Proč jsou imigranti tak tvůrčí a úspěšní?

23. 1. 2016

čas čtení 4 minuty

Pokud se vám svět obrátí vzhůru nohama, vyvolá to u vás tvůrčí myšlení, upozorňuje Wall Street Journal

Zakladatelem eBay je miliardář Pierre Omidyar, íránský imigrant. Jedním ze zakladatelů firmy Google je Sergej Brin, syn ruských matematiků, který strávil dětství v Moskvě. Jerry Yang, zakladatel vyhledávače Yahoo! se narodil v Taipei. Syřan Steve Jobs založil Apple Mac.

Pohlédneme-li na historii intelektuálních a uměleckých gigantů, rychle zjistíme něco pozoruhodného: Mnoho z nich to byli imigranti a uprchlíci: Victor Hugo, W.H. Auden Vladimir Nabokov, Nikolas Tesla, Marie Curie a Sigmund Freud. Na vrcholu tohoto pantheonu stojí génius všech géniů - Einstein. Jeho annus mirabilis byl rok 1905, kdy vydal hned čtyři zásadní vědecké články, a to hned poté, co emigroval z Německa do Švýcarska.

Obrovské množství brilantních mozků rozkvetlo v cizím prostředí. Je to především pravda o USA. Spojené státy mají jen 13 procent obyvatel, kteří se v té zemi nenarodili, ale tito "cizinci" vlastní téměř třetinu všech patentů a čtvrtinu všech Nobelových cen, udělených lidem žijícím v USA.

Proč tomu tak je?

Vysvětluje to nedávný výzkum. Několik studií osvětlilo roli tzv. "znásilnění původního schematu" při intelektuálním vývoji uprchlíka. Ke znásilnění schematu dochází, když je náš svět obrácen vzhůru nohama a jsou destabilizovány naše časové i prostorové indicie.

V holandské studii z roku 2011 požádali vědci některé respondenty, aby uvařili snídani podle "nesprávného" pořádku. Jiní ji měli dělat normálním, konvenčním způsobem. Ti respondenti, kteří se podíleli na "znásilnění původního schematu" projevili větší kognivní flexibilitu a větší tvůrčí myšlení.

Příčinou obrovského úspěchu imigrantů tedy není jejich usilovná práce, ale jejich změněná perspektiva. V důsledku toho, že byl jejich svět destabilizován, vidí novou kulturu, do níž přišli, jinak. Tak jsou schopni předstihnout lidi, kteří jsou "jenom talentovaní". Jak napsal filozof Schopenhauer: "Talent zasáhne cíl, který nikdo jiný zasáhnout neumí. Génius zasáhne cíl, který nikdo jiný nevidí."

Klasický příkladem je Sigmun Freud. Byl součástí vlny imigrantů z okrajů Rakousko-uherského mocnářství do Vídně. Jako žid a imigrant tam nebyl nikdy plně přijat. Žil dostatečně daleko od mainstreamu, aby byl schopen pohlížet na svět nově, avšak zároveň mu byl dost blízko na to, aby mainstream rozšířil jeho myšlenky.

Marie Curieová, která se narodila v Polsku, byla frustrována neexistencí akademických příležitostí ve své zemi. Ve věku 24 let, v roce 1891 se odstěhovala do Paříže. Zpočátku to tam pro ni bylo obtížné. Za dva roky však tam absolvovala univerzitní studium fyziky a zahájila hvězdnou kariéru a dostala dvě Nobelovy ceny.

U Freuda i u Curieové je nejdůležitější jejich "otevřenost vůči zkušenostem", zdůrazňuje kognitivní psycholog Scott Barry Kaufman z Univerzity v Pennsylvánii. Totéž platí o celých společnostech. Čím je společnost otevřenější, tím více je schopna produkovat nové myšlenky.

Nejsou to nutně myšlenky zvenčí, které se stávají katalyzátorem inovací. Stačí prostě jejich přítomnost jako stimulus. Někteří lidé v důsledku jejich existence začnou vidět nepřesvědčivost svých vlastních konvenčních kulturních zvyků a otevřou svou mysl novým možnostem. Jakmile jednou uznáte, že se věci dají dělat jinak, otevřou se vám všemožné příležitosti. "Pokud jste si vědomi kulturní rozrůzněnosti, vaše mysl se tím osvobodí."

Historie to potvrzuje znovu a znovu. Ve starořeckých Aténách přispěli k brilantnosti města cizinci, známí jako "metikové". Renesanční Florencie přitáhla nejinteligentnější mozky z rozpadávající se byzantské říše. V Indii příchod cizinců vyvolal koncem devatenáctého století "bengálskou renesanci".

Ve studii vydané r. 2014 argumentují američtí psychologové, že se lidé ani nemusejí aktivně podílet na "znásilnění původního schematu". Stačí jen sledovat, jak se imigrant chová, pokud se s ním pozorovatel identifikuje. Z toho vyplývá, že i neimigranti mají prospěch z jinakosti nově příchozího.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10629

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2016