Francouzští studenti se bouří proti Macronovým reformám. Je však možné, že jsou v menšině

20. 4. 2018

čas čtení 2 minuty
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek čelil masovým demonstracím, když se studenti připojili k odborářům a zaměstnancům veřejného sektoru v odporu proti návrhům reforem. Studenti protestují proti snaze přehodnotit systém regulující vstup zájemců na univerzitu.


  Skupina asi 70 studentů okupuje prestižní univerzitu Sciences Po v 6. arrondissementu francouzské metropole. Jsou součástí celostátní demonstrace síly studentů a dalších skupin oponujících Macronovým plánům na reformu univerzit, který by měl vyústit v systém více založený na zásluhách a výběru.

  V současnosti studenti středních škol napíšou své žádosti o studium univerzit do online platformy, která pak alokuje body podle studentských preferencí. Pro studijní programy, o něž je enormní zájem, jsou rozhodovány náhodným algoritmem. I když je tento systém vysoce rovnostářský, vede k tomu, že každý třetí student do roka zanechává studia.

  "To nedává smysl, je to hluboce nespravedlivá prostě absurdní forma výběru. Jsme přesvědčeni, že je třeba vedení, asistence a informací pro budoucí studenty," říká ministryně vyššího vzdělávání Frédérique Vidalová.

  Reputace francouzského systému vyššího vzdělávání v posledních letech klesá. Pouze jediná univerzita se umístila v žebříčku Times Higher Education 2018 World Reputation Rankings. Ovšem Pařížská univerzita věd a literatury (PSL) na 72. pozici zaostává za předními americkými, asijsko-pacifickými a evropskými institucemi.

  I když univerzitní poplatky jsou ve srovnání s většinou světových protějšků minimální, nedostatečný výběr vede k vyššímu podílu neúspěšných studentů. Ratingy spokojenosti francouzských univerzit mezi mezinárodními studenty jsou z tohoto důvodu mezi nejnižšími v Západní Evropě.

  Macronovy reformní návrhy usilují o změnu výběrového procesu, když navrhovaný zákon umožňuje veřejným univerzitám bodovat uchazeče a přijímat je na základě akademických zásluh.

  Studentské skupiny návrhu oponují - a připojili se k nim odbory, zaměstnanci veřejného sektoru a strojvůdci.

  Průzkum mezi 16 000 studenty univerzity ve Štrasburku zjistil, že 72 dotázaných si přeje obnovení výuky. To podporuje Macronovo tvrzení, že protesty jsou menšinovou záležitostí.

  Na barikádách a v ulicích Paříže se však řada transparentů odvolává na májové protesty roku 1968, kdy studentské protesty přerostly v celonárodní stávku.

  Pokus zopakovat tyto události po padesáti letech má zatím nejasný osud, protože je očekáváno, že protesty budou pokračovat i během léta.

 

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6200

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2018