrála v České republice pravice

26. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

Ve volbách do Evropského parlamentu v závěru minulého týdne hlasovalo 1 527 367 českých voličů, což představuje volební účast 18,20%. 16,3% z těchto hlasů získala strana ANO 2011, na druhém místě se umístila koalice TOP 09 /STAN s 15,95%. Třetí ČSSD obdržela 14,17% hlasů a čtvrtá KSČM 10,98%. Pátá KDU-ČSL si připsala zisk 9,95% a šestá ODS dostala 7,67% hlasů. Poněkud překvapivě pětiprocentní hranici překročila i Strana svobodných občanů s 5,24%.

Slovenské eurovolby vyhrál Smer, k urnám ale přišlo nejméně voličů v Evropě

26. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Ficův Smer-SD získal na Slovensku 24,9% hlasů a ve volbách do Evropského parlamentu zvítězil. Ztratil však jedno z dosavadních pěti křesel a celkově k volbám přišel mimořádně nízký počet oprávněných osob - pouze 13,05% všech potenciálních voličů, což je vůbec nejméně v celé Evropě.

Podrobnosti: ZDE

Účast v eurovolbách 2014

26. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Je rekordně nízká volební účast Čechů a Slováků ve volbách do Evropského parlamentu vyjádřením falešného přesvědčení, že "stejně nic nezmůžeme", nebo patologické uzavřenosti do vlastního prostředí? Faktem je, že drtivá většina politiky v ČR i na Slovensku se určuje právě z Evropského parlamentu. Jak napsal Boris Cvek, Eurovolby jsou důležitější než volby národní. (JČ)

Euroskeptická strana UKIP zvítězila v Británii v eurovolbách

26. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

Nigel Farage se vyjáídřil, že jeho "sen se stal skutečností" a jeho euroskeptická, ultrapravicová strana UKIP se stala "třetí silou" v britské politice poté, co vyhrála evropské volby. Zatím nejsou k dispozici volební výsledky ze Skotska (protože na Hebridských ostrovech se z náboženských důvodů nesčítají hlasy v neděli), avšak i bez toho získala strana UKIP 27,5 procent hlasvů a 23 europoslanců. Labouristé se umístili na druhém místě s 25 procenty hlasů, konzervativci mají 23,94 procent. Předpověď pro Skotsko jsou dvě křesla pro skotské nacionalisty, dvě křesla pro labouristy, jedno pro konzervativce a jedno pro UKIP. Tak UKIP získala zastoupení ve všech částech Velké Británie.

Konzervativní premiér David Cameron řekl, že veřejnost je "v deziluzi" ohledně EU a že tento signál konzervativci vnímají a rozumějí mu.

Poprvé za 100 let nezvítězila v Británii v celonárodních volbách ani Labouristická, ani Konzervativní strana.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britská UKIP vyloučila spojenectví s francouzskou ultrapravicí

26. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Bývalá konzervativní politická poradkyně Suzanne Evansová, která přešla k euroskeptické straně UKIP, těsně po oznámení oficiálních výsledků voleb do Evropského parlamentu jménem strany odmítla nabídku francouzské ultrapravicové Národní fronty na spojenectví. Podle Evansové nemá UKIP s "extrémisty" nic společného a počítá se k politickému středu.

UKIP bude zřejmě vítězem eurovoleb ve Velké Británii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Nový ukrajinský prezident Porošenko chce ukončit válku

26. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko se zapřísáhl, že jeho prvním cílem v úřadě bude ukončit válku na východě země. Tento proevropský podnikatel vyhrál ukrajinské volby v prvním kole s podporou 54 procent. Porošenko pochválil rekordní volební účast a opakoval svůj příslib, že jeho první oficiální cesta bude na východ Ukrajiny. Přislíbil amnestii pro proruské vzbouřence, pokud odevzdají zbraně, ale zdůraznil, že ti, kdo zabíjeli, jsou teroristé, kteří si nezaslouží milost.

