Proč skáče český volič podvodníkům na špek?
23. 10. 2017 / Petr Huďa
Představa obrozené ČSSD a to, že zelení časem své politické pozice posílí, se ukázala jako nereálná. Je nejvyšší čas s tím něco začít dělat a vést o tom vážně debatu.
Dobrý den, upřímně řečeno před volbami jsem předpokládal, že volby dopadnou strašně. Že to bude taková katastrofa, jsem ovšem neočekával. Kladu si otázku: proč mimo skalních voličů tradičních stran většinově k volbám přišli "hloupí" lidé, který vidí naději tzv. Anti-establishmentu - a kde hledat příčinu letošního volebního výsledku. Stanou se Piráti štikou v Poslanecké sněmovně ?
Rozhodně jsem netipoval tak vysoký volební propadák pro levici-ČSSD, KSČM, Zelení. Sám osobně jsem Stranu zelených (SZ) volil. Naivně jsem doufal, že levicoví a demokraticky proevropsky smýšlející voliči nespokojení s politikou a chováním ČSSD a KSČM ve volbách podpoří progresivně ekologicky-sociální program, který zelení nabízeli.
Na internetových fórech a debatách tuto volbu řada levičáků deklarovalo. Nestalo se tak. Zřejmě zůstali doma a k volbám nakonec vůbec nepřišli. Zelení nedosáhli ani 1,5 procenta a zřejmě zmizí z české politické mapy. Možná si sami uškodili svou nemastnou a neslanou předvolební kampaní.
Volební debakl pro ČSSD a KSČM rozebírat nebudu. Nejsem politolog nebo sociolog. Nějakou kvalifikovanou analýzu nechám pro odborníky. Více či méně si tyto dvě největší české ,”levicové" strany takový výprask podle mého soudu nezasloužily. Uvidíme, jestli budou schopny nějaké sebereflexe.
Jsem skeptický k tomu, že nejstarší politická strana - sociální demokracie - dokáže projít obnovou k autentické levici a stát se věrohodnou pro obyčejné lidi a pracující ve mzdě.
Profesí dělníka znám dobře dělnické prostředí a jaké nálady a oprávněné požadavky mezi dělníky panují. Nejsem člen odborů. Šéfa odborů Josefa Středuly si vážím a považuji ho za nejlepšího odborového předáka, který tu od roku 1989 byl. Poslední dobou mezi dělníky a pracujícíma důvěra v odbory stoupá. Středula má na tom velkou zásluhu. Škoda, že odbory málo informovaly své členy i nečleny, jaká rizika (ohrožení sociálních a zaměstnaneckých práv) představuje nejen neoliberální pravice, ale ultrapravice(Okamura) a technokraticčtí populisté typu oligarchy Babiše.
Pokud nechce být demokratická levice marginální politickou silou v zemi, musí se pokusit přinést potřebný levicový projekt a přesvědčivým příběhem oslovit zdivočelé sociální demokraty, kteří volí proti svým ekonomickým a sociálním zájmům nácky, nacionalisty a autoritáře.
Měla by se vážně zamyslet nad tím, jestli mezi 40% nevoličů nemá náhodou taky své potencionální voliče.
Bez pomoci a úzké spolupráce s odbory se to všechno neobejde.
ČSSD a nacionálněkonzervativní KSČM toho není schopna.
Úkol to je náročný a výsledek nejistý.
Nejdůležitější je neházet flintu do žita. Nenechat se v příštích volbách předhonit zase nějakým miliardářem, který si hraje na antisystémového, nebo fašistou. Po Babišovi se zase nějaký podvodník vynoří.
Určitá část společnosti musí mít pocit, že není sama. Že jim někdo rozumí, komunikuje s nimi a existuje alternativa či vize lepší budoucnosti. A to všechno bez nacionalismu a iracionální nenávisti.
Škoda, že v letech 2010-12 přes dílčí názorové rozdíly aktivistů a levicových intelektuálů se nepodařilo transformovat autentickou levici ProAlt v politické hnutí. Představa obrozené ČSSD a to, že zelení časem své politické pozice posílí, se ukázala jako nereálná. Je nejvyšší čas s tím něco začít dělat a vést o tom vážně debatu.
Diskuse