K některým aspektům Zemanovy návštěvy v Moskvě

11. 5. 2015 / Alexander Bačkovský

Patrně by bylo dobré upozornit českou veřejnost na některé nuance Zemanovy návštěvy v Moskvě, píše Alexander Bačkovský. Především na jeho argumentaci, že tuto cestu podstoupil z úcty k sovětským padlým a obětem války.

9.5. jako den vítězství a státní svátek byl zrušen Stalinem v roce 1949, tuším, v době, kdy Rusko opět zaplavily nové stalinské represe. V tomto ohledu je nutné připomenout ojedinělý Stalinův projev z 25.května 1945, kdy vítězství opravdu připsal všemu lidu SSSR a přiznal i jistou trpělivost svého lidu s dezorientovanou sovětskou mocí. Oslavy Dne vítězství v tzv. soukromé ruské válce, VVV, byly "obnoveny" až v roce 1965 za prvních let vlády Brežněva.

Po období tzv. literatury poručíků, kdy byla válka ztvárněna prostřednictvím literatury více jako osobní, soukromý rozměr než rozměr politické moci, SSSR od května 1965 slaví tzv. Vítězství jako vítězství komunistického vedení a ideologie. Na to navazuje i Putin, který již přisuzuje vítězství nad fašismem současnému, svému režimu. Zeman tedy nejel do Moskvy slavit svátek padlých vojáků, ale odjel tam slavit svátek ruskými elitami jeho lidu ukradeného vítězství.

Ruská historiografie od 80.let i část současné publicistiky přitom otevřeně konstatují, že vysoký podíl obětí SSSR (v porovnání s nacistickým Německem 1:5 až 7) vznikl rovnocenně z nacistické agrese i díky působení stalinského režimu, včetně odborné neschopnosti vedení i velících důstojníků. To vše spojené s malou hodnotou lidského života, jak je Rusku, bylo SSSR. vlastní. Část ruských médií dokonce připomíná, že Velká vlastenecká válka je jen částí celosvětové války, která byla zprivatizována ruskou mocí v zájmu současnosti, a že jiné země měly ztráty shodné s SSSR, nikoliv však v důsledku mocenských represí. Konkrétně jsou uváděny Čína, Polsko, balkánské země.

Putin a Zeman tedy neslavili konec války, ale začátky války budoucí, které kolem sebe dnešní Rusko zcela otevřeně připravuje. Typicky ve vztahu ke Gruzii, Ukrajině, Arménii atd. Některá ruská média to ani trochu nezakrývají a nelze pochybovat o tom, že se tak děje s vědomím Kremlu.

Jestliže jsme mohli vidět na Ukrajině, jak bývalí sovětští vojáci ruské i ukrajinské národnosti sedí při oslavách vedle bývalých členů protisovětských nacionalistických jednotek (samozřejmě to neplatí obecně, ale i tak jde o civilizační pokrok nevídaných rozměrů), a také spolu více než oslavují, vzdávají hold obětem války jako takovým, v Moskvě jsme mohli spatřit výsledky sice neefektivní, ale přesto pouhými prostředky a zdroji , včetně zdrojů totalitní společnosti, nebezpečné militaristické mašinerie, která je určena pouze k naplňování ambicí ruských elit. Ruský tisk si povšiml, že od roku 2008 jsou neustále premiérem i prezidentem stanovovány nové a nové "mičurinské " termíny hmotného zajištění válečných veteránů, které dodnes nebyly splněny ani z jedné desetiny, např. zajištění bydlení, léků a řádné zdravotní péče atp.

Tato Zemanova návštěva má i další zvláštnosti. Výbor evropského parlamentu přijal před několika dny usnesení, ve kterém konstatuje, že Ruská federace nacvičovala a nacvičuje v rámci společného výcviku s Běloruskem jaderný útok na Varšavu a Polsko. V tyto dny v Moskvě pobývala kancléřka Merkelová, která anexi Krymu označila za zločinný akt. Pan Zeman prohlašuje opak postojů většiny politiků demokratického světa.

Bohužel, zdá se být zjevným, že český prezident, mimo projevů ambiciozního postpubertálního starce, hraje amorální a pokleslé hry normalizátorů. O to podivuhodnější je jeho vystupování jako samozvaného mravního soudce novodobých českých dějin, nejen v případě Peroutky.

0
Vytisknout
5681

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2015