Trump likviduje aliance, které udržovaly svět v bezpečí. Musíme je hájit

18. 10. 2017

čas čtení 4 minuty

Minulý týden učinil Donald Trump dvě rozhodnutí, v jejichž důsledku se Amerika octla pozoruhodně osamocena: zrušil členství USA v UNESCO a zaútočil na mezinárodní dohodu z roku 2015 o zrušení výroby íránských jaderných zbraní.

Obojí rozhodnutí dokazuje Trumpovo absolutní pohrdání mechanismu a zásadami multilateralismu, jak je zakotveno v mezinárodním pořádku, garantovém OSN. UNESCO bylo vytvořeno na podporu kultury a vzdělávání a jako nástroj míru. Dohodu o Íránu trpělivě vyjednal Trumpův předchůdce, spolu s americkými spojenci Ruskem a ČÍnou, aby bylo odvráceno nebezpečí totální války na Blízkém východě i dále ve světě. Je důležité, že tuto dohodu jednomyslně schválila rezoluce OSN č. 2231. K takovému konsensu nedochází zrovna lehce - a ten je nyní právě likvidován, argumentuje Natalie Nougayrède.



Trumpův poradce pro národní bezpečnost HR McMaster zformuloval Trumpovy názory jasně: "Svět není globální komunita, ale je to aréna, v níž státy, nevládní činitelé a firmy soutěží ve snaze získat navrch. Tuto podstatu mezinárodních vztahů nebudeme popírat, přijímáme ji."

"Nejlepším nástrojem pro pozdvižení člověka," řekl Trump nedávno v OSN, "je národní stát." Nikoliv mezinárodní spolupráce, nikoliv globální regulace, a už vůbec ne univerzální hodnoty.

USA dávají drsně najevo, že chtějí jednat samy. V případě ohrožení dohody o Íránu mohou být důsledky pro mezinárodní bezpečnost potenciálně obrovské a situace se může destabilizovat rychle. Jeden americký senátor nepřeháněl, když varoval, že Trump riskuje umístit svou zemi "na cestu k třetí světové válce".

Máme-li pochopit, jak vážné je to, co se děje, pamatujme, jak intenzivně se Obama snažil dosáhnout této dohody s Íránem z roku 2015, kterou plně schválila a podpořila OSN, a jak silně byl přesvědčen, že cenou, kterou za to stojí zaplatit, byla nečinnost v Sýrii vůči Asadovu režimu, navzdory masakrování obyvatel. Asada chrání Írán. Diktátorova armáda začala masakrovat civilisty. Vzrostla radikalizace. Pro Evropu byla důsledkem obrovská uprchlická krize a terorismus - který destabilizoval politiku na evropském kontinentě a přispěl k brexitu.

A teď si pomysleme, co by udělala na Blízkém východě a v širším světě válka ohledně íránského jaderného programu. Je to scénář, v němž ji Trumpova nebezpečná politika znovu umístila na stůl.

I jiní vedoucí politikové však postupně likvidují globální pořádek, jehož cílem je bránit konfliktům a porušování lidských práv. Viz Bushovo a Blairovo rozhodnutí v roce 2003 provést invazi do Iráku.

Dalším předělem byla v roce 2014 ruská agrese vůči Ukrajině: Anexe Krymu byla prvním jednostranným přepsáním hranic vojenskou silou od ukončení druhé světové války.  Znamenalo to likvidaci klíčových multilaterálních dohoda, jako byla Helsinská dohoda z roku 1975 a Pařížská charta z roku 1990.

Čína ignoruje zákony moře, které podporuje OSN, protože se snaží ovládnout sporné mořské oblasti. Severní Korea likviduje smlouvu z roku 1970 o nešíření jaderných zbraní. A svět selhal při řešení globální uprchlické krize, takže je jasné, že multilateralismus je v krizi už po značnou dobu.

Hodně se hovoří o nebezpečí ohrožujícím pařížskou dohodu o globálním oteplování. Stejně znepokojující je, že instituce, vzniklé po zvěrstvech dvacátého století, které mají zajistit, aby se ta zvěrstva už nikdy nemohla konat, jsou nyní terčem útoků. Několik afrických států se obrátilo zády vůči mezinárodnímu soudnímu dvoru, který vznikl r. 2002 jako reakce na rwandskou genocidu a na vraždění v Bosně.

OSN a její rada pro lidská práva blokují řešení mnoha krizí, od Sýrie až po Jemen, nemluvě o tragedií Rohingyů. Slabost Evropy je zjevná z toho, že letos, a poprvé, zablokoval prohlášení EU kritizující porušování lidských práv v Číně, jeden členský stát EU, Řecko. Nejenže se autoritářské mocnosti snaží multilateralismus oslabit, problém je, že už ho hájí stále méně lidí.

Kompletní článek v angličtině ZDE



0
Vytisknout
11716

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2017