Pravidelný týdenní přehled o událostech ve vzdělávání

Rektor Masarykovy univerzity: vzdělávací systém reprodukuje sociální rozdíly

12. 5. 2015 / Bohumil Kartous

Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, přednesl zásadní projev u příležitost Dies academicus (dne akademiků). Upozornil v něm na fakt, že český vzdělávací systém se podílí na reprodukci sociálních rozdílů, místo aby se je snažil snižovat, což je jeho zásadní sociální funkce. Potvrdil tak zjištění, která na přednášce o vlivu vzdělání na sociální mobilitu pro českou odbornou veřejnost přednesl Jan Germen Janmaat z University College London. V rozporu se stávajícími trendy požaduje ministr školství Marcel Chládek odklon od všeobecného vzdělávání ve prospěch odborného: na úrovni 15letých. Více v pravidelném týdenním souhrnu Beduin, připravovaném vzdělávacím think-tankem EDUin

Témata týdne:

Výzkumník Jan Germen Janmaat z University College London poukázal v rámci své přednášky organizované Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání (UK) na fakt, že ČR patří mezi země s relativně vysokou závislostí dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny (Britské listy). 


Prezident Zeman odmítl jmenovat tři profesory (ČT), jmenování profesorů se po výzvě akademiků k bojkotu odkládá. 

Rektor UK se domnívá, že vzdělávání (školství) je třeba měnit evolučně, nikoliv revolučně. V rozhovoru pro Českou pozici se konkrétně vyjadřuje zejména k nízkému veřejnému financování vzdělávání v ČR. 

O nutnosti změnit výuku matematiky a o pochybnosti navrhované povinné maturity z ní píše Petr Honzejk (HN). 

Časopis Forbes poukazuje na prognózu projektu Inspired Minds o vzniku profesí budoucnosti. Úsměvný „průzkum“ o zkušenostech dospělých ze ZŠ přináší korporátní časopis Čilichili.

Výrok týdne: 

Základním společenským posláním demokratického vzdělávacího systému je totiž být nástrojem a prostředkem sociální mobility, emancipace a otevírání rovných příležitostí k úspěšnému životu. A všichni dobře víme, že v tomto ohledu náš systém podle všech dostupných sociologických výzkumů stále selhává, stále patříme k vyspělým zemím, kde tento sociální výtah nefunguje. Nadále staticky reprodukujeme sociální rozdíly, místo abychom je uváděli do sociální dynamiky, jež je základem tolikrát vzývané konkurenceschopnosti. Základním posláním demokratického vzdělávacího systému není rozšiřování technického vzdělávání či učňovského školství, jakkoliv jsou důležité. Jde o víc, o společenský pohyb, rovné příležitosti a emancipaci. Rektor MU Mikuláš Bek ve svém projevu předneseném u příležitosti Dies academicus, 6. 5. 2015.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Proč ministr školství hlásí „odklon od všeobecného vzdělávání“ na SŠ? Ministr školství Marcel Chládek poskytl Českému rozhlasu rozhovor, v němž hovořil mimo jiné o tom, že je potřeba podporovat rodiče v tom, aby své děti posílali na učiliště, a o tom, že v Evropě údajně panuje trend odklonu od všeobecného vzdělávání. Tomáš Feřtek reaguje ve svém blogu na sporná tvrzení ministra školství, které ministr systematicky nedokládá. V některých ohledech, právě v případě všeobecného vzdělávání, se názory ministra školství výrazně liší od doporučení vyplývajících z mezinárodních srovnání, které samotné ministerstvo školství zveřejňuje na svých stránkách. V této souvislosti stojí za připomenutí text Jany Strakové a Jaroslavy Simonové o občanských postojích žáků SŠ. Byť se podle tohoto výzkumu zdá, že se postoje formují ještě před vstupem na SŠ, výrazně negativní občanské postoje zejména žáků SOŠ bez maturity podle autorek vyžadují pozornost. Jan Germen Janmaat z  University College London , který 7. 5. přednesl přednášku na totéž téma na půdě PedF UK, tento trend potvrdil a zdůraznil potřebu vyššího poměru všeobecného vzdělání pro žáky odborných SŠ. Důležitost vzdělávání primárně vztahu k rozvoji společnostizdůrazňuje i rektor MU Mikuláš Bek.

  • „Jidáš“ a smysl maturit. Velkou mediální odezvu vzbudila otázka z letošních státních maturit z českého jazyka (iDNES.cz), která staví na dialogu ze seriálu Jistě, pane ministře (Yes ministr, BBC), do nějž měli maturanti doplnit jméno známé biblické postavy. Otázka byla relativně návodná, neboť přímo v dialogu bylo uvedeno přízvisko „Iškariotský“. Následná diskuse se láme na tom, zda je vhodné takovou otázku položit, či nikoliv. Většina těch, kdo měli potřebu se vyjádřit, otázku hájí. Jan Jandourek ve svém parodickém komentáři poukazuje na nebezpečí, které představuje pokles obecné vzdělanosti (Reflex).  Ministr kultury Daniel Herman (někdejší mluvčí biskupské konference) soudí, že základní znalost biblických příběhů je pevnou součástí naší kultury. Jeho stranický kolega, europoslanec Pavel Svoboda, zastává podobný názor, neváhal ovšem vytáhnout xenofobní kartu a integrovat do svého názoru „vrchní ideology politického islámu“ (obojí Aktuálně.cz). Dana Koutecká (Scio), se naopak domnívá, že „Jidáš absolventovi zaměstnání nenajde“. Co tím chce autorka sdělit, ale z jejího textu není příliš jasné. Vznikla petice za „zmírnění kritérií hodnocení“ maturit z českého jazyka.

  • Sladkosti ve školách: dojde skutečně k jejich omezení? Ministr Chládek v Interview ČT24 (20. 3. 2015) tvrdil, že škola má být „určitým takovým ostrovem bezpečí,“ čímž obhajoval zákaz prodeje sladkostí ve školách. Ministr tento zákaz opakovaně proklamoval. Podle Margit Slimákové z iniciativy Skutečně zdravá škola se významně posouvá záměr ministerstva od „zákazu“ k „doporučení sortimentu“, jenž bude záležet na řediteli školy (DVTV). Proti zákazu se dříve pro stejné médium vyslovil Pavel Suchánek (IKEM), který zdůrazňuje roli rodičů. Proti zákazu sladkostí ve školách se (z ideologických důvodů) staví i Václav Klaus ml. (ČRo).

Inspirace z (a do) praxe

  • Emoční obrana pro učitele. Workshop.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • Otevřená třída: Výuka angličtiny s prvky Montessori. 12. 5, 17:00, EDUpoint, Praha 1

0
Vytisknout
3077

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2015