17. 4. 2015 / Karel Dolejší
Moskva patrně ještě do konce roku dodá Teheránu moderní systém protivzdušné obrany, zdaleka nejpravděpodobněji model S-300 VM/Antej-2500. A přesně proto se Republikánská strana brzy doslova zamiluje do ruských raket. Velmi pravděpodobně jí totiž pomohou vyhrát příští prezidentské volby.
Stručně řečeno, ruský systém protivzdušné a částečně protiraketové obrany je momentálně nejúčinnější na světě. Dodávka Antejů Teheránu znamená, že dosud silně pochybný projekt samostatného izraelského útoku na íránská jaderná zařízení je nyní definitivně neproveditelný. Nějaký takový útok by byl možný leda s využitím letounů kategorie stealth. Takže zbývá jediný kandidát na útok: Samotné Spojené státy.
Izraelská a patrně také saúdská lobby v USA teď udělají vše, aby se zbavily dědictví Obamovy blízkovýchodní politiky a v Bílém domě usedl pravicový prezident ochotný zazpívat si se senátorem Johnem McCainem oblíbenou odrhovačku ze 70. let - s nepříliš originálním novým textem.
Nejméně jeden takový kandidát už se rýsuje. Jmenuje se Marco Rubio ZDE.
Tolik vnitropolitické aspekty. Jiná věc je, zda kromě vítězství v prezidentských volbách mohou Republikáni také počítat s úspěchem při snaze zastavit íránský jaderný program vojenskými prostředky. O tom si dovolím silně pochybovat.
Hlavní instalace íránského jaderného programu se nacházejí vesměs ve speciálně zodolněných a silně bráněných podzemních objektech na sedmnácti různých místech. Vesměs jsou tyto objekty umístěny uprostřed civilní zástavby v nejlidnatějších městských oblastech. K útoku na ně - pokud se nepotvrdí podezření konstruktéra Pierra Spreye, že celá koncepce stealth je ve skutečnosti velký podvod dávno antikvovaný pokroky v oblasti detekční techniky, ať už založených na netradičních radarových frekvencích, nebo na pasívních lokátorech - by mohly USA použít strategické bombardéry B-2 Spirit. Těch si za jednotkovou cenu přibližně třičtvrtě miliardy dolarů pořídily jednadvacet kusů. Jeden letoun unese maximálně osmnáct tun pum. Z toho vychází, že celé americké strategické letectvo by se muselo řadu týdnů věnovat jen a pouze náletům na Írán, s nevyhnutelnými masivními oběťmi mezi civilním obyvatelstvem. Nakolik úspěšně by útoky ochromily íránskou jadernou infrastrukturu by však stále zůstávalo velkou otázkou. Každopádně by nedošlo ke zničení íránského úmyslu získat jadernou zbraň co nejdříve poté, co nálety ustanou.
Jinak řečeno, politický cíl války by opět zůstal nesplněn - i kdyby při tom byla obětována třeba polovina superdrahých amerických bombardérů.
Nicméně to je dnes teprve velmi vzdálená perspektiva. Nyní se hraje o to, kdo se stane příštím prezidentem Spojených států. Putinův zbrojařský obchod s Teheránem je ve skutečnosti štědrým dárkem Republikánské straně, která získá do voleb mocné zahraniční sponzory a lobisty.
A cynici snadno mohou dospět k názoru, že to za jednu další prohranou katastrofální válku stojí.
Diskuse