Dánský parlament schválil konfiskaci cenností od uprchlíků

26. 1. 2016

Uprchlíci v Dánsku se rozplakali, když se dověděli, že zákon o krádeži jejich cenností dánským státem byl schválen.

Český a slovenský premiér odsoudili neschopnost Řecka zabrátit statisícům uprchlíků v přesunu do severní Evropy. Požadují hermetické uzavření hranic, případně vyloučení Řecka ze schengenského prostoru.Tento návrh rozzuřil řeckou vládu, která bude zřejmě v situaci vysoké nezaměstnanosti a hospodářské krize ponechána osamocena se statisíci uprchlíky.

Nikos Xydakis, řecky alternující ministr pro záležitosti EU, charakterizoval české a slovenské návrhy jako "hysterické" a varoval, že to povede k rozpadu Evropské unie. "Pokud všechny země postaví ploty, vracíme se do studené války a k železné oponě. Tohle není evropská integrace, ale evropská fragmentace. Jestli chce Evropa vyvolat v Řecku hlubokou humanitární krizi, tak ať to udělá," dodal. "V Řecku zažíváme už šestý rok hospodářské krize a máme pětadvacetiprocentní nezaměstnanost. Ale jestli si naši kolegové v EU myslí, že musíme nechat lidi, aby se utopili, anebo že máme jejich lodě potápět, tak to my dělat nebudeme. Mnoho lidí bude trpět, ale my to vydržíme."

Evropské státy reagují rekordně drastickým způsobem na největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Dánsko schválilo zákon, který dovoluje policii, aby uprchlíky okrádala o cennosti.

Obdobná praxe existuje ve Švýcarsku a v jižním Německu. Středoevropští politikové zesilují své apely požadující hermetické uzavření hranic na Balkáně, což by vedlo k uvěznění statisíců uprchlíků v Řecku, které absolutně nemá infrastrukturu ani možnost je zvládnout.

Lékaři bez hranic: Pět informací, které změní váš pohled na migranty a uprchlíky

26. 1. 2016

„Utekli jsme do Evropy kvůli bezpečí našich dětí. Aby jim nic nehrozilo a měly přístup ke vzdělání. Protože v Sýrii už nic není. Celé mé město bylo zničeno. Kdybych ale věděl, jak těžké je dostat se do Evropy, nikdy bych je na cestu nevyslal. Raději bych umřel v Sýrii, než procházel tímhle. Myslel jsem si, že se k nám budou lidé chovat dobře. Kvůli všem těm těžkostem po cestě to někteří z nás vzdali a vrátili se do Sýrie. Teď jsou mrtví. Já jsem byl 33krát zatčen. Byl jsem ve vězení v Řecku, Makedonii, Srbsku i Maďarsku. Proč? Nerozumím tomu. Nic jsem neudělal. Nic jsem neukradl, nikoho jsem nezabil. Utíkám před smrtí, ale nacházím jen smrt. Moje budoucnost je budoucnost mých dětí. Kdybych jen věděl, kde jsou…

Syřan, jenž žil sám v lese, poté co se mu někde ztratila žena a čtyři děti. Srbsko, zima 2014


Lékaři bez hranic pomáhají uprchlíkům v zemích Evropské unie posledních patnáct let. Loni musela organizace dramaticky rozšířit svou pomoc. Ještě nikdy v historii neměli Lékaři bez hranic v Evropě tolik zdravotnických a humanitárních projektů a pracovníků. Nikdy dříve nemuseli mobilizovat na moři pátrací a záchranné lodě.

Nyní vydali zprávu nazvanou „Překážky na cestě do Evropy“. Dokument v pěti bodech podrobně popisuje osobní zkušenost pracovníků Lékařů bez hranic, zaznamenává výpovědi ošetřovaných lidí, opírá se přitom o zdravotnická data. Ukazuje realitu, která se často výrazně liší od způsobu, jakým ji prezentují evropští lídři.

Další informace ZDE

Počet osob stěhujících se z Německa do Turecka je už deset let vyšší než počet osob migrujících opačným směrem

26. 1. 2016 / Marek Pavka


Ti, kdo upozorňují na hrozbu islamizace Evropy, většinou operují s nezvládnutelným nárůstem počtu muslimů v Evropě, ať už kvůli jejich migraci nebo kvůli jejich vysoké porodnosti. Jejich argumentace přitom obsahuje jistý vnitřní rozpor. Jak je možné, že po pěti desetiletích, kdy o imigrační politice v Evropě takřka neomezeně rozhodovali „sluníčkáři“ – a to navíc za situace evropského demografického vakua po druhé světové válce a v době, kdy evropské muslimky měly vyšší porodnost než nyní (v roce 1970 v průměru 4,4 dětí na tureckou rodinu v Německu, v roce 2010 2,2 dětí) – se podíl osob muslimského vyznání na obyvatelstvu EU vyšplhal na pouhá 3,8 %? Kolik staletí tedy bude trvat, než „muslimové“ Evropu demograficky ovládnou?

