Jak si Češi upevňují své vylhané stereotpy

Češi pořád smrdí...

8. 6. 2015 / Bohumil Kartous

Tenhle znáte? Přijde Arab ve Francii k lékaři a říká: "Pane doktore, mně je poslední dobou nějak zle, nevíte, co mám dělat?" Lékař ho prohlédne a říká: "Běžte domů, smíchejte do nějaké větší nádoby fekálie, moč, přidejte mrtvou rybu a několik dní inhalujte." Arab přijde za týden a říká "pane doktore, stal se zázrak, mně se velmi ulevilo, čím to?" Doktor odvětí: "To bylo tím, že se vám stýskalo po domově..." Humor je dvousečná, velmi nebezpečná zbraň. Podobnými vtipy mezi sebou Češi šíří své vylhané předsudky a stereotypy. Humorná forma totiž ulehčuje identifikaci a zároveň velmi efektivně brání možnost opozice: jde přece jen o vtip, že...

Minulý týden jsem strávil v Paříži a hodně jsem jezdil tamním metrem. Podle Prahy je Paříž pochopitelně mnohem více kosmopolitní, v metru narazíte na směsici etnik a kultur, na jakou Češi, obvzláště z Olomouce a okolí, nejsou zvyklí. Bylo zajímavé, že i když jsem byl často obklopen černochy, Araby či asiaty, nikdo z nich nesmrděl.

Jak silný kontrast s pražským metrem, převážně naplněným jedinečnými a bezvadnými Čechy, kteří jsou v Brazílii synonymem ledabylých hygienických návyků, nicméně kteří mají potřebu vytvářet si tento stereotyp o těch, vůči nimž vztahují své xenofobní postoje. Ano, milí Češi, zatím se nic nezměnilo, stále smrdíte. Takže až zase uslyšíte nějaký povedený vtípek o tom, jak odporní jsou ti cizinci, kterými pohrdáte, uvědomte si své vlastní kulturní rysy. Je to úžasně osvobozující...

0
Vytisknout
10629

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2015