Kauza Usáma bin Ládin a okolnosti jeho dopadení a smrti: Plagiátorství nebo shoda v informacích?

12. 5. 2015 / Daniel Veselý

Karel Dolejší píše, že Seymour Hersh se s „největší pravděpodobností jen chlubí cizím peřím“, protože bloggerka R. J. Hillhouseová již 7. srpna 2011 publikovala verzi o smrti Usámy bin Ládina, v níž je řada informací totožná s těmi, jež Seymour Hersh zveřejnil ve svém rozsáhlém textu o 10 000 slovech ZDE. Dolejší nicméně odkazuje pouze na krátký text zmiňované bloggerky a její obvinění Hershe z plagiátorství. Myslím, že je třeba srovnat oba texty, takže přikládám obsáhlý Hershův článek, který vyšel letos ve vydání na 21. května v London Review of Books ZDE, nechť čtenář sám rozhodne, jde-li o plagiátorství, či nikoliv.

O této kauze mezi jinými píší Jon Schwarz a Ryan Devereraux na on-line zpravodajském webu Intercept, který spravují Glenn Greenwald, Laura Poitrasová a Jeremy Scahill, že ač klíčové informace v obou textech souhlasí, každý z obou autorů (R. J. Hillhouseová a Seymour Hersh) vycházeli z jiných zdrojů. Hillhouseová tvrdí, že její informace pocházejí od členů zpravodajské komunity. Autoři textu se s bloggerkou telefonicky spojili a Hillhouseová jim řekla, že se její zdroje od Hershových liší, protože na rozdíl od něj neměly k dispozici zasvěcené informace o tréninkových aktivitách Navy Seals a dalších operacích speciálních jednotek. Hillhouseová dodala, že by byla šokována, kdyby její zdroje kontaktovaly Hershe, neboť celá věc byla nadmíru politicky choulostivá.

Bloggerka dále uvádí, že její zdroje v roce 2011, kdy zveřejnila svůj článek, nemohly potvrdit okolnosti o bin Ládinově „pohřbu“, tedy, že příslušníci Navy Seals během cesty z Pákistánu do Afghánistánu část teroristových ostatků z helikoptéry vyhodili nad Hindúkušem. Tyto okolnosti ale Hersh ve svém aktuálním textu na základě informací svého hlavního zdroje popisuje. Hillhouseová dále konstatuje, že vše, co Hersh zveřejnil, je pravda, avšak s těmito informacemi jako první přišla ona, a zasluhuje si za to uznání.

Autoři článku dospěli k závěru, že nemohou potvrdit kredibilitu zdrojů Hillhouseové ani Hershe, nicméně nemohou vyloučit ani možnost, že Hershovi informátoři vycházeli z informací uvedených v textu bloggerky.

Je-li tomu skutečně tak, jak Hillhouseová tvrdí, měl by slavný reportér uvést, že jsou jeho poznatky v zásadních ohledech totožné s jejími poznatky. Avšak tvrzení bloggerky o tom, že je Hersh „plagiátor“, se při čtení obsáhlého Hershova textu o 10 000 slovech jeví jako přehnané.

Bílý dům, stejně jako mainstreamová média, Hershovy závěry ostře napadl – dalo se to jako obvykle očekávat. Například bezpečnostní analytik CNN Peter Bergen prohlásil, že to, co je ve „výbušném“ Hershově textu pravdivé, není nové, a to, co je nové, pravdivé není ZDE.

O okolnostech skonu nejhledanějšího teroristy světa existuje řada dezinformací, mýtů a pověr. Je ale těžké určit, kdy a za jakých okolností skutečně zemřel. Podle některých autorů, jako je americký ekonom Paul Craig Roberts, Usáma bin Ládin už v roce 2001 trpěl vážnou nemocí, jež vylučovala, aby se dožil roku 2011, kdy měl být usmrcen speciálním americkým komandem. Roberts dodává, že už v roce 2001 byla bin Ládinova smrt medializována pákistánskou televizí na základě očitých svědectví ZDE. Roberts má za to, že Hersh jednoduše skočil na špek Washingtonu a jeho báchorkám, a zdůrazňuje, že Bílý dům lže ve všem (např. Husajnovy zbraně hromadného ničení apod.). Jedinou jistotu ekonom spatřuje v tom, že bin Ládin je po smrti.

Ať tak či onak, domnívám se, že Dolejšího soud nad proslulým reportérem je příliš ukvapený, a to se týká i samotné práce Sy Hershe, jíž Dolejší připisuje „fabulace a přehánění“.

Důležité je, že Washington byl opět přistižen při lži, ať již Hillhouseovou v roce 2011 nebo Hershem nyní. Oficiální verze o „honu“ na nejhledanějšího teroristu je celkem věrohodně vyvrácena anonymními i známými zdroji. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že k oficiálním stanoviskům Bílého domu musíme přistupovat s velkou rezervou a se zdravou skepsí.

0
Vytisknout
2162

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2015