Rozhovor Britských listů 41:

Proč se Češi nedokážou dohodnout, co by školy měly dělat

22. 1. 2016



Bylo by šokující, kdyby zdravotnictví v České republice ignorovalo vědecký pokrok a odmítalo nové léčebné postupy, a trvalo na lékařské metodologii a praxi z doby před třiceti lety. Proč se tedy takovým způsobem chová Česká republika v oblasti školství? Proč se Češi nedokážou dohodnout, co by školy měly dělat? O tom hovoří s Břetislavem Svozilem, ředitelem základní školy v Deblíně a ředitelem projektu Open School Space v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 22. ledna 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Herec Donutil na „stráži proti rasismu“ - a hle - Čech se zlobí

26. 1. 2016 / Daniel Veselý

Český národ miluje své hrdiny – ať již hovoříme o Janu Husovi, Janu Amosovi Komenském, TGM či Václavu Havlovi, nebo jen o hercích či novodobých „celebritách“. Před nedávnem se spustila ohromná mela kvůli „Pravdivému příběhu o Sněhurce“ ZDE, který v cyklu „Pohádky pana Donutila“ odvysílala Česká televize. Nasupené reakce diváků, především „zodpovědných“ rodičů běloskvoucí barvy pleti, překypovaly rasistickými výlevy a tradičními předsudky. Nicméně, alespoň podle mého mínění, samotná pohádka obsahuje několik rasistických stereotypů.

Zemanův vtip o zastřelení premiéra Sobotky se dostal do světa

26. 1. 2016 / Jan Čulík

Zde o něm informují na Channel News Asia:

V neděli, mimochodem, rozčílil Miloš Zeman anglické euroskeptiky, když navrhl, aby Británie vyslala vojáky na obranu externích hranic Evropské unie. Konzervativní euroskeptický deník tuto zprávu přinesl jako hlavní téma na titulní straně. Nelení totiž a zveřejňuje co největší množství zpráv, které dokazují, jak je ta Evropská unie vlastně strašná. V pondělí v Channel Four News na to reagovala z Dolní sněmovny rozhořčeně jedna konzervativní poslankyně: "To jsme si nevyjednali, když jsme vstupovali v sedmdesátých letech do společného evropského hospodářského prostoru, že se po nás bude chtít, abychom vysílali expediční vojska pro nějaký adventurismus v Evropě." Zemana nejmenovala, ale bylo jasné, k čemu se odkazuje.

Zeman má zjevně schopnost naštvat kdekoho a vzhledem k tomu, že si už novináři zvykli, že je stejně jako Donald Trump zdrojem užitečných šokujících bonmotů, citují ho celosvětově. Česká republika má konečně slavný vývozní artikl.

Krize Evropské unie sílí: Schengen je po amsterodamských rozhovorech před zrušením

25. 1. 2016

V reakci na uprchlickou krizi zpochybnily vlády Evropské unie budoucnost schengenské zóny volného pohybu a připravily se k znovuzavedení pasových kontrol.

Vlády Evropské unie jsou obětí zvyšující se paniky. Zoufale se snaží zpomalit počet příchozích uprchlíků, zatímco je zjevné, že se jejich počet bude naopak zvyšovat. Od začátku roku 2016 přišlo z Turecka do Řecka 35 000 lidí, dvacetinásobek počtu uprchlíků, kteří přišli za stejné období v loňském roce.

Klaas Dijkhoff, holandský ministr pro migraci, uvedl, že vlády mají požádat Evropskou komisi o svolení provozovat pohraniční kontroly déle než jen do letošního května, protože počet uprchlíků přicházejících do Evropy se nesnižuje.

Zprávu Europolu čtěme v souvislostech

26. 1. 2016 / Karel Dolejší


Zpráva Europolu "Changes in modus operandi of Islamic State terrorist attacks" ZDE (pdf) hovoří o existenci výcvikových táborů "islámského státu" na evropském území a riziku dalších útoků v pařížském stylu. List The Telegraph dodává ZDE, že agentura odmítla sdělit, kde konkrétně se zmíněné tábory nacházejí, nicméně je známo, že taková teroristická infrastruktura již nějakou dobu existuje v Bosně.

Politika a fyzická likvidace

26. 1. 2016 / Boris Cvek

Prezident Zeman na dotaz z publika, jak se lze zbavit premiéra Sobotky, odpověděl svým typickým způsobem, tedy nepovedeným bonmotem: demokraticky volbami, nedemokraticky kalašnikovem. Není divu, že tento bonmot je kritizován jako výzva k násilí vůči premiérovi této země. Jeden děsivý aspekt se však pomíjí.

Dánský parlament hlasuje o kradení cenností uprchlíkům

26. 1. 2016

Jak v úterý ráno informoval rozhlas BBC, OSN a další mezinárodní organizace jsou zcela šokovány. "Konfiskace cenností uprchlíkům jim zcela určitě pomůže lépe se integrovat do života v ožebračeném Dánsku," poznamenává Andrew Stroehlein.