Podle Porošenka potvrdila silná podpora pro něj v ukrajinských prezidentských volbách tři hlavní směry jeho politiky: uchování jednotné Ukrajiny, včetně stability na východě, "evropskou volbu", tedy těsnější styky se Západem, a návrat Krymu, anektovaného Ruskem v březnu. Všechny tyto cíle bude velmi obtížné realizovat.

Porošenko také přislíbil, že uspořádá ještě v roce 2014 nové parlamentní volby. Argumentoval, že neexistence většinové koalice znemožňuje, aby parlament reagoval na bezpečnostní hrozby.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jsou před(po)vídané klimatické změny jen "mainstreamovým strašákem"?

26. 5. 2014 / Miloš Dokulil

čas čtení 12 minut

S některými žádoucími aktivitami k přibrzdění škodlivých účinků lidmi produkovaných škodlivých zplodin se sice před časem již jaksi nějak začalo, ale v mezičase došlo k celosvětovému útlumu. Jako kdyby snad rizika tak velká nebyla, anebo jako kdyby se přece mělo či mohlo všechno automaticky samo "doladit" do potřebných parametrů. Anebo ještě tvrději: jako kdyby lidský faktor v rámci snad sledovaných (možná problematických) změn byl z kosmických perspektiv zcela zanedbatelný, druhotný a nepodstatný. Kromě jiného také proto, že okamžitě věstil nemalé finanční náklady navíc. S čímž se nedokázaly politické reprezentace současného světa (jmenovitě ani USA či EU, ale ani tzv. "rozvíjející se" státy) přijatelně vyrovnat...

ANALÝZA

Válka bloků? Ruské hledání výhodného vektoru

26. 5. 2014 / Ilona Švihlíková

čas čtení 17 minut

Nejpozději od Putinova mnichovského projevu (2007) je patrné, že Rusko pracuje na obnově své geopolitické pozice. Méně jasné je, do jaké míry si je vědomo závažných slabostí své ekonomiky (a demografie) a implikací těchto dvou faktorů pro geopolitickou pozici Ruska. Bývalý prezident Medveděv sice neopomněl hovořit při každé možné příležitosti o nutnosti vylepšování infrastruktury a inovativnosti ruské ekonomiky, faktem ale zůstává, že Rusko se do mezinárodní dělby práce včleňuje dominantně díky svému přírodnímu bohatství. To nutně nemusí být na škodu a v budoucnu se může ukázat, že právě suroviny a dostatečné zásoby vody se stanou klíčovými strategickými faktory přežití. Ale i tak Rusko musí reagovat, resp. nabídnout projekt, který podchytí jak americké snahy o zachování hegemonie (resp. odklad jejího úpadku) a zároveň vezme v úvahu vnitřní ruské potřeby rozvoje, které jsou, diplomaticky řečeno, nemalé.

První část seriálu Válka bloků? TTIP a TPP aneb Pokus o udržení hegemonie ZDE

O ruské ekonomice a jejích slabostech: Kolik sil má ruský medvěd? ZDE

Zabudnutá Linka č. 2

26. 5. 2014 / Igor Daniš

čas čtení 10 minut

Spisovateľ Lubomír Martínek nedávno oslávil šesťdesiate narodeniny. Veľa pozornosti v médiách sa mu nedostalo. Prečítal som takmer všetky jeho diela, ktoré vychádzali v 90. rokoch a tesne po roku 2000. Čítal som ich so záujmom, ale nestal som sa jeho veľkým obdivovateľom. Martínek je síce autentický a prichádza s vlastnými témami, ale jeho texty sa stávajú postupne všedné, opakujúce sa, nudné. Zdal sa mi omnoho lepší esejista než románopisec. Aspoň tak sa rozpamätávam.

