NATO vyhostilo ze svého ústředí větší množství ruských špionů a obnovilo horkou linku do Moskvy

11. 5. 2015

Severoatlantické společenství se rozhodlo obnovit horké telefonní linky z doby studené války do Kremlu a do ruského generálního štábu v Moskvě s cílem snížit pravděpodobnost eskalace vojenské konfrontace a případných chybných interpretací rozhodnutí opačné strany v době napětí mezi Východem a Západem v důsledku války na Ukrajině.

Zároveň se však Severoatlantické společenství rozhodlo zbavit se desítek ruských špionů, kteří dosud operovali v jeho ústředí v Bruselu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg konstatoval, že v důsledku zvýšené ruské letecké činnosti vzlétají stihačky NATO proti daleko většímu množství ruských letadel nad Černým, Baltským a norským mořem a že obnovení horkých telefonních linek je zapotřebí, aby nedošlo k nedorozumění.

"Je důležité mít v normální situaci kontakty mezi armádami, takže když se stane něco nenormálního, máte možnost vyjasnit nedorozumění a vyhnout se tomu, aby se situace vymkla z rukou," konstatoval Stoltenberg, bývalý norský premiér. "Provádíme interní procedury, abychom zajistili, že horké telefonní linky do Moskvy fungují čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Fungují a chceme, aby byly v provozu, pokud by jich bylo zapotřebí v důsledku nějakého incidentu."

Zároveň se však NATO rozhodlo snížit kontakty s Rusy ve svém ústředí v Bruselu. Podle rozhodnutí z minulého měsíce nemá být žádná delegace nečlenského státu NATO větší než třicet osob. To postihuje právě Rusko, které bylo jedinou nečlenskou zemí NATO, jejíž delegace v ústředí Severoatlantického společenství byla větší než 30 osob. Moskva tvrdí, že měla v Bruselu 37 osob, jeden diplomat členského státu NATO uvedl, že jich tam měla 61, jiní hovoří o 90 přítomných Rusech.

Od nynějška budou mít možnost pohybovat se po ústředí NATO bez doprovodu pouze ruský velvyslanec u NATO Alexander Gruško, jeho náměstek, jeho sekretářka a jeho řidič.

Administrativní opatření, jejichž cílem je omezit aktivity Rusů a zároveň zmodernizovat nouzové vojenské kontakty s vedením ruské armády jsou důsledkem poškozených vztahů Západu vůči Rusku v důsledku Putinovy války proti Ukrajině.

"Samozřejmě ctíme obrovské oběti, které lid Sovětského svazu učinil v boji proti nacismu," konstatoval Stoltenberg. "To ale neomlouvá dnešní chování Ruska. Do Evropy se znovu vrátila nejistota. Rusko dnes znovu používá síly k měnění hranic v Evropě. Přizpůsobujeme se nové bezpečnostní atmosféře v Evropě."

Stoltenberg zdůraznil, že dohody z Minsku, které byly vyjednány mezi Putinem a německou kancléřkou Merkelovou ochromuje jejich ruské porušování.

"Rusko nese mimořádnou odpovědnost, protože Rusko dál poskytuje podporu separatistům na východní Ukrajině. Už dlouho separatistům poskytuje vojenské vybavení, nejmodernější vojenské vybavení, včetně protileteckých systémů, dělostřelectva a tanků a také výcvik a mají na východní Ukrajině vojska, která bojují na straně separatistů."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4837

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2015