Jak mě na "necivilizovaném Slovensku napadli gangsteři, protože si mysleli, že jsem uprchlík"

23. 9. 2015

čas čtení 5 minut

Jmenuji se Sean Yuen a jsem turista-cyklista z Hongkongu. Od července 2014 už jezdím po Evropě na kole déle než rok. Minulý týden jsem přijel na Slovensko a v noci z 12. září na mě zaútočila skupina slovenských gangsterů, když jsem tábořil ve volné přírodě. Chci sdílet svůj příběh, protože je nutné dát lidem na Slovensku vědět, jak se chovat slušně vůči cizincům. Zde je můj podrobný příběh:

Dne 12. září, poté, co jsem za ten den ujel na kole asi 120 km, jsem dost pozdě večer dorazil do slovenského města Trnava. Vždycky hledám tiché místo daleko od města, kde se utábořím, a na mapě jsem našel Družbu, na okraji je tam velký prostor zeleně. Ano, je to lesopark a je velmi blízko obytné oblasti. Postavil jsem stan, uvařil jsem, a snědl jsem svou chutnou večeři ořechů, fazolí a pohanky.

Jakmile jsem si domyl hrnec, někdo před mým stanem začal řvát. Nebyl jsem si v tom okamžiku vědom žádného nebezpečí, a byla ode mne pitomost, že jsem poctivě vystrčil hlavu, ale udělal jsem to. Ten člověk použil svůj mobil, aby se mi podíval do obličeje a řekl nějaká podivná slovenská slova, o nichž jsem netušil, co znamenají. Řekl jsem mu prostě "Nech mě na pokoji" a uzavřel jsem svůj stan.

O 10 minut později přišla skupina čtyř gangsterů a kopli mě do čela. V pravém oku mi jiskřilo, seděl jsem ve stanu, slyšel jsem, jak mi stan trhají a řvali něco o "imigrantech".

"Nejsem imigrant!!! Jsem Číňan, z Číny," řekl jsem okamžitě, protože vím o problémech s imigranty v Evropě.

"Mluvíte anglicky?"

"Samozřejmě!"

Viděli mé kolo.

"Tak to promiňte, promiňte. Odešli, poté co jen dvakrát řekli Promiňte."

Takhle skutečně Evropané jednají s imigranty? Kopou do nich a ničí jim stany?? Tak necivilizované a buranské!!

Byl jsem opravdu rozhněván, že mi poškodili stan, tak jsem ho okamžitě opravil jehlou a nití. Možná zapnout svou lampu na hlavě nebyl dobrý nápad, ale potřeboval jsem světlo, abych viděl na šití. Za dalších deset minut se jeden z gangsterů vrátil a začal mi dávat pitomé otázky svou otřesnou angličtinou. Většinou mluvil slovensky, čemuž jsem samozřejmě nerozuměl.

"Chceš sex?"

"No!!"

"Máš cigaretu?"

"Ne, nekouřím."

A pak další nejasné žádosti a reakce. Nakonec mi došlo, že si chce "půjčit" mé kolo a jet na něm domů a zítra ráno mi ho "vrátit". Jsem snad blázen?

Naštěstí jsem kolo zamknul ke stromu a on ho nemohl sundat. Už jsem ty nesmysly nemohl snášet a vyšel jsem ze stanu ve spodkách.

Řekl jsem mu, že mu svoje kolo NEPŮJČÍM a ať prosím jde domů. Nevnímal mě, tak jsem začal křičet:

"JDI DOMŮ! KOLO TI NEDÁM. POTŘEBUJU SPÁT. VYPADNI!!!"

Měl pocit, že ho ohrožuju, nasadil si kapucu a připravil se na mě s pěstmi.

V životě jsem se s nikým nepral, avšak v tuto chvíli jsem se opravdu musel BRÁNIT. Díky základní praxi Wing Chun, na kterou jsem chodil před odjezdem z Hongkongu, si ještě pamatuju určitou taktiku boje a obrany. Věděl jsem, že se snaží mě porazit, ale pohyboval se neohrabaně (asi v důsledku alkoholu nebo drog nebo něčeho takového). Jednou jsem ho praštil do hlavy, ale nechtěl jsem ho zranit, tak jsem ho požádal, ať odejde. Odešel, ale křičel něco jako "Pamatuj si, vrátím se...!"

Okamžitě jsem si uvědomil, že zůstávat na tom místě už není bezpečné, protože ten člověk a jeho kamarádi věděli, kde jsem, a kdyby se vrátili, byla by to přesila.

Měl jsem tři minuty na to, abych všechno sbalil a utekl.

Jakmile jsem byl připraven k odjezdu a odjížděl jsem z lesa, viděl jsem gangstery, jak se vracejí. Šlapal jsem opačným směrem a nepodíval jsem se zpět.

Nakonec jsem našel zahradu uprostřed pár obytných bloků, už bylo po půlnoci, takže mě nikdo neviděl. A kdyby mě tu gangsteři našli, mohl bych volat o pomoc.

Nic se nestalo, jenže jsem nemohl spát. A vzbudil jsem se v šest ráno...

Gangsteři přidali k mému cestování zajímavou historku.

Díky Bohu, že jsem zůstal nezraněn ani jsem o nic nepřišel.

A příště si budu muset dávat pozor, kde si vybírám místo pro stan v těchto "necivilizovaných" zemích.

Avšak doufám, že se situace zlepší, až si víc lidí uvědomí, jak je důležité chovat se k cizincům hezky, ať už jsou to imigranti nebo uprchlíci. Nikdy nevíte, kdy budete v jejich situaci, tak myslete na budoucnost. Chovejte se k lidem hezky a oni se budou chovat hezky i k vám.

Sean Yuen

Text v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9264

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2015