Ve Francii "zvítězila v eurovolbách ultrapravicová Národní fronta"

25. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

Francouzská nacionalistická extremně pravicová Národní fronta v eurovolbách zřejmě na hlavu porazila vládnoucí socialisty a mainstreamové konzervativce. Celkově bylo v eurovolbách zvoleno bezprecedentní množství poslanců nepřátelských vůči Evropské unii nebo skeptické vůči ní. Je to obrovské vyjádření nedůvěry v evropskou politickou elitu.

Podle průzkumů uskutečněných u východů z volebních místností získala Národní fronta Marine Le Penové více než 25 procent hlasů a umístila se tak jako první. Podobnou podporu získala v Dánsku nacionalistická protiimigrantská dánská Lidová strana. V Rakousku získala ultrapravicová Strana svobody podle předpovědí pětinu hlasů a v Řecku drtivě zvítězilo extremně levicové hnutí Syriza Alexise Tsiprase. V Německu lehce zvítězili křesťanští demokraté Angely Merkelové, avšak Německo také zvolilo své první euroskeptiky z Alternativy pro Německo a také svého prvního neonacistického poslance z Národní demokratické strany Německa, která hájí Hitlera.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘEČETLI JSME:

25 věcí, co neříkejte Čechům (ani za nic!)

25. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

My Češi sice o vlastní zemi dohromady moc nevíme, ale jak by se o nás někdo otíral, líbit si to nenecháme. Svým zahraničním kamarádíčkům, co se chystají do Prahy na chlastačku, rozhodně poraďte, aby tyhle věty v blízkosti někoho, kdo je z Česka, nevypouštěli z pusy. Nebo ho umlátíme ponožkama. Vytaženejma ze sandálů. Čtěte.

1. V Československu je tak krásně!

2. Kdo je Havel?

3. Ale nejste všichni alkoholici, ne?

4. Jaktože je tady tolik kurev?

5. Nemám rád pivo.

6. Jsem vegetarián.

7. Čeština, to je stejný jak ruština, ne?

Kompletní článek ZDE

Ohrozí kritika z Financial Times Nobelovu cenu pro Pikettyho?

25. 5. 2014

čas čtení 3 minuty

Ještě před několika dny měl ekonom Thomas Piketty svět u nohou. Přednášel v Bílém domě, v Mezinárodním měnovém fondu a v OSN. Jeho rozsáhlá kniha Kapitál v jednadvacátém století byla založena na jednoduchém argumentu: že dynamika akumulace bohatství způsobuje prohlubování globální nerovnosti a ochromuje hospodářský rozvoj. Knihu chválili ekonomové i vedoucí podnikatelé.

Lord Turner, bývalý předseda brtiské Financial Services Authority, charakterizoval Pikettyho Kapitál v jednadvacátém století jako "pozoruhodné dílo" a držitel Nobelovy cenu Paul Krugman napsal v New York Review of Books, že Pikettyho dílo "změní způsob, jak uvažujeme o společnosti, i způsob, jak provádíme ekonomii".

Papež František požaduje ukončení "nepřijatelného" izraelsko-palestinského konfliktu

25. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Během své návštěvy Betléma na západním břehu Jordánu požadoval papež František ukončení "stále více nepřijatelného" palestinsko-izraelského konfliktu. Vyjádřil se tak během své třídenní návštěvy na Blízkém východě. Když posléze celebroval mši pod širým nebem, vyzval izraelského a palestinského prezidenta, aby se přijeli s ním do Vatikánu společně modlit za mír.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Na Ukrajině byly zahájeny prezidentské volby, avšak východ země zůstal doma

25. 5. 2014

čas čtení 3 minuty

Účast v prezidentských volbách je velká v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě a na západě země, avšak většina volebních místností na vzbouřenci ovládaném průmyslovém východě zůstala uzavřena.