Death threats have been received by the Czech publishers of UNHCR educational material about refugees

26. 1. 2016

"We are receiving death threats. People even telephone us. It is massive," says Zuzana Vodňanská, the head of the "Hello, Czech Republic" project in Prague. Over the past few days, she has received about 50 emails containing hate speech. Ms Vodňanská works for the Prague-based META organisation which has produced a Czech version of an UNHCR education project for schools. The project consists of comics and films. The material traces the journeys of a Kurdish and an Afghani teenagers who are trying to escape war in their countries and to get to Europe. It also tells a story of a nuclear catastrophe in the Czech Republic which forces its inhabitants to leave their country for a country in Asia, where they experience cultural difficulties. The Czech Education Ministry has refused to distribute the material to Czech schools because "they would be unnecessarily frightened by this and there is no need for children to participate in a serious adult conversation". The UNHCR project has also been publicly condemned by Czech President Miloš Zeman as "idiotic and dangerous propaganda".

The META organisation is gathering together the death threats and the hate mail and will forward them to the UNHCR office in the Czech Republic. UNHCR will then apparently contact the Czech police.

The UNHCR office in the Czech Republic has refused to comment.

Source in Czech HERE

Do Evropy přišlo loni 26 000 dětí bez rodičů. Proč ČR některým z nich nenabídne útočiště?

25. 1. 2016

V britské Dolní sněmovně čelil v pondělí premiér David Cameron nátlaku i od některých konzervativních poslanců, aby Británie přijala více uprchlických dětí, které jsou v Evropě bez doprovodu rodičů.

Eric Pickles, bývalý ministr pro místní komunity, v britském parlamentě zdůraznil, že existují jasné paralely s Kindertransporty (dětské transporty) - s britskou iniciativou, která na začátku druhé světové války zachránila před smrtí téměř 10 000 židovských dětí.

"Musíme si uvědomit, jak obrovský prospěch přinesly tyto Kindertransporty naší zemi: zachránily vynikající lékaře, slavné chirurgy, poslance Dolní i Horní sněmovny," řekl Pickles.

Británie zřejmě přijme tisíce uprchlických dětí

23. 1. 2016

Britský konzervativní premiér David Cameron uvažuje o tom, že přijme do Británie tisíce uprchlických dětí, které přišly do Evropy bez doprovodu dospělých. Roste totiž tlak na britskou vládu přijmout děti, které uprchly ze svých válkou zničených zemí bez rodičů.

Úřad britského premiéra uvedl, že ministři vážně zvažují apel od charitativních organizací, jimž stojí v čele organizace Save the children, aby Británie přijala nejméně 3000 uprchlických dětí bez doprovodu dospělých, které dorazily do Evropy ze zemí, jako je Sýrie a Afghánistán a o nichž varují odborníci, že jim hrozí vážné nebezpečí, že se stanou obětí pašeráků lidí.

Šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn navštívil v sobotu uprchlické tábory v Calais a v Dunkirku a žádal od Camerona, aby nabídl dětem nejen útočiště v Británii, ale řádné domovy a vzdělání, stejně jako když Británie nabídla útočiště dětem, zachráněným před nacisty a přivezeným do Británie r. 1939.

Ve Švédsku roste násilí proti imigrantům i mezi nimi

26. 1. 2016

V pondělí ve Švédsku ubodal patnáctiletý chlapec v centru pro nezletilé uprchlické děti bez doprovodu rodičů dvaadvacetiletou pracovnici tohoto centra. Ke zločinu došlo v Molndal, nedaleko Goteborgu, na západním pobřeží Švédska. Policie neuvedla národnost násilníka. Motiv není jasný. Policejní mluvčí Thomas Fuxborg uvedl, že "tyto incidenty jsou stále častější - v mnoha recepčních střediscích pro imigranty dochází k nepokojům. Před půl rokem se to nedělo." Policie proto žádá o posily. Podle Švédského úřadu pro migraci se od roku 2014 do roku 2015 zdvojnásobil počet hrozeb a násilných incidentů ze 148 v roce 2014 na 322 z v roce 2015.

Vzrostl také počet žhářských útoků od místních lidí proti uprchlickým ubytovnám. Zcela vypáleno nebo poškozeno požárem bylo ve Švédsku v roce 2015 asi pětadvacet ubytoven.

"Mnoho problémů je důsledkem toho, že švédská policie byla léta podfinancovaná a trpěla nedostatkem pracovníků," uvedla šéfka policejních odborů Lena Nitz.

Oběť útoku patnáctiletého mladíka v Molndal byla dvaadvacetiletá sociální pracovnice Alexandra Mezher, původem z Libanonu. Její otec přišel do Švédska roku 1989 a její matka o tři roky později. Policie uvedla, že 11 jiných uprchlíků v centru přemohlo útočníka, než dorazila policie. "Byl to velmi dobrý zásah," řekl policejní mluvčí Peter Adlersson. "Pokud plánoval útočník zranit další lidi, zabránili tomu. Je velmi lehké dojít sám ke zranění, když člověk takto zasáhne. Jsme nesmírně vděčni těm, kdo to udělali."

