Osobní zkušenost může i fašistu přimět k sebereflexi

Fuck islam?

8. 6. 2015 / Lukáš Stříteský

Dav ozbrojený pistolemi, brokovnicemi a samopaly, zdobený SS runami a tričky s nápisem: "FUCK ISLAM!" se sešel minulý týden před mešitou ve Phoenixu, kde vítal nadávkami věřící. Organizátoři "protestu" však byli přátelsky pozváni dovnitř mešity, aby navštívili večerní modlitbu. Ke svému úžasu shlédli mírumilovné lidi při náboženském obřadu. "Už nikdy si to (FUCK) tričko neobleču," říkal po návštěvě "protestující".

Více než 200 demonstrantů, někteří ozbrojení, nadávali na islám a jeho proroka Mohameda před Arizonskou mešitou v pátek 29.5., informovalo o tom Reuters. „Lidé se cítili zastrašení, zejména ti s dětmi. Někteří z nich zůstali doma, báli se své děti vystavovat této nenávisti. Také nevěděli, co se semele a nechceme, aby se rodinám s dětmi cokoliv stalo," říká prezident muslimského centra, Usáma Šámi, v rozhovoru pro Al Džazíru.

Ať už definujeme terorismus jakkoliv, v podstatě jde o použití násilí či o hrozbu užití násilí proti civilnímu obyvatelstvu. "Demonstranti" navlečení do armádních obleků, chráničů a neprůstřelných vest byli opásání automatickými zbraněmi a některé jejich obličeje zakrývaly černé šátky, takže byste je nerozeznali od militantů Islámského státu. Když taková nádhera dorazí k vám před barák a začne sprostě vyhrožovat rodinám s dětmi, naplňují tím podstatu terorismu? A jak na to reagovali muslimové? Kalašnikovy a bombami? Nebo že by...

Usáma Šámi apeloval na věřící, aby provokoce nijak neopětovali: "Měli bychom si připomenout, že neoplácíme špatnost špatností, ale grácií a milosrdenstvím a dobrotou," řekl věřícím během pátečních modliteb, jak se dočteme v mezinárodním tisku.

Jason Leger, občan Phoenixu, který měl na sobě jedno z těch úžasných triček (FUCK ISLAM!), přijal pozvání, aby se připojil k večerní modlitbě uvnitř mešity. Řekl, že ta zkušenost ho změnila, píše The Washington Post: "Bylo to něco, co jsem nikdy předtím neviděl. Zul jsem si boty a poklekl jsem. Viděl jsem spoustu mírumilovných lidí. Rozuměli jsme si spolu. Cítil jsem se mezi nimi vítaný."

"Slibuji, příště až mě uvidíš, to tričko už na sobě už mít nebudu!" řekl Paul Griffin, další demonstrant v inteligentním trikotu, "nebudu to nosit znovu," ujišťoval.

Málokdy takové incidenty dobře končí. Ze strany muslimů k tomu bylo zapotřebí velké morální odvahy a sebekázně - přátelsky k sobě pozvali vůdce lynčovacího mobu, za což si zaslouží alespoň pět medailí. Na druhé straně bychom měli ocenit i ty ignoranty terorizující malé děti, že byli dostatečně otevření dialogu a návštěvě lidí, o kterých si myslí, že je nenávidí.

Ještě týž večer přišlo podpořit mešitu 900 místních lidí. Podobně v Sýrii se místní muslimové zastávají křesťanů, kteří jsou pod útokem teroristických skupin, o čemž jsem psal na Britských listech na rok a den přesně. Tady v Česku, obávám se, něco takového nehrozí. Jen uslyšíme samospravedlnost, jak jsme poctivější, pracovitější, mírumilovnější a bez pochyby ve všem prostě lepší než "oni".

0
Vytisknout
6084

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2015