"Ukrajina je nyní jiná země, takže netuším, proč bychom se měli účastnit těchto voleb," řekla jedna žena ve vzbouřenci ovládaném Doněcku. "Na výsledku těchto voleb nám nezáleží."

Západ považuje prezidentské volby za důležitý krok, který má zabránit dalšímu rozčlenění Ukrajiny poté, co Rusko anektovalo v březnu černomořský poloostrov Krym po svržení prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče.

Čokoládový miliardář Porošenko "zvítězil v ukrajinských volbách"

25. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Z průzkumů provedených u východu z volebních místností na Ukrajině vyplývá, že prý čokoládový miliardář Petro Porošenko zvítězil už v prvním kolem ukrajinských prezidentských voleb. Získal prý více než 55 procent hlasů. Bývalá premiérka Julia Tymošenková se prý umístila na vzdáleném druhém místě. Celkem bylo 18 kandidátů. Proruští separatisté narušili volby na východě Ukrajiny.

Porošenko (48) řekl reportérům v Kyjevě: "Jsem přesvědčen, že tyto volby musejí konečně přinést Ukrajině mír. Zastavit chaos a zabránit teroru banditů na východě."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pozvánka:

Commons

26. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Zveme vás na konferenci věnovanou fenoménu obecně sdílených statků, která se koná 4. června od 10:00 v galerii Tranzitdisplay (Dittrichova 9, Praha 1).

Voličova bezmoc

24. 5. 2014 / Marek Řezanka

čas čtení 6 minut

"Myslím si, že volební účast je právo každého občana, ale je to - a to je můj soukromý názor - také povinnost. Za Masarykovy První republiky dokonce u nás byla volební povinnost - i dnes je v některých zemích jako v Belgii, Lucembursku nebo Austrálii - a ten, kdo nešel k volbám, zaplatil mírnou pokutu, která šla do státního rozpočtu...", uvedl mimo jiné k národním parlamentním volbám prezident republiky, Miloš Zeman.

Hned se jistě najdou ti, kteří ho za taková slova označí za totalitáře, který chce, aby někdo někoho povinně volil.

Rekordní volební účast do Evropského parlamentu

24. 5. 2014 / Wenzel Lischka

čas čtení 5 minut

Volby do Evropského parlamentu dnes v sobotu 24. 5. 2014 sice ještě probíhají, ale již je zřejmé, alespoň v našem volebním okrsku, že tentokrát bude účast u voleb jistě rekordní. Rekordní bude ze dvou důvodů. Jedním je ten, že účast bude zaznamenaná (z angl. record), a potom, že asi překoná světový rekord minimální účasti voličů u voleb.

ANALÝZA

Ako zastaviť Tymošenkovú

24. 5. 2014 / Alexaner Duleba

čas čtení 14 minut

Júlia Tymošenková minulý týždeň vyhlásila, že ak 25. mája nevyhrá prezidentské voľby, na Ukrajine bude potrebná tretia revolúcia. Tymošenková buď celkom stratila politickú súdnosť, alebo chce zničiť vlastnú krajinu. Možno jedno i druhé.

Najhoršie na politike EÚ i USA je to, že Tymošenkovej v ničení jej vlastnej krajiny pomáhajú. Ministri zahraničných vecí EÚ vo všetkých záveroch z rokovaní Rady EÚ pre vonkajšie záležitostí posledných niekoľko mesiacov volajú po vytvorení inkluzívnej vlády, pretože len taká môže priniesť politické riešenie ukrajinskej krízy. V skutočnosti však robia presný opak: obhajujú jednofarebnú vládu Majdanu, ktorá v polovici krajiny nevie vládnuť.

Slovenským katolickým rodičům se nepodařilo v Británii zabránit tomu, aby byly jejich děti předány k výchově homosexuální dvojici

24. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

Slovenská katolická manželská dvojice romského původu obvinila komunální úřad v anglickém Kentu, že se pokouší o sociální inženýrství tím, že jim odebral dva syny a předal je k výchově anglické homosexuální dvojici. Odvolání romských katolických manželů ze Slovenska bylo u anglického Nejvyššího soudu tento měsíc odmítnuto. V rozsudku uvedl soudce Sir James Munby, že slovenská manželská dvojice neměla podle zákona žádné důvody k odvolání.

