Nad volbami: Začíná čtvrtý odboj!

22. 10. 2017 / Richard F. Vlasák

Většina volících lidí chtěla funkční vládu a nějaké řeči o svobodě jim byly a jsou putna. Až na tuto většinu v průběhu následujících čtyř let „někdo klekne“, nebo ji začne někdo odposlouchávat, nebo český pas bude volnou vstupenkou pro politický azyl, (bude, skutečně?, po té vlně nenávisti proti uprchlíkům, čekáte, že někdo na Západě bude Čechům ještě někdy dávat azyl? Pozn. red.) bude „fňukat a kňourat“.

Nebo bude úplně spokojená, protože nový režim s ní po vzoru soudruhů uzavře smlouvu – rekreace, trocha rasismu a společné nadávání na Brusel. Tak či onak přijde rozčarování, protože vězení je vězením, byť by bylo vypolstrováno. A proto: my, demokraté, musíme být alternativou, demokracie nadějí, svobodná republika cílem.

K černým scénářům nemusí a nesmí dojít, a proto hlavy vzhůru, demokraté, dostali jsme přes papulu, ale jak říká motto tohoto příspěvku, nesmíme se dát, i kdybychom měli cihly ze zdi vyrvat. Jako občané nejsme povinni poslušnost vládě, která se nezakládá na právu. Většina neznamená pravdu, natož pak právo.

Za prvé, ani nás není úplně málo - od leva do prava – teď vážně není čas snobismus nejrůznějšího ražení. Za druhé, ještě platí demokratická ústava a na ní navázaná relativně nezávislá justice (v čele s Ústavním soudem). Za třetí: V Babišových a jemu spřátelených rukou není Senát, pojistka demokracie. Za čtvrté jsou zde veřejnoprávní i vůči Babišovi konkurenční média. Za páté: ČR je mezinárodně právně zasmluvněna.

Nic z toho nesmíme ztratit!

Každý pokus o revizi ústavy musí bát přísně zkoumán, kritizován a za současného stavu sněmovny odmítnut, počínaje novinami až po demonstrace, stávky. Piráti i jiné strany si na revizi konstituce musejí zatím nechat zajít chuť, ďábel bude v detailu.

Právní řád nesmí být obejit – že se například nyní soudruh Faltýnek domnívá, že počet odevzdaných hlasů osvobozuje od případného trestního stíhání, je flagrantním porušením rovnosti před zákonem.

Nedovolme žádné zpochybňování Listiny základních lidských práv. Ukažme demokratickým poslancům a senátorům, že za nimi budeme stát, když budou chránit demokracii a svobodu – každé další volby budou pokusem nového režimu potvrdit si mandát.

Postavme společného kandidáta na prezidenta republiky – takového, který bude nejen co nejvíce přijatelný pro všechny, ale i dostatečně pevný. Nedovolme jakékoliv pokusy omezit svobodu tisku nebo snahu poškodit veřejnoprávní média – to se týká i poplatků za rozhlas a televizi. ČR je členem EU a NATO.

Vývoj v Polsku nebo v druhém případě Turecku, ukazuje, že mezinárodní smlouvy jsou na nic, pokud není podpora obyvatelstva. Jistě, můžeme mít výhrady k jedné nebo druhé instituci, ale za současného stavu musíme ponechat naše výhrady stranou – Rusko rozhodně nepřinese ochranu práv zaměstnanců nebo snad vyšší HDP.

Nejdůležitějším bodem – spojnicí IV. odboje - je diskuse o budoucí republice po Babišovi. Debata musí být široká, každodenní a s hledáním shody – setkávejme se, vytvářejme fóra, demonstrujme, stávkujme, bude-li to nutné. Buďme při sobě: lidé nejrůznějších povolání i oborů, z měst i vesnic.

Měli bychom mít vizi společné republiky, která nesmí opakovat chyby předchozí, ale zůstane liberálně demokratickým státem.

Měli bychom se domluvit reformách ústavy: nechť jsou posíleny prvky přímé demokracie, ale na druhé straně musí být vyváženy opravou systému zastupitelské demokracie. Sociální stát nesmí být zpochybněn ani pravicí – nikdo se nesmí cítit vyloučen, jako v současném systému.

Musí být přezkoumány výsledky privatizace, včetně majetkoprávních důsledků – bez tohoto kroku nelze zbavit moci nejen Babiše, ale i jiné jemu podobné „kmotry“. Veřejnoprávní média by měla být rozšířena o tisk. Nutné bude politické vzdělávání jako je v Německu nebo ve Švýcarsku.

Neptejme se, kdy tento odboj začal. Již nyní je čas.

Za republiku!

* * *

Pozn. JČ: Jen bych si dovolil drobnou připomínku k návrhu „posilovat prvky přímé demokracie“. Absolutní katastrofa s hlasováním v referendu pro brexit v Británii dokazuje – a doporučuji toto lidem v ČR bedlivě sledovat – že lidé v tomto případě „přímé demokracie“ dávali v referendu o brexitu prajednoduchou odpověď na nesmírně složitou otázku, kterou dodnes nikdo neumí vyřešit. Kromě toho se v kampani před referendem lidem tvrdě lhalo a oni to tehdy nepoznali. Je to varování: přímá demokracie je nebezpečná, protože lidé rozhodují jednoduchými odpověďmi o otázkách, které bývají nesmírně složité. Neříkám, že poslanci v parlamentu jsou ve srovnání s občanem nějací lumeni, ale aspoň proboha mají možnost si před hlasováním pro určitý problém nechat udělat parlamentní analýzu… Na rozdíl od řadového občana, který se bohužel dokáže rozhodnout bez informací absolutně proti svému vlastnímu zájmu.