K palbě připravit!

4. 1. 2015 / Jan Sláma

Na krmítku seděla sýkorka. Celá načepýřená, očička zavřená, v zobáčku držela semínko slunečnice. Mohl bych ji vzít do ruky. Pak očka otevřela a poodlétla. Byl první leden ráno, první den po Silvestru. Již od večera se ozývala palba raket, rachejtlí a dělbuchů a pokračovala dlouho přes půlnoc. Ze tří stran na nás útočil příval kraválu.

Jistý druh spoluobčanů cítí potřebu slavnostní chvilku umocnit hlukem. Není jich mnoho, ale na rozdíl od těch, kteří se shromažďují na fotbalových stadionech, kde řvaním a pěstmi uvolňují své pudy, ale kromě svého nejbližšího okolí ostatním lidem nevadí, tak tito raketoví šílenci dokáží otrávit rázem snad celou zemi.

Rádio i televize prostřednictvím hasičů a lékařů před těmito hrádkami varují. Ale celkem vzato jen tak, aby si pachatelé sami neublížili, aby se nepopálili, aby si neutrhali ruce, nevypálili oči. To se však většinou stejně stane, ale spolu s tím jsou zapáleny domy, traumatizována celá příroda včetně domácích mazlíčků, u kterých se doporučuje nadopovat je zklidňující drogou.

Nemám nic proti slavnostnímu ohňostroji, který na vhodném místě začne a v rozumnou dobu skončí, ale odpalovat salvy uprostřed obydlených čtvrtí, útočit na sluch a nervy spoluobčanů v bezprostřední blízkosti se mi zdá bezohledné a dost dobře nechápu smířlivost obecních orgánů s těmito jevy.

Protagonisty takovýchto zábav určitě nejsou lidé, kteří musí obracet každou korunu, ale ti, kteří za lehce získané majetky si chtějí užít extremních zážitků bez ohledu na okolí. Možná, že by si měli vyrazit na východ Ukrajiny , třeba by se jim zakrátko zastesklo po klidu domova.

Další aspekt tohoto děje je snadná dostupnost výbušnin. Jsou k mání všude a pro každého, kdo za ně chce vyhodit peníze, které by mohly posloužit ke vhodnějším účelům. Protože si lidé holdující hluku nakoupí výbušnin velké zásoby, otravují pak často nejen na Silvestra, ale i během roku dle vlastního uvážení. Klidně vás probudí o půlnoci výbuchem nějaké nálože. Nevím zda se policie takovými výstřelky dnes vůbec zabývá nebo zda to jen mlčky trpí.

Lidé ve Vrběticích, obci postižené opakovanými výbuchy muničních skladů se hluku nabažili a shodli se, že už nechtějí další. Nemyslím si, že by s nimi většina obyvatel nesouhlasila. Ticho a klid je přece jedním ze znaků příjemného života.

0
Vytisknout
2476

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2015