Během soudního slyšení obvinili rodiče dětí komunální úřad v Kentu, že se pokouší adopcí proměnit jejich romské slovenské děti ve středostavovské Angličany a že jejich synové tak budou odcizeni od své rodiny a komunity.

Propaganda v Britských listech

24. 5. 2014 / Jiří Jírovec

čas čtení 2 minuty

Pan Mesík píše: (k obraně proti ruské agresi) "Najlepšie s (aj) americkými vojakmi. Prečo americkými? Pretože mnohí z nich sú vojaci zakalení v bojoch, ktorí by pred žiadnymi mužikmi neuhli."

Co kdyby někdo napsal, "nejlépe i s německými vojáky, jejichž předkové se taky žádnými mužíky neuhli a mohli je porazit, kdyby nebylo zrady Ameriky, která Rusy vyzbrojila."

Jaro v Petrohradě

21. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta



Filmařka Ema Sibikina (Čulík) vyrábí krátké lyrické sekvence o životě kolem nás, pod názvem "Minute Cakes". Tento "Minute Cake č. 33" je věnován jarnímu Petrohradu...

Další "minute cakes" jsou ZDE

Putin "bude respektovat výsledky nedělních prezidentských voleb na Ukrajině"

24. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Vladimír Putin vyslal dosud nejsilnější signál, že Rusko zmírňuje svou politiku vůči Ukrajině. Zdůraznil totiž, že Moskva "bude respektovat volbu ukrajinských občanů" a bude spolupracovat s ukrajinskou vládou, poté, co bude v neděli zvolen nový ukrajinský prezident.

Separatistické úřady na východě Ukrajiny však varovaly, že učiní vše, co bude v jejich silách, aby prezidentské volby narušily. Uvedly, že neplánují na svém území pořádat "prezidentské volby sousední země" a zahájily kampaň teroru a zastrašování vůči volebním místnostem a volebním činitelům.

Putin obviňuje Západ, že vyvolal krizi na Ukrajině, a vyjádřil se, že Ukrajina nyní zažívá "plnou občanskou válku". Avšak v pátek zdůraznil, že Rusko bude respektovat výsledky prezidentských voleb na Ukrajině.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Občan, který má ve vyřizování nový občanský průkaz, ztrácí volební právo

24. 5. 2014

čas čtení 4 minuty

Ačkoliv dle Ústavy České republiky (§ 18 odst.3) " Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let", není to pravda, píše Eva Čižmářová.

Občané, kteří dosáhli věku 18 let a kteří mají ve vyřizování občanský průkaz, např. proto, že má uplynout brzy jeho platnost, obdrží tzv. Potvrzení o občanském průkazu. Pokud takový občan nevlastní platný cestovní, diplomatický nebo služební pas České republiky anebo cestovní průkaz má podle § 36 odst. 3 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu smůlu. Je připraven o své ústavní právo a je mu znemožněno volit. To je tedy "vysoce kvalitní" ustanovení zákona.

Posílení euroskeptických stran v EU "povede k zrychlení její integrace a federalizace"

24. 5. 2014

čas čtení < 1 minuta

Tento zajímavý názor vyjádřil v rozhlase BBC v sobotu dopoledne mluvčí švédské organizace Open Europe. Konstatoval, že největší vliv si v Evropském parlamentu zachovávají socialistický klub a centristicky pravicový poslanecký klub, které už nyní hlasují shodně v 75 procentech případů. Podle mluvčího švédské organizace Open Europe bude případné posílení extremistických, pravicových a euroskeptických stran po nynějších eurovolbách znamenat, že dojde v Evropském parlamentě k polarizaci: establishmentové sociálnědemokratické a centristicky pravicové strany se ještě více semknou, aby z rozhodování vytlačily "extremisty". Povede to k zrychlené federalizaci a integraci Evropské unie, což může mít ve střednědobé perspektivě kontraproduktivní důsledky, vedoucí k vzniku silných euroskeptických stran, které mohou EU rozbít.