Spolupracovnice Alexandry Mezher Lejla Filipovic, 22, svědčila o tom, jak silně měla Alexandra ráda svou práci. Dodala, že se někdy obávala, že se její přítelkyně vystavuje riziku, když pracuje z potenciálně ztraumatizovanými uprchlickými teenagery."

Staffan Alexandersson, správce domova pro uprchlíky uvedl, že toto pobodání bylo prvním takovým incidentem za půldruhého roku, co centrum existuje. "Byli jsme překvapeni, absolutně šokováni. Většina příchozích do táborů jsou nesmírně přátelští. Někdy se teenageři hašteří, ale to je všechno. Nikdy jsme nezaznamenali žádné násilí proti personálu."

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Putin ostře zkritizoval V.I. Lenina: Umístil pod Rusko "časovanou bombu"

26. 1. 2016

Vladimír Putin ostře odsoudil Lenina a jeho bolševickou vládu za brutální represi obyvatelstva a obvinil ho, že umístil "časovanou bombu" pod ruský stát

Kritizovat Lenina, jehož stále ještě obdivují v Rusku komunisté i mnozí jiní, je pro ruského prezidenta velmi neobvyklé. Ten v minulosti vždycky pečlivě vážil slova o ruské historii, aby si proti sobě nepostavil některé voliče. Zároveň však Putin dodal, že jeho vláda nemá plány zrušit Leninovo mauzoleum, a varoval proti jakýmkoliv krokům, které by "vedly k rozhádání společnosti".

Putinovo hodnocení Leninovy role v ruské historii během jeho pondělní schůzku s prokremelskými aktivisty v Stavropolu na jihu Ruska bylo výrazně zápornější než v minulosti. Putin odsoudil Lenina a jeho vládu za to, že brutálně popravili posledního ruského cara s celou jeho rodinou a služebnictvem, usmrtili tisíce kněží a umístili časovanou bombu pod ruský stát tím, že nakreslili administrativní hranice podél etnických linií.

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Je nezbytné se informovat, co vyvolává násilí u mladých mužů

26. 1. 2016

Ve snaze porozumět šokujícím sexuálním útokům v Kolíně nad Rýnem budou někteří odsuzovat údajně cizáckou muslimskou kulturu, kterou křesťané naivně pozvali do svých zemí. Avšak takové odsudky nevysvětlují nic, píše redakční komentář deníku Guardian. Ignorují nevinnost drtivé většiny uprchlíků a selektivně se soustřeďují na ty aspekty zákonů šaria, které jsou nejvíce v rozporu s feminismem.

Avšak teologické vysvětlení zločinů jsou v každém případě daleko méně důležitá než sociální podmínky a předpoklad beztrestnosti. Takže daleko konstruktivnější než zkoumat tuto slepou uličku je prostudovat vědecký výzkum, který zkoumá podmínky, které pobízejí mladé muže, aby se chovali odporně v nejrůznějších kulturách a kontextech. Ten výzkum, například, který dokazuje, že existuje vazba mezi riskantním a brutálním mužským chováním a genderovou nerovnováhou způsobovanou selektivními potraty v Indii a v Číně, nerovnováhou méně extremní než v mnoha uprchlických táborech. A studie, které objasňují vazby, tradičně známé z fotbalových stadionů, mezi násilím a davem.

Sociální sítě jsou past

25. 1. 2016

Většina lidí nepoužívá sociální média k tomu, aby se sjednotili, k rozšiřování svých horizontů, ale naopak k tomu, aby se odřízli od světa a vytvořili si zónu pohody, kde slyší jen ozvěnu vlastního hlasu a vidí jen odraz své vlastní tváře. Sociální sítě jsou past.

V současnosti zažíváme krizi demokracii, rozklad důvěry. Lidi dospěli k názoru, že naši politikové nejsou jen zkorumpovaní nebo blbí, ale prostě neschopní. Akce vyžaduje moc, schopnost věci dokázat, a my potřebujeme politiku, která dokáže rozhodovat o tom, co je zapotřebí udělat. Avšak vazba mezi mocí a politikou v rukou národního státu skončila. Moc je nyní globalizována, avšak politika zůstává lokální jako dříve. Politice usekli ruce. Lidé už nevěří v demokratický systém, protože nedodržuje své sliby. Vidíme to na uprchlické krizi: je to globální fenomén, ale my stále jednáme jen lokálně. Naše demokratické instituce nebyly zkonstruovány tak, aby dokázaly řešit situace mezinárodní provázanosti. Současná krize demokracie je krizí demokratických institucí, řekl slavný sociolog Zygmunt Bauman v rozhovoru pro španělský list El País.

Právě hrozí smrt utopením pětačtyřiceti lidem...

25. 1. 2016

Lékaři bez hranic apelují na Evropskou unii, aby se konečně probudila. Od 1. ledna 2016 se ve Středozemním moři utopilo 113 lidí.

