Janukovyčův pád: souputníci se zalekli jeho zrady

6. 1. 2015

Deník New York Times sesbíral řadu výpovědí, které ukazují, že pádu Viktora Janukovyče předcházel odliv spojenců z vlastních řad, kteří se báli Janukovyčovy zrady a následné odplaty za zabíjení na Majdanu. A že západní politici byli tímto vývojem sami překvapeni. Podle zjištění NY Times byl odliv Janukovyčových spojenců způsoben zejména strachem o vlastní bezpečí poté, co se vzbouřencům podařilo ukořistit zbraně. Janukovyč ve vládních řadách způsobil paniku i tím, že se v posledních hodinách snažil dosáhnout mírové dohody, která by řadu jeho spolupracovníků postavila před soud.

Přitom ráno 20. února 2014 kontrolovali protestující, unavení měsíci pouličních střetů, jen pár set metrů čtverečních v centru Kyjeva. Vyhlídky se zhoršily poté, kdy provládní ozbrojené jednotky zahájily palbu do demonstrujících, kteří se snažili prorazit obležení a dostat se do těžce střeženého vládního prostoru.

Krveprolití, k němuž došlo, mělo fatální důsledky na další vývoj. Janukovyč začal vyjednávat o příměří a to vyděsilo jeho souvěrce. V příměří se totiž mluvilo o nutnosti vyšetřit zabíjení demonstrantů v kyjevských ulicích a členové Janukovyčova bezpečnostního sboru se začali obávat o svou vlastní bezpečnost. Řada z nich, podle opozičního právníka Sergeje Pašinského, žádala o pomoc, aby se mohli dostat z Kyjeva. Provládní jednotky se ocitly bez kontaktu s vedením, telefony na ministerstvu vnitra nikdo nezvedal.

Podle Alexandra Chodakovského, který tehdy velel speciální jednotce Alfa, která střežila sídlo ukrajinské rozvědky, by bylo pro vládní jednotky jednoduché potlačit protesty během listopadu či prosince, během prvních týdnů od vypuknutí. Jenže váhavost ukrajinského vedení způsobila pocit nejistoty a vyvolala pochybnosti v řadách elitních policejních jednotek, jejichž velitelé se obávali, že budou za násilnosti na Majdanu pohnání k odpovědnosti, dodává Chodakovský a potvrzují to i další bývalí velitelé. Sám Chodakovský v současnosti velí proruským separatistům v Doněcku.

Strach v provládních jednotkách zesílil i poté, kdy se začaly šířit zvěsti o tom, že demonstranti získali velké množství střelných zbraní. Osmnáctého února došlo k napadení několika policejních stanic ve Lvově a mimo kontrolu se tak dostalo na 1 200 pistolí a kalašnikovů. Západní diplomaté se snažili přesvědčit vůdce vzbouřenců v Kyjevě, aby tyto zbraně nepoužili, báli se toho, že následné krveprolití obrátí doposud relativně vstřícnou náladu vůči západu v nevraživost. Vůdci vzbouřenců naopak požadovali po západních politicích, aby začali na Janukovyče tvrději tlačit a hrozili eskalací konfliktu.

Už během podpisu mírové dohody mezi Janukovičem a demonstranty, zprostředkované evropskými politiky, docházelo k utajenému přesunu jednotek Berkutu i dalších vládních ozbrojených sil mimo Kyjev. Vesměs byli přesunuti na východ Ukrajiny. Signálem pro ústup bylo rozhodnutí ukrajinského parlamentu o tom, že se mají ozbrojené jednotky stáhnout, což je vykládáno jako vzkaz Janukovyčovi, že ztrácí politickou podporu. Janukovyč byl však údajně velmi překvapen, když zjistil, že vládní jednotky během noci ze čtvrtku 20. na pátek 21. února zmizely. Poté následoval jeho útěk do Charkova.

Kompletní text v angličtině zde.

0
Vytisknout
4427

Diskuse

Obsah vydání | 8. 1. 2015