Nekecat a makat

19. 10. 2017 / Stanislav Biler

Kdyby lidi měli dostatek informací a lepší vzdělání, nikdy by nemohli volit to, co volí. Na variaci téhle teze jsem opakovaně narazil na sociální síti, která nám den za dnem připomíná, že je v podstatě nemožné si vzájemně porozumět. Přesto tuto informaci neustále ignorujeme a myslíme si, že je to nějaká chyba. Není. Rád bych nicméně upřesnil, že lidé mají velmi přesné informace a rozhodují se kvalifikovaně.

Pokud je vaší životní prioritou žít v zemi, kde bude především pořádek, bude se makat, a kdo nebude makat, dostane za uši, pak na základě všech relevantních informací nemůžete volit nikoho jiného, než je ANO, KSČM nebo SPD. Libovolný přísun dalších informací vás nutně musí utvrdit v tom, že je vaše volba správná. A ona objektivně správná je, protože - minimálně - tyhle strany přesně tohle slibují. Netuším, koho jiného byste s tímto požadavkem měli volit.

Je samozřejmě hezké vzpomínat na pana Masaryka a pana Havla, ale v téhle zemi nežijí Masarykové a Havlové. To jsou výjimky z pravidla. “Většina” měla blíže k Burešovi. Je sice hezké vzpomínat na to, jak lid trpěl za komunismu a pak konečně dosáhl svobody, ale to je jen taková historka, která kalí zrak. Která nám brání si připustit, že je demokracie pro ty, kterým pořád nerozumíme, spíše synonymem nepořádku a neřádu, což je v rozporu s požadavkem na řád.

Že je nutné pořádně makat a nekecat, je myslím jediná věc, která se jako existenciální priorita táhne kontinuálně od normalizace k současnosti. Shodnou se na ní všechny strany a nic nadto nebo vedle toho se nikdy neetablovalo. Je to jediná národní a společenská priorita. Vždyť ani EU nikdo nezvládne hájit jinak, než je to zrovna nějak finančně výhodné. Diskuzi o tom, co je a co není tento národ, čím by měl být atd., jsme už velmi dávno přenechali extremistům a jsou tak jediní, kdo jakousi touhu po národní identitě zaplňují.

Tento status je samozřejmě velmi arogantní a jistě také elitářský.

-1
Vytisknout
3469

Diskuse

Obsah vydání | 24. 10. 2017