Někde mezi Tureckem a Řeckem...

"Evropa se už musí probudit. Tohle nepřestane."

hrozí utopení 45 afghánským uprchlíkům. Do jejich člunu natéká voda. Záchranný tým z Lékařů bez hranic a Greenpeace dorazil doslova na poslední chvíli.

"Ne, ne, ne... Klid, klid..."

Kim Klausen, Šéf záchranného týmu Lékařů bez hranic: "Nemělo by nás tady být zapotřebí. Tohle by mělo být odpovědností evropských zemí. Ty musejí zajistit, aby lidé mohli přicházet bezpečným způsobem. Protože ono to nepřestane."

Tito uprchlíci měli štěstí, že byli zachráněni. Od 1. ledna 2016 se už utopilo 113 lídí. Letošní leden je od začátku uprchlické krize nejvražednější měsíc.

Lékaři bez hranic proto naléhají na Evropu, aby pomohla uprchlíkům najít bezpečnější cestu.

Kim Klausen, Šéf záchranného týmu Lékařů bez hranic: "Musíme toto učinit co nejbezpečnějším. Dá se to udělat zajištěním bezpečného přichodu uprchlíků do Evropy. Existují hranice zemí, dá se to učinit bezpečným způsobem. Namísto nelidského způsobu, který lidem teď vnucujeme.

SDÍLEJTE TOTO VIDEO

Bude střední Evropa v důsledku svého defenzivního národovectví dál upadat?

25. 1. 2016 / Jan Čulík

"Bylo by jen opakováním truismů dokazovat, jaký význam má překladová literatura pro duševní růst národa. Naše planeta se zmenšuje, národní svéráz si v nádheře nedotčení mohou uchovat jen lokální primitivismy. Intelekt světa spěje k přiblížení a prolnutí, izolovaný národní intelekt chtě nechtě klesá mezi lokální primitivismy, jakkoliv nádherná byla jeho minulost. Původní literatura bez prolnutí literaturou přeloženou sdílí tenhle osud.“ (Josef Škvorecký, IV. sjezd Svazu čs. spisovatelů, 1967)

Je to logické: znovu a znovu přicházejí další a další důkazy o tom, že pro stimulaci originality a nových myšlenek je zapotřebí interakce mezi nejrůznějšími kulturními postoji a zkušenostmi. Je to stejné jako v genetice: když budete mít děti se svým bratrancem či sestřenicí, zdegenerujete. Naopak nejnadanější děti se rodí partnerům, jejichž genetická výbava je nejodlišnější. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že příchod imigrantů povede k stimulaci ekonomiky. Psychologové a sociologové upozorňují, že společensky i ekonomicky jsou nejúspěšnější ti jedinci, kteří pohlížejí na danou kulturu na základě své zkušenosti z jiné kultury odlišným úhlem pohledu a všímají si věcí, jichž si domácí lidé nevšímají.

Jen v mezinárodním kadlubu kultur, jako jsou Spojené státy, nebo Londýn, kde žijí vedle sebe lidé z více než 100 zemí světa, vznikají nové, nosné myšlenky.

Bohužel, národovecký projekt středoevropských kultur, založený na defenzivním nacionalismu a ohrazování se vůči vnějším vlivům, vede k degeneraci. Češi neustále a důsledně mluví jen mezi sebou. V poslední době k tomu přistoupila až hysterická nenávist vůči jakékoliv jinakosti, často silně motivovaná iracionálním rasismem.

České argumenty proti uprchlíkům jsou pořád úplně vedle

22. 1. 2016 / Jan Čulík

Lidi v ČR pořád zkoumají, jaký z přijímání uprchlíků mohou mít prospěch, nebo zda je to poškodí, nebo bědují, že ČR to údajně „nezvládne“. To všechno je zcela mimo. Obávám se, že tento český narativ je úplně vedle. ČR stejně jako jiné státy má ZÁKONNOU POVINNOST těm lidem poskytnout útočiště, jinak totiž zahynou.

Argument, že „my sami máme málo a nedokážeme se o ty lidi postarat“ (mimochodem, oni se dokáží postarat sami o sobě, všude, kam přišli imigranti, došlo k velkému hospodářskému oživení) z Česka je globálně poněkud nepřesvědčivý vzhledem k tomu, že se chce, aby ČR přijala několik stovek uprchlíků, a daleko chudší země jako Jordánsko či Turecko se musejí starat o miliony.

Proč je to pořád nutno opakovat?

Jiný "český" protiuprchlický argument je otevřeně rasistický. Prostě "nechceme barevné podlidi". Proti takto otřesnému, a v české společnosti široce rozšířenému argumentu, se nedá dodat už nic. Ovšem ČR si těmito postoji opravdu rychle zadělává na vyloučení z civilizovaného okruhu evropských států. Dojde ke katastrofě a bude to katastrofa česká. Bohužel. 