PŘEČETLI JSME:

Češi přišli o řadu příležitostí, protože se nezajímají o dění v Evropské unii

24. 5. 2014

čas čtení 1 minuta

Ještě jsme mentálně nedozráli k tomu, abychom se cítili jako členové Evropské unie. A to ani jak obyvatelé České republiky, tak ani politická a mediální elita. Nedospěla k tomu, aby se nějak silně zajímala o to, co se v europarlamentu děje. A přitom ty věci do značné míry určují naši politickou realitu.

My jsme se s Unií nesžili. Nesžili jsme se s ní na politické úrovni, což je ještě horší. Myslím si, že co se týče českého státu, zůstala spousta příležitostí nevyužitých.

Jeden skutečně razantní příklad. Proč nás objíždí vysokorychlostní železnice, která jede po trase Drážďany, Pasov a Vídeň? A míjí přirozenou trasu Drážďany, Praha, Brno a Vídeň? Já jsem ještě neslyšel, že by někdo z médií zodpovědným politikům položil k této věci otázku.

Rozhovor s končícím europoslancem Janem Březinou ZDE

Starý světový řád se definitivně rozpadá

23. 5. 2014

čas čtení 6 minut

Krize na Ukrajině sebou přinesla cosi průkazného a křečovitého, a přesto přetrvávajícího, co způsobilo, že lidé věří, že jsme nyní v mezinárodních vztazích otevřeli novou kapitolu. Jak už zaznamenali jiní komentátoři, starý světový řád se zhroutil. Tím mají na mysli periodu, která bývá označována jako období po skončení studené války, napsal Robert Kaplan.

Na rozvalinách civilizace

23. 5. 2014

čas čtení 4 minuty

Byli jste v Athénách?

Pokud ano, tak si jistě vybavíte ten obrázek: Nad městem se tyčí Parthenón, ale dole, v doslovném smyslu na jiné úrovni, žijí dnešní Řekové, píše Viktor Šenderovič.

Proč by levice měla sledovat město Jackson ve státě Mississippi

23. 5. 2014

čas čtení 3 minuty

Vzniká nový politický a ekonomický model, a neobjevuje se tam, kde byste jej možná čekali. V centru Jihu, ve městě pojmenovaném po jednom z nejrasističtějších prezidentů v dějinách Spojených států, v krajině připomínající části Detroitu a dalších rozpadajících se průmyslových center, působivá mezigenerační spolupráce komunitních organizátorů a aktivistů zahájila odvážný program posilování černošské dělnické komunity, kterou kapitalismus 21. století uvrhl do zaostalosti, píše Michael Siegel.

Chvála na NATO a NSA

23. 5. 2014 / Juraj Mesík

čas čtení 4 minuty

Už sa stalo priam povinným rituálom nadávať u nás na NATO, Američanov a ich zlovoľnú NSA. Zvlášť potom, ako niektorí úprimne uverili, že CIA "zorganizovala" revolúciu na Ukrajine, čo čestných a hodnotovo zakotvených Rusov prinútilo oslobodiť Krym spod ukrajinského žido-banderovského útlaku a pripnúť ho k matičke Rusi. Slovensko je dnes zamorené konšpiráciami, kydaním na NATO a neuveriteľne naivným rusofilstvom.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2014

26. 5. 2014

čas čtení 2 minuty

V dubnu 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 43 592 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v únoru 2014 částkou 2382,45 Kč.

Zůstatek byl koncem dubna 2014 273 250,45 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

34935