Experti na občanská práva varují před novým francouzským "špionážním" zákonem

"Návrh zákona o sledování je vážným ohrožením svobod"

14. 4. 2015

Převážná část francouzských poslanců podporuje předlohu zákona, který by poskytl zpravodajským službám přístup k množství údajů podezřelých z terorismu. Tři experti na občanská práva vysvětlují, proč by francouzská veřejnost měla být velmi, velmi znepokojena.

Vysoce kontroverzní předloha podaná tento týden premiérem Manuelem Valsem má takřka jednomyslnou podporu poslanců.

Skupiny zabývající se ochranou občanských práv jsou však hluboce znepokojeny. Varují, že zákon může zničit francouzskou společnost, mezi jejíž základní principy patří svoboda.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muiznieks a dva zpravodajové OSN pro lidská práva a terorismus, Michel Forst a Ben Emmerson, napsali společný článek pojednávající o tom, co je v sázce.

Terorismus je skutečnou hrozbou, avšak státy nemohou přijímat protiteroristická opatření, která podkopávají demokracii, právní stát a lidská práva.

Nedávné bombové útoky v Paříži a Kodani ukázaly, že teroristé pohrdají lidskými životy i ideály a aspiracemi, na nichž je postavena Evropa posledních šedesáti let.

Avšak zákon o sledování předložený francouzskou vládou není odpověď.

Za prvé, protože povoluje metody sledování, které představují vážnou hrozbu právu na soukromí. Instalace skrytých mikrofonů a sledovacích zařízení, stejně jako použití zařízení k odposlechům komunikace, podkopá soukromí v oblasti korespondence, důvěrnost a ochranu novinářských zdrojů, stejně jako privilegium vztahů mezi právníkem a klientem, ale i postavení dalších profesí.

Hrozba je o to vážnější kvůli způsobu, jímž má předloha vést k arbitrárním vpádům do soukromí, nejen podezřelých, ale stejně tak těch, kdo s nimi komunikují, nebo žijí a pracují na stejném místě, nebo těch kdo jsou jejich blízkými.

Za druhé, protože návrh povoluje uplatnění těchto intruzívních opatření bez jakýchkoliv nezávislých kontrol a předběžné opatrnosti.

Právo na soukromí je základním právem. Výhody tohoto práva, které jedince chrání před vpády státu, by neměly být omezovány, aniž právní autorita ověří legalitu takového omezení, nezbytnost a přiměřenost sledovacích opatření před tím, než jsou uplatněna.

Zákon o sledování předpokládá konzultace s Národní komisí pro inspekci zpravodajských technik. Nicméně institucionální a politická nezávislost tohoto nového administrativního útvaru se nezdá být zajištěna a zákon nestanoví skutečné závazky ohledně přezkoumání odůvodněnosti a cílů konkrétních sledovacích metod justicí před tím, než jsou uplatněny.

Nelze ponechat exekutivu v pozici, kdy rozhoduje bez toho, aby byla vystavena systému brzd a rovnováh, jenž je pro demokracii nezbytný. Zákon může vážně ovlivnit rovnováhu moci, což je jeden ze základů právního státu a užívání občanských a politických práv.

Za třetí, zákon vyostří sociální napětí. Povolením nerozlišujících kontrol lidí, kteří nejsou podezřelí z teroristických aktivit, by zákon vytvořil labilní sociální prostředí, v němž jsou jednotlivci považováni za potenciální podezřelé.

Debata, která začala v Národním shromáždění, je příležitostí pro odpovědi na tyto vážné obavy.

Zákon musí být jasný a precizní ohledně povahy údajných nebo podezřelých aktivit jednotlivce, jenž může být objektem monitorování a musí stanovit přísné meze pro trvání operací, stejně jako konkrétní pravidla ohledně využití, uchovávání a zničení dat získaných během sledovací operace.

Lidé vystavení sledovacím operacím musejí získat příležitost zpochybnit legitimitu opatření proti nim, stejně jako rozhodnutí ohledně použití a uchovávání dat.

Konečně brzdy a rovnováhy omezující exekutivu musejí být posíleny. Dokonce i ve výjimečné situaci nesmí být uplatněno sledovací opatření bez nezávislého hodnocení. Nezávislost Národní komise pro inspekci zpravodajských technik musí být zaručena a její pravomoci posíleny.

Zákon musí také posílit odpovědnost a transparentnost zpravodajských služeb, včetně parlamentní kontroly.

S tímto zákonem není v sázce jen boj proti terorismu, který chceme mít tak účinný, jak je jen možné, ale také společnost, v níž žijeme.

Spěch v tomto případě není dobrým rádcem. Měla by být vedena otevřená debata, včetně různých a relevantních stran v oblasti lidských práv, aby umožnila Francii nalézr správnou rovnováhu mezi bezpečností a respektem k lidským právům.

Podrobnosti ve francouzštině: ZDE

0
Vytisknout
3711

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2015