Teorie domků z karet

4. 4. 2019 / Beno Trávníček

Napadlo mě to už mockrát a vrací se to dokola. Stavíme domky z karet do neuvěřitelné výšky a jsme přesvědčeni, že právě ten náš je nejdokonalejší, jedinečný, největší, nejkrásnější a nezničitelný, prostě  j e d i n ý  m o ž n ý !

Lze aplikovat na cokoli – na jednotlivé postupně se střídající politické režimy; na jednotlivce; na nadnárodní podnikatelské korporace nebo třeba na náš atak životního prostředí.

Aktuálně třeba budujeme ne domek, ale supervěžák nikdy nekončícího hospodářského růstu a klademe karty stále výš a kolměji s chorobnou jistotou, že nezafouká. V případě ničení našeho společného ŽP je kolmost stěn ještě úchylnější – možná i záporná. Nějakým nepochopitelným omylem to ještě drží pohromadě (někdo říkal, že máme 12 let?).

Poučení?

a) Netvrdit, že můj domek je nejlepší (už první větřík či hurikán může ukázat opak).

b) Dobře zvážit mocnost základů a výšku stavby.

c) Pořídit záložní karty.

 

 

0
Vytisknout
3082

Diskuse

Obsah vydání | 9. 4. 2019