Proč Izrael beztrestně zabíjí civilisty a vždy mu to projde?

5. 4. 2018 / Daniel Veselý

Dehumanizace lidských bytostí bývá předstupněm extrémistických metod a tato oblíbená praxe rasistů může vést až ke genocidě. Situace je o to vážnější, když se na dehumanizaci osob po etnické a náboženské linii podílejí sdělovací prostředky, jež mají tendenci se přimykat k vulgární propagandě mocných. Na stránkách Britských listů systematicky upozorňuji na předpojatost tradičních mediálních domů, když přijde řeč na propastné rozdíly mezi informováním o zločinech antagonistických zemí a pokrývání kriminálních aktivit států řadících se k západnímu civilizačnímu okruhu.        

Vždy, když izraelská armáda zabíjí palestinské demonstranty, tuzemská a v nejednom případě i zahraniční média zavelí k ústupu a eufemisticky informují o potyčkách a střetech, aniž by nekompromisně odsoudila vraždění nevinných osob. Je to už takový folklór, protože o Izraeli se traduje, že je jedinou demokratickou výspou na Blízkém východě, a v očích mnohých, českého prezidenta nevyjímaje, tato země symbolizuje civilizační hráz proti muslimským barbarům.

Minulý pátek se desítky tisíc Palestinců v obléhaném Pásmu Gazy v rámci takzvaného Pochodu za návrat vydaly k hranicím enklávy, aby tak vyjádřily touhu po návratu do svých bývalých domovů, které se nacházejí v dnešním Izraeli. Přestože šlo o symbolický protest (neboť Gaza je již jedenáct let téměř neprodyšně uzavřena) a žádný z aktivistů neohrožoval po zuby ozbrojené izraelské vojáky na životě, izraelské bezpečnostní síly usmrtily 17 osob a další stovky zranily.

„Nejmorálnější armáda na světě“ své počínaní, včetně střelby do zad a palby po osobách, které se snažily pomoci raněným, hájila cynickým tvrzením, že každá kulka dopadla tam, kam měla. Tímto způsobem však hájí vraždění nevinných lidí každá diktatura na světě a je nanejvýš skandální, že takto postupuje stát holedbající se demokratickými principy. Tel Aviv se demonstranty snažil vylíčit jako agenty Hamásu a teroristy, třebaže protest svolali občanští aktivisté. Opět hovoříme o metodě, k níž sahají autoritářské a diktátorské režimy, aby legitimní protesty v očích světové veřejnosti pošpinily, a ospravedlnily tak nasazení smrtící síly proti demonstrantům.

Navíc izraelští představitelé ještě před vypuknutím protestů veřejně prohlásili, že vojáci dostali rozkaz, aby zaútočili proti Palestincům, kteří se přiblíží k hraničnímu plotu, jak stojí ve zprávě Human Rights Watch. Izraelští vojáci podle této lidskoprávní organizace použili proti demonstrantům excesívní sílu, což bylo zárukou krveprolití. Nejde přitom o žádnou výjimku, vzpomeneme-li si na barbarské bombardování Gazy v předchozích letech.            

Západní politikové a Izraeli nakloněné sdělovací prostředky neustále volají po nenásilných aktivitách Palestinců. A když drtivá většina demonstrujících v Gaze tento apel minulý týden vyslyšela, aby záhy narazila na déšť kulek a gumových projektilů, nastalo trapné ticho. Přitom mezinárodní právo říká, že okupovaná populace (Pásmo Gazy je po stažení nelegálních izraelských osadníků v roce 2005 i nadále považováno za okupované území) má právo na ozbrojený odpor proti okupačním silám. 

Svět je již nelegálními izraelskými aktivitami na palestinských teritoriích značně unaven, protože je zaměstnán dalšími blízkovýchodními konflikty, především válkou v Sýrii, a bezzubé rezoluce Rady bezpečnosti OSN nic nevyřeší. Tel Aviv má ve Washingtonu spolehlivého spojence a patrona, který mu díky právu veta v Radě bezpečnosti zaručuje naprostou beztrestnost. Lví podíl na tom má i bezbřehá sympatie celé řady sdělovacích prostředků k Izraeli. Koneckonců Spojené státy vyšetřování tragického incidentu z minulého týdne v RB OSN zablokovaly. Mezitím však narůstá frustrace okupované palestinské populace a není vyloučena ani její neudržitelná radikalizace. A pokud nezabírají občanské protesty, násilný odpor, který se nezastaví ani před izraelskými civilisty, je tuze lákavým svodem.             

0
Vytisknout
7055

Diskuse

Obsah vydání | 6. 4. 2018