BBC: Katalánsko je rozhádáno

20. 10. 2017

Ve vesnici Villaradona říká jiná známá, že její otec se tam pohádal s místním farářem. Byli předtím přátelé po dobu čtyřiceti let! Teď na sebe řvou na ulici. Její otec, je mu víc než osmdesát let, přestal chodit do kostela.

Je tomu skoro tři týdny od referenda, v němž Katalánci hlasovali v referendu, zda chtějí nezávislost, a krize se, jak se zdá, zhoršuje. Celostátní španělská vláda v Madridu vyhrožuje, že začne suspendovat autonomii Katalánska, pokud zastánci nezávislosti neustoupí. A jak zjistila v Barceloně Pascal Harter, všechna ta nejistota, lidi stresuje. Její reportáž se vysílala v rozhlasu BBC ve čtvrtek v pořadu From Our Own Correspondent:

"Šéf nám řekl, abychom o tom nemluvili," řekla holička v holičství na předměstí Barcelony. "Španělsko čelí své největší krizi od doby, kdy přešlo v sedmdesátých letech od diktatury k demokracii, a my o tom nemáme mluvit?" Ale pravda je, že mnoho lidí o tom skutečně nechce mluvit.
 Jedna katalánská známá poslala esemesku všem svým přátelům, že i když  dlouho bojovala za referendum, teď už nezávislost nechce. Takhle ne. "Bylo by to jako zahájit milostný vztah na základě podvodu," řekla mi. Ale když jsem se jí o několik dní později zeptala na to, co se děje, poslala mi esemesku: "Je mi líto, nemůžu mluvit, tenhle politický vývoj je pro mě velmi složitý. Mám problémy s manželem."  Ve vesnici Villaradona říká jiná známá, že její otec se tam pohádal s místním farářem. Byli předtím přátelé po dobu čtyřiceti let! Teď na sebe řvou na ulici. Její otec, je mu víc než osmdesát let, přestal chodit do kostela.

Během posledních několika let se katalánští separatisté soustředili kolem pokojných a velmi zábavných, uspokojujících činností. Vytvořili lidský řetěz na vzdálenost 500 kilometrů,  pořádali demonstrace, zpívali, chodili na výlety a umisťovali katalánské vlajky na vrcholky hor. Proti takovým politickým protestům se dá těžko něco namítat a když lidé namítali, často dostali přízvisko "fašisté", anebo jim bylo vysvětleno, že to nejsou opravdoví Katalánci.

Takže Katalánci, kteří nesouhlasili s nezávislostí, jen frustrovaně obrátili oči k nebi a byli zticha.

Pak se odehrálo nezákonné referendum, jenže ono to nepůsobilo jako trestný čin. Všechny ty mejdany, na nichž se vařila paella, všechny ty hodiny taj či, všechny ty houslové koncerty, které uspořádali separatisté při okupaci škol, které chtěli použít jako volební místnosti, všechno to vypadalo tak - pokojně. A pak Madrid poslal pořádkovou policii. Určitě jste viděli, jak pendreky útočily na sedící voliče, jak je policisté kopali, jak používali dokonce gumových projektilů.

Ale jeden z obrazů, který zůstává mně v paměti, je jak pořádková policie pochoduje ve své plné černé zbroji, jako hmyz, po ulici s kočičími hlavami ke skupině starců v košilích a vlněných vestách, kteří ani nezpívají.

Jsem přesvědčena, že v důsledku přehnané a násilné reakce Madridu, mnoho dalších Katalánců v ten den hlasovalo, než kolik jich původně zamýšlelo se referenda účastnit.

Ale během událostí, které následovaly, se obraz sjednoceného katalánského národa rozpadl. Ti, kdo chtějí zůstat ve Španělsku, začali mluvit nahlas. U večeře, v práci a u školních vrat.

Dostala jsem tento týden email z Asociace rodičů Katalánska. Silně popírá, že jsou děti ve školách indoktrinovány, aby nenáviděly ostatní Španělsko. Tón je defenzivní a uražený. Vím o jedné matce, která rozzuřeně odešla ze skupiny rodičů na WhatsUp. Namísto běžných zpráv o školních akcích byli totiž rodiče požádáni, aby přivedli do školy před hlasováním své děti se spacáky. "Chtěli zneužít naše děti a použít je pro své ilegální referendum jako lidské štíty!" stěžovala si.

Obyvatelstvo začíná být polarizováno. Ať udělá vláda Mariana Rajoye cokoliv pro rozdrcení hnutí za nezávislost, to bude možná schvalováno v Madridu, ale v Katalánsku to přesvědčuje víc a víc lidí, aby se stali separatisty.

Tento týden uspořádany statisíce lidí vigilii se svíčkami v centru Barcelony na protest uvěznění dvou předáků hnutí za nezávislost a za to, že byli obvinění z podvracení státu a bylo jim odmítnuto propuštění na kauci.

Málokteří Katalánci jsou přesvědčeni, že toto bylo rozhodnutí nezávislých soudů, když politikové, obvinění z obrovské korupce, zůstávají nezatčeni. Z hlediska mnoha Katalánců má nyní Katalánsko politické vězně.

V důsledku té demostrace se svíčkami je potřísněno celé centrum Barcelony voskem a klouže to a části La Diagonal, ulice o šesti jízdních pruzích, která prochází Barcelonou, musela být při ranní špičce uzavřena. Spousta lidí už prostě nemá trpělivost nad vším tímto chaosem.

Jeden regionální policista mi sdělil, že i policisté jsou úplně stejně rozhádáni jako obyvatelstvo. Jeho velitel musel přerušit zuřivou debatu mezi policisty, protože se málem poprali. "Mám pocit, že nejsem nikým politický zastupován," řekl mi ten policista. "Nezávislost nechci, ale myslím si, že to, jak se chová ústřední vláda, je šokující.  Ale nemůžeme se vrátit do situace, kdy bychom se báli vyjádřit svůj názor, jako kdybychom žili v diktatuře."

Ticho je v každém případě narušeno v deset hodin večer, kdy začíná cassarolara. To je chvíle, kdy lidé začínají mlátit do kastrolů na protest. A pak ve tmě slyšíte, který byt je pro nezávislost a který není. Někdy ti tiší křicí: "Nemůžete sakra s tím přestat? Tady spí děti!"

I během ústavní krize musí každodenní život pokračovat. 
0
Vytisknout
1636

Diskuse

Obsah vydání | 23. 10. 2017