Maďaři protestují proti "omezování demokracie"

25. 1. 2016

Stovky lidí demonstrovaly v Budapešti proti plánům maďarské vlády zavést protiteroristická opatření včetně omezení internetu a zákazu vycházení. "To by byl už navždy konec demokracie," řekl na demonstraci před maďarským parlamentem její organizátor Lajos Bokros. Maďarská vláda chce změnit ústavu tím, že vytvoří novou kategorii nouzové, mimořádné "situace ohrožení terorem", která by jí umožnila vydávat dekrety, a suspendovat a pozměňovat zákony. Mezi navrhovanými změnami je kontrola nad internetem, domácí použití armády, uzavření hranic a uvalení zákazu vycházení na oblasti postižené teroristickou hrozbou. Podrobnosti v angličtině ZDE

Azylová politika Norska se v důsledku Ruska octla v chaosu

25. 1. 2016

"Je překvapující, že vláda jedná tak brutálně," řekl Atle Sommerfeld, biskup z Borge, norské televizi NRK. Olav Øygard, biskup z Nord-Hålogalandu, konstatoval: "Lidská důstojnost je znásilňována. Cena člověka je nekonečná, bez ohledu na to, odkud pochází."

Církev a lidskoprávní organizace ostře zaútočily na rozhodnutí norské vlády deportovat uprchlíky zpět do Ruska.

Člověk by si myslel, že lidi, kteří mají takovou výdrž a takové odhodlání, že se pěšky dostanou až za polární kruh a jedou v mrazu na kole z Ruska do Norska, by každá rozumná země vítala a považovala za obrovský přínos, poznamenává Andrew Stroehlein. 

Pokusy norské pravicové vlády deportovat stovky uprchlíků do Ruska se octly v chaosu poté, co Moskva deportace odmítla a norští politikové se octli kvůli deportacím uprchlíků pod ostrou palbou kritiky od církve a od lidskoprávních organizací.

Během celého minulého týdne docházelo k zmateným scénám v detenčním uprchlickém táboře v norském městě Kirkenes nedaleko ruské hranice, kde byly plánované deportace uprchlíků zpět do Ruska opakovaně odkládány a uprchlíci byli krátce zatčeni a pak zase propuštěni poté, co norští opoziční politikové ostře zkritizovali vládní politiku deportací.

Nicméně v úterý večer bylo do ruského Murmansku deportováno z Norska 13 žadatelů o azyl. Mezi nimi byl uprchlík z Jemenu, jehož případ vyvolal v Norsku další silné pochybnosti o tom, že by Rusko bylo pro uprchlíky bezpečnou zemí. Norsko neposílá jemenské uprchlíky zpět do Jemenu, protože se to považuje pro ně za příliš nebezpečné.

Politikové by neměli žvanit

25. 1. 2016

Nový předseda SZ tvrdí, že příčinou migrační krize je fakt, že "Západ destabilizoval některé státy". Článek v časopise Nature podává vysvětlení stávajících i budoucích migračních trendů na základě soudobých vědeckých poznatků. Tento článek lze argumentačně napadat a možná bude také brzy vyvrácen, ale každopádně je založen na nějakém vědění, ne na tom, že si někdo udělal názor na něco, o čem ví čerta starého. - Politici v ČR říkají tendenční hovadiny stále častěji, zvykejme si a neberme je vážně.

Facebookem a Stranou zelených se šíří nadšení, že byl jejím předsedou zvolen Matěj Stropnický. Nebylo by však užitečnější, kdyby se stoupenci Strany zelených namísto vzývání kultu osobnosti zabývali spíš vypracováním nosné a věcné politické strategie? ptá se Karel Dolejší.

Egypt pět let po demokratické revoluci:

Útlak je nejintenzivnější za mnoho desetiletí

25. 1. 2016

Útlak v Egyptě je nyní nejhorší za mnoho desetiletí, konstatuje Hossam Baahgat, jeden z nejznámějších egyptských novinářů a aktivistů za lidská práva. V pondělí je tomu pět let, co v Egyptě začala demokratická revoluce. Před výročím dochází k bezprecedentnímu útlaku opozice a disentu. Média jsou tvrdě omezena cenzurou, obrovsky vzrostl počet politických vězňů, nucených zmizení a vraždění islamistů státem.

"Míra útlaku je dnes o hodně vyšší než za Mubaraka a lidé ze starších generací říkají, že je to horší než za nejhorších období vláky prezidenta Násira v padesátých a šedesátých letech."

Evropa nově rozdělená

24. 1. 2016 / Karel Dolejší


V roce 1967 Seymour Martin Lipset a Stein Rokkan v knize "Party systems and voter alignments: cross-national perspectives" popsali hlavní klasické politické dělící linie západní moderny: Vlastník-zaměstnanec, církev-stát, město-venkov, centrum-periferie.

