O smrti Stanislava Grosse

16. 4. 2015 / Boris Cvek

Vzpomínám si na dobu zhruba před deseti lety, kdy jsem psával o Stanislavu Grossovi kritické články. Tehdy to byl významný politik, který se zapojil do polistopadové cesty transformace normalizace v kapitalismus východního typu. Nechci hodnotit jeho význam pro české dějiny a už vůbec nechci jeho předčasné úmrtí vnímat jako nějaký vyšší trest za jeho činnost. Spousta lidí, kteří umírají předčasně, jsou slušní a hodní lidé, navíc trest smrti by i za tu nejnepřátelštěji pojatou interpretaci Grossova působení byl zrůdně nespravedlivý.

V nemocech a umírání se prostě žádná „vyšší spravedlnost“ neprojevuje, jinak by i holokaust byl „vyšší spravedlnost“. V nemocech a umírání se ale možná projevuje, že jsme všichni – i vrcholní politici – křehké bytosti, které potřebují pomoc. A že politika pojímaná jako cynická moc, osobní obohacení, služba zájmům zisku poškozuje obrovské množství lidských bytostí, které by za jiných právních, sociálních a ekonomických podmínek mohly žít šťastné životy, nicméně dnes místo toho někde živoří a možná i umírají, akorát se jejich smrt, na rozdíl od té Grossovy, nedostane do médií.

A možná taky kdyby společnost fungovala lépe, mohli jsme mít už dávno účinný lék na Grossovu nemoc a on mohl bez problémů dále žít.

0
Vytisknout
9368

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2015