HOSPODÁŘSKÉ VYHLÍDKY NA ROK 2015:

Silný dolar a silná americká ekonomika; v eurozóně a jinde se bude prohlubovat hospodářská krize

2. 1. 2015

Uzavřená americká ekonomika zvládne rychle posilující dolar a nový cyklus zvýšených úrokových měr, avšak velké části světa to nezvládnou, píše ve své novoroční předpovědí Ambrose Evans-Pritchard v deníku Daily Telegraph. Předpovídá, že americký dolar dosáhne před koncem roku 2015 kurzu 1,08 dolarů vůči euru a britská libra poklesne na 1,30 dolarů, protože britský parlament s minoritní vládou, která vznikne po volbách v květnu 2015, povede globální fondy k tomu se ptát, proč půjčují tak lehkomyslně zemi, jejíž deficit běžného účtu dosahuje 6 procent HDP.

Vzniknou nesmírně atraktivní příležitosti investovat do kapitálu zemí BRICS za minimální ceny, ale tyto země se nejprve budou muset kát ze zadluženosti ve výši 5,7 bilionu dolarů a zrestrukturalizovat své zastaralé modely růstu.

V Číně se Xi Jinping pokouší provést deflaci úvěrového boomu ve své zemi, který dosahuje 25 bilionů dolarů. Nechce, aby Čína zaznamenala příliš překotný růst. Vedení čínské komunistické strany neztratí nervy, pokud se Číně bude dál dařit vytvářet každoročně 10 milionů nových pracovních příležitostí, čehož lehce dosáhla v roce 2014, a pokud bude víc pracovních příležitostí než uchazečů o práci.

Xi Jinping nakonec ustoupí, avšak Čína se zřejmě rychle nevrátí k finančním pobídkám své ekonomiky. Je možné, že se Xi bude snažit devalvovat čínskou měnu v boji proti japonské devalvaci a v boji proti dynamice dalších východoasijských ekonomik. To by vedlo k vývozu čínské deflace do celého světa.

Za krach cen ropy může jednak dosud plně hospodářsky uspokojená Čína, jednak americký průmysl ropných břidlic. Společně ochromili Vladimíra Putina. Ceny ropy poklesnou až na 40 dolarů za barel. Marginální těžaři ropy, jako je Kanada, Severní moře, západní Afrika a Arktida budou postiženi tímto poklesem cen. Nejvíce prohraje Saúdská Arábie, která bude čelit íránské odplatě prostřednictvím šiitů z východní provincie, kde se nachází ropa, a ruské odplatě prostřednictvím houthiů v Jemenu.

Vladimíru Putinovi se podaří dosáhnout jeho cílu zcela ochromit ukrajinskou ekonomiku a zmrazit konflikt v Donbasu, ale zároveň tím ochromí i samotné Rusko. Putin se bude muset rozhodnout mezi nebezpečnou ztrátou zahraničních rezerv a nebezpečným řetězem bankrotů velkých ruských korporací. Bude se dál snažit dát ruský národní zájem do zastavárny v Číně, jen aby zachránil svůj režim siloviků, avšak moudřejší hlavy v Moskvě poukáží na to, že trvalý konflikt s Evropou a oživování umírajícího NATO nemůže být v dlouhodobém zájmu Ruska. Zastaví jeho pošetilé jednání.

Evropská centrální banka nezachrání kapitálové trhy, až začne americká Federální rezervní banka přitahovat šrouby. Evropská centrální banka netiskne dolary a na dolarech teď záleží. I když by Mario Draghi a románský blok v EU teoreticky mohli eurozóně proti odporu Německa vnutit kvantitativní uvolňování, Německo by z eurozóny zřejmě odešlo. Draghi přijme špatný kompromis: jen symbolické kvantitativní uvolňování, které nebude mít žádný makroekonomický dopad, ale bude dostatečně hlučné natolik, že vyvolá bouři.

Eurozóna bude už v únoru v deflaci a marně se bude snažit povzbudit hospodářský růst. Reálné úrokové míry stoupnou. Ve středozemských zemích dál poroste zadluženost rychleji než je nominální HDP. Tento region se propadne hlouběji do pasti znásobených úroků z dluhů.

Vznikne z toho nová krize v eurozóně, protože propast mezi jejím severem a jihem je obrovská a deprese pokračuje. Jestliže v Řecku v lednových volbách zvítězí Syriza, ke katartickému konfliktu s Bruselem dojde velmi brzo.

Věřitelé z EU možná budou souhlasit s prominutím dluhů Řecka, ale také to mohou odmítnout. Existuje padesátiprocentní riziko, že vyloučí Řecko z eurozóny, na základě domněnky, že mají nyní nástroje, jak krizi neutralizovat. V tom se mýlí.

Na mezinárodních trzích akcií dojde zřejmě k jejich poklesu o 20 procent, což bude srovnatelné s krizí z roku 1998, kdy to postihlo Rusko a východní Asii. Pokles může být ještě horší, protože dnes jsou součástí světové ekonomiky do daleko větší míry tzv. vznikající trhy a jejich zadluženost je rekordních 175 procent HDP.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9494

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2015