Absence demokratických struktur je překážkou prosperitě

24. 1. 2016

Země, které nemají plně etablované, nezávislé demokratické struktury, se nikdy nedostanou do první ekonomické ligy

Způsob, jímž ruské tajné služby zavraždily v Londýně poloniem bývalého ruského tajného agenta Alexandra Litviněnka, který ve svých knihách zdokumentoval a odhalil, jak silně jsou ruské státní tajné služby provázány s kriminální mafií, dokazuje, že se Rusko nikdy nevyhrabe ze svých ekonomických problémů a nikdy se ekonomicky nedostane do globální první ligy, argumentuje ekonom Will Hutton.

Vyšetřování Litviněnkovy vraždy, v jehož čele stál nezávislý soudce Sir Robert Owen, odhalilo svět pravidelného vraždění na zakázku, vraždění, které je vždy možno popřít, protože ho provádějí nájemní vrazi z gangsterských kruhů, které jsou provázány se státní bezpečností. Ani Čína nevraždí po světě své občany, pokud řeknou něco, co by prezident Xi Jinping považoval za pomlouvačné. Toto není zákon ani komunistické diktatury, ale zákon cara.

Proč jsou imigranti tak tvůrčí a úspěšní?

23. 1. 2016

Pokud se vám svět obrátí vzhůru nohama, vyvolá to u vás tvůrčí myšlení, upozorňuje Wall Street Journal

Zakladatelem eBay je miliardář Pierre Omidyar, íránský imigrant. Jedním ze zakladatelů firmy Google je Sergej Brin, syn ruských matematiků, který strávil dětství v Moskvě. Jerry Yang, zakladatel vyhledávače Yahoo! se narodil v Taipei. Syřan Steve Jobs založil Apple Mac.

Pohlédneme-li na historii intelektuálních a uměleckých gigantů, rychle zjistíme něco pozoruhodného: Mnoho z nich to byli imigranti a uprchlíci: Victor Hugo, W.H. Auden Vladimir Nabokov, Nikolas Tesla, Marie Curie a Sigmund Freud. Na vrcholu tohoto pantheonu stojí génius všech géniů - Einstein. Jeho annus mirabilis byl rok 1905, kdy vydal hned čtyři zásadní vědecké články, a to hned poté, co emigroval z Německa do Švýcarska.

Obrovské množství brilantních mozků rozkvetlo v cizím prostředí. Je to především pravda o USA. Spojené státy mají jen 13 procent obyvatel, kteří se v té zemi nenarodili, ale tito "cizinci" vlastní téměř třetinu všech patentů a čtvrtinu všech Nobelových cen, udělených lidem žijícím v USA.

Proč tomu tak je?

Jižní Ameriku tvrdě postihuje virus Zika, šířený komáry

23. 1. 2016

Není proti tomu ani vakcína, ani léčba

Brazílii, Kolumbii a El Salvador postihla epidemie viru Zika, který šíří komáři. Epidemie způsobuje u tzv. mikrocefalii, tedy abnormálně zmenšený mozek u narozených dětí. Úřady v těchto zemích prodo doporučují ženám, aby se vyhnuly nejméně po dobu dvou let otěhotnění. Na mikrocefalii není žádná léčba a děti brzo umírají.

Zika je virus, přenášený komáry, který byl poprvé získán z opice v lese Zika v Ugandě r. 1947. První epidemie mimo Afriku, Asii a tichomořské ostrovy vznikly v květnu 2015, kdy se virus objevil v Brazílii. Od té doby se rozšířil do 18 zemí v jižní a střední Americe a v karibské oblasti. Virus nyní už postihl 1,5 milionu lidí.

Vládnou obavy, že k jeho dalšímu rozšíření dojde během nadcházejícího karnevalu v Brazílii a po světě ho rozšíří plánované Olympijské hry.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Chvála deflace, ne však mezi bankéři

22. 1. 2016 / Petr Ježek


Odborná i laická veřejnost je převážně pod náporem přesvědčování, že inflace je přirozený jev, který je při nízké úrovni prospěšný ekonomice. Prozatím se pouze v praxi potvrzuje, že všechny inflační ekonomiky trvale podléhají ekonomické nestabilitě a jevům obvykle označovaným za exogenní, tj. z hlediska systému vnější. Jenže vše je více než jen trochu jinak.

Příměří s násilím: Camus v Alžírsku

25. 1. 2016


Před šedesáti lety přednesl Albert Camus projev svého života. Byla to řeč, která jej ve skutečnosti takřka stála život, a také nedosáhla cíle v podobě záchrany životů nesčetných civilistů, Arabů i Francouzů, uvězněných v sevření terorismu uplatňovaného oběma stranami alžírské války za nezávislost. Zdůvodnění jeho proslovu, stejně jako důvody, proč jel pronesl, důležitým způsobem osvětlují "válku proti terorismu", kterou nyní Západ vede, napsal Robert Zaretsky.

Z Káhiry do Kolína nad Rýnem: Je veřejné sexuální obtěžování skutečně zakořeněné v arabské kultuře?

