Čína a Rusko se nacházejí na jaderném kolizním kursu s USA

5. 9. 2018

čas čtení 3 minuty
Čína, která vloni předehnala USA, nyní provozuje největší válečné loďstvo na světě a zvětšuje svou flotu "s ohromující rychlostí". Vloni Čína uváděla 317 hladinových plavidel a ponorek ve službě, zatímco USA 283.

 

Čína a Rusko disponující rostoucími jadrnými arzenály vedou drobné "asymetrické" války za účelem rozšíření území a vlivu, upozorňuje Gordon G. Chang. Mohou je USA zastavit? Tyto mocnosti se domnívají, že nikoliv.


Čína, jak minulý týden informovaly New York Times, "se nyní může postavit americké vojenské nadvládě na místech, na kterých jí nejvíce záleží: Ve vodách kolem Tchajwanu a ve sporném Jihočínském moři". Takže Peking může intervenci v regionu učinit pro Washington "příliš nákladnou".

Čína, která vloni předehnala USA, nyní provozuje největší válečné loďstvo na světě a zvětšuje svou flotu "s ohromující rychlostí". Vloni Čína uváděla 317 hladinových plavidel a ponorek ve službě, zatímco USA 283.

Samozřejmě není jasné, jaké schopnosti má čínské námořnictvo. Nikdy se nezúčastnilo rozsáhlé námořní operace a celá flota není tak moderní jako americká.

Nicméně Čína disponuje několika kritickými výhodami. Její námořní kapacity jsou koncentrovány podél pobřeží a americké rozptýleny po celém světě. Oblasti možných konfliktů se nacházejí nedaleko čínských břehů a daleko od USA. A čínské námořnictvo má několik klíčových zbraní, jež jsou lepší než ty, které používají Spojené státy, zejména pokud jde o protilodní rakety. Peking se také ve velké míře věnuje "asymetrickému" válčení, například militarizaci rybářské flotily a verbování "modrých mužíků", kteří se stali námořní milicí.

Číňané také mají jednu další výhodu: Vůli použít sílu, aby dostali, co je v držení jiného. V jejich periferních mořích získali v roce 1974 násilím kontrolu nad Paracelovými ostrovy, do té doby kontrolovanými Jižním Vietnamem. Obsadili také v letech 1994-2012 atol Mischief Reef a mělčinu Scarborough náležející Filipínám. Nyní Čína mimo jiné vyvíjí tlak na další filipínská území v Jihočínském moři a zabírá neobydlené ostrůvky doposud pod japonskou kontrolou ve Východočínském moři.

Peking také ohrožuje a občas zastrašuje americké lodě, letouny a bezpilotní prostředky. Zmocnění se amerického bezpilotního prostředku v mezinárodních vodách v prosinci 2016, na dohled průzkumného plavidla USNS Bowditch a navzdory rádiovým povelům se rovnalo aktu války. Obtěžování průzkumného plavidla USNS Impeccable s využitím námořní milce v dubnu 2009 v Jihočínském moři bylo tak vážné, že znamenalo útok na Spojené státy.

Klíčové je, že Čína akceptuje riziko eskalace ve větší míře než USA, protože Peking využívá konfrontaci, aby změnil status quo ve svůj prospěch.

Čína je zřejmě ochotna plně eskalovat. Avšak New York Times nezmiňují jednu čínskou hrozbu vůči amrickým silám v regionu: Jaderný útok.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8733

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2018