Zákon o státní službě nyní vede přesně k tomu, čemu má později zamezovat

"Noc dlouhých nožů" na českých úřadech

12. 5. 2015 / Bohumil Kartous

Současné dění v Agentuře pro sociální začleňování, kde se většina zaměstnanců vzbouřila proti svému politickému nadřízenému Jiřímu Dienstbierovi a vstoupila do stávky, není jen zprávou o tom, co se děje na úřadu vlády, resp. v úseku řízeném ministrem bez portfeje. Je to zpráva o tom, co se děje v posledních týdnech před tím než vstoupí v platnost zákon o státní službě, jehož původním záměrem bylo zamezit přílišné politické manipulaci úřadů oblíbeným dosazováním loajálních a často zcela neschopných přátel na místa, jejichž prostřednictvím je možné úřady řídit. V současnosti vrcholí frenetická snaha těch, kdo jsou v politickém držení úřadů, aby dosadili své příznivce do 1. 7., kdy zákon vstoupí v platnost. Poté totiž budou mnozí z nich takřka neodvolatelní.

Jiří Dienstbier před několika týdny odvolal Martina Šimáčka z postu ředitele Agentury pro sociální začleňování, což je v hierarchii úřadu pozice na úrovni ředitele ministerského odboru. Teď to ještě mohl udělat v podstatě bez uvedení důvodů, po 1. 7. by to bylo takřka nemožné. Proto ten spěch. Důvody, které uvedl, se zdají být zcela zástupné, jeho úmysly zištné. Šimáček podle těch, kdo s agenturou přišli do styku, vedl tento velmi specifický úřad velmi dobře, resp. z úřadu vytvořil životaschopnou instituci, která konečně dokázala dostát smyslu své existence. Nikdo nepřišel s verzí, která by Dienstbierovo počínání legitimizovala. Spekuluje se o to tom, že na místo ředitele bude dosazen člen sociální demokracie, což, pokud se prokáže, bude samo o sobě dobrým důkazem o tom, s jakým úmyslem Dienstbier jedná.

Jenže proti Dienstbierovi se postavila výrazná většina zaměstnanců agentury a pondělkem počínaje jich 59 vstoupilo do stávky. Byť je tato stávka spojená i s dalšími plánovanými "reorganizačními" změnami, které mají podle všeho usnadnit Dienstbierovi ovladatelnost agentury, přes kterou proteče ročně na 10 mld. Kč, odvolání ředitele byl nutný krok a spouštěč dalších událostí.

Česká média, vzhledem ke zcela extraordinérní situaci, jakou ČR nepamatuje, stávku úředníků pokrývají, jak je jim ale vlastní, do hloubky problému nejdou. Stávka zaměstnanců agentury je sice důležitá událost, ale zároveň jde o pomyslný vrcholek ledovce. Jak upozornil nezávislý senátor Libor Michálek na včerejší panelové diskusi k tématu otevřenosti úřadů a možnosti úředníků projevit svůj názor, kterou pořádali stávkující zaměstnanci a kterou měl autor textu možnost moderovat, podobné, politický motivované výměny na postech vysoce postavených úředníků se dějí plošně. Konkrétně upozornil na to, že jen na České inspekci životního prostředí byla vyhozena řada úředníků, aby mohli být nahrazeni jinými, pravděpodobně servilními vůči současnému politickému vedení ministerstva.

K podobným "změnám" dochází na ministerstvu školství, kde byl kupříkladu zcela utajeně vyměněn ředitel Národního ústavu vzdělávání a na jeho místo dosazen Václav Pícl, spolustraník ministra Chládka. Byl zatím pouze pověřen: naprosto nestandardní, aby byl na dočasné období pověřen někdo vně organizace. Pan Pícl se ovšem chystá na výběrové řízení a aby byl připraven, musí si úřad "osahat"...

Ministerstvo školství také narychlo vytvořilo odbor speciálního školství. Někdejší ředitelka oddělení jmenována nebyla, místo ní byl dosazen opět kamarád ministra školství, jeho někdejší spolupracovník ze Středočeského kraje Pavel Schneider, o němž se v odborných kruzích říká, že je živoucím ztělesněním pořekadla o kozlu zahradníkovi.

Je velmi pravděpodobné, že tato úřední "noc dlouhých nožů" proběhla a stále probíhá na mnoha dalších úřadech v ČR, pro které od 1. 7. začne platit zákon o státní službě. V řadě případů se tak děje v naprostém rozporu s veřejným zájmem a na politickou objednávku. Paradoxně tak důsledkem zákona o státní službě dochází k přesně témuž jevu, před nímž má zákon chránit.

0
Vytisknout
5065

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2015