22. 1. 2016 / Daniel Veselý


Sexuální útoky proti ženám v průběhu silvestrovských oslav rozpoutaly obrovskou vlnu nenávistných verbálních útoků proti migrantům v Evropě. Politické zneužívání těchto událostí zastřelo skutečnost, že sexuálně motivované násilí není pouze či primárně arabský nebo muslimský problém, píše na stránkách izraelského deníku Haaretz egyptsko-belgický novinář Khaled Diab.

Deset letošních bezpečnostních krizí - a důvody, proč se je nedaří řešit

22. 1. 2016 / Karel Dolejší


Jonathan Prentice a Mark Malloch-Brown 19. ledna hovořili v Chatham House o deseti nejdůležitějších bezpečnostních krizích, které svět čekají v roce 2016 ZDE. Těmi jsou Sýrie/Irák, Turecko, Jemen, Libye, Boko Haram/oblast Čadského jezera, Burundi, Jižní Súdán, Afghánistán, Jihočínské moře a Kolumbie. - Dodejme, že většina zmíněných krizí reprezentuje trvající nebo vznikající ozbrojené konflikty, což znamená velkou výzvu nerealistickému sektářskému narativu, podle nějž prý žijeme ve světě, kde armády a ozbrojené složky obecně ztratily na významu.

Pokud součástí evropské kultury nebude soucit a slitování, má vůbec nějakou cenu?

25. 1. 2016

Někteří lidé tvrdí, že přijetí uprchlíků prý nějakým způsobem ohrožuje evropskou kulturu. Avšak pokud součástí evropské kultury nebude soucit a slitování, má ta kultura vůbec nějakou cenu?

Andrew Stroehlein k tomu dodává:

Výše uvedený výrok vyvolal podstatnou vlnu nenávisti. Zdá se, že nic nevyvolává větší zuřivost než argument, že bychom si měli zachovat základní slušnost.

Harampádí ve vesmíru může vyvolat válku, varují ruští vědci

25. 1. 2016

Rostoucí množství harampádí ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země by mohlo vyvolat ozbrojený konflikt, protože poškození vojenských satelitů by mohlo být inteerpretováno jako úmyslné, varuje zpráva z ruské akademie věd v Moskvě.

Vesmírné úřady v USA i v Rusku sledují tisíce kusů harampádí ve vesmíru o velikosti větší než 10 cm, ale odhadují, že kolem Země oblétají biliony menších kusů. I nejmenší kousek harampádí může způsobit vesmírné stanici obrovské škody, protože k srážce by došlo při součtu rychlostí obou objektů větší než 50 000 km/h. Vlastník zničeného satelitu nezjistí, kdo či co ho zničilo.

V roce 2013 byl poškozen ruský satelit Blits poté, co se srazil z troskami, které vznikly, když Čína v roce 2007 sestřelila starý meteorologický satelit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Norsko zastavilo deportaci uprchlíků do Ruska

24. 1. 2016

Norsko oznámilo, že na žádost Ruska dočasně zastavuje své kontroverzní deportace uprchlíků do arktických oblastí Ruska. "Až na další se nebudou konat žádné další deportace uprchlíků do Ruska. Rusko požaduje 'z bezpečnostních důvodů' větší koordinaci ohledně těchto deportací," tvrdí se v norském prohlášení.

Loni přišlo přes Rusko do Norska většinou ze Sýrie, z Afghánistánu, z Iráku a z Íránu asi 5500 uprchlíků. Mnoho imigrantů přijíždí na kole, protože ruské úřady lidem nedovolují hranici překročit pěšky a Norsko považuje lidi, kteří by uprchlíky převezli přes hranici svým vozidlem za "pašeráky osob".

Pravicová vláda v Norsku se v listopadu 2015 rozhodla, že nebude přijímat uprchlíky, kteří přišli z Ruska, protože "Rusko je bezpečná země". Uprchlíci ovšem většinou hovoří anglicky, čímž se domluví a uplatní v Norsku, nikoliv však v Rusku.

John Kerry: Uprchlickou krizi lze vyřešit

22. 1. 2016

Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Davosu, že prezident Obama uspořádá letos na podzim k uprchlické krizi vrcholnou schůzku.

Cílem bude:

- Zvýšit o 30 procent finanční dary pro financování humanitární pomoci

- Zvýšit počet humanitárních dárců

- Nejméně zdvojnásobit počet uprchlíků přijatých do nových zemí

- Rozšířit o 10 počet zemí přijímajících uprchlíky

- Poskytnout milionu uprchlických dětí možnost školní docházky a milionu uprchlíků legální pracovní příležitosti

Soukromý sektor, občanská společnost i náboženské společnosti budou vyzvány, aby uprchlíky integrovaly a poskytly jim pracovní příležitosti.

Kerry zdůraznil, že není ohrožena bezpečnost států a společností: "Dá se to udělat tak, abychom zároveň uchránili bezpečnost svých států".

Zdroj: ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2015

1. 1. 2016

V prosinci 2015 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 74 066,31  Kč. Příjem z reklamy byl 15 893,00 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince  2015 161 